Češi touží po udržitelné a levné energii, která ale není k dostání
Dopady klimatické změny vnímá 65 % Čechů. Třetina z nich očekává značné zhoršení v příští dekádě. Výrazně také podporují výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů, tedy vodních, větrných nebo solárních elektráren. Ukazuje to první ročník rozsáhlého průzkumu E.ON Barometr udržitelnosti, který mapuje postoje Čechů k odpovědnému chování a změnám v energetice.
„Češi výrazně podporují výrobu elektřiny z obnovitelných nebo nízkoemisních zdrojů, ale jen pokud by nestála víc než ta běžná. Proti plynu je 28 % a proti uhlí se vyslovilo 45 % respondentů. To ukazuje, že jako národ nejsme k ekologii a udržitelnosti tak skeptičtí, jak to někdy vypadá,“ komentoval Tomáš Bělohoubek, jednatel společnosti E.ON Česká Republika, výsledky výzkumu E.ON Barometr udržitelnosti.
Průzkum ukázal, že třetina tuzemské populace očekává, že v příštích deseti letech pocítíme dopady klimatické krize výrazněji, ať už formou extrémního počasí, v ceně energií a vody nebo úbytkem biologické rozmanitosti. Jen 12 % lidí je ochotno kvůli udržitelnosti výrazně omezit svůj komfort nebo platit více za udržitelnější produkty.
Ačkoliv Česká republika patří mezi země s nejpomalejším tempem výstavby větrných elektráren, 80 % respondentů podporuje využití větrné energie. Každý pátý Čech si myslí, že by ČR měla raději zůstat u klasických zdrojů jako je plyn nebo uhlí, dokud nebudou obnovitelné technologie efektivnější. Velké podpoře (68 %) se těší i jádro. „Češi výrazně podporují výrobu elektřiny z obnovitelných nebo nízkoemisních zdrojů, ale jen pokud by nestála víc než ta běžná. Proti plynu je 28 % a proti uhlí se vyslovilo 45 % respondentů. To ukazuje, že jako národ nejsme k ekologii a udržitelnosti tak skeptičtí, jak to někdy vypadá,“ říká Tomáš Bělohoubek.
Deklarativní podpora udržitelnosti se promítá i do osobního chování. Celkem 84 % dotázaných říká, že chce nebo se snaží žít udržitelně. Avšak 56 % z nich přiznává, že se v zájmu udržitelnosti nechce nijak omezovat, a dalších 16 % uvádí, že odpovědněji žít chce, ale prakticky jim to nevyhovuje. Vyslovených odpůrců udržitelnosti a klimatické změny je mezi námi 6 %.
Průzkum napovídá, že veřejnost netuší, kolik stojí energie z obnovitelných zdrojů (OZE). Od roku 2024 domácnosti platí příspěvky na OZE jako součást ceny za elektřinu. V současnosti činí 599 Kč včetně DPH za megawatthodinu (MWh) spotřebované elektřiny, a slouží k financování dotací výrobců elektřiny z obnovitelných zdrojů, jako je slunce nebo vítr. Státní dotace na obnovitelné zdroje za prvních sedm měsíců letošního roku stouply ve srovnání se stejným obdobím loni o 5,4 mld. Kč na 17,5 miliardy korun. V tom nejsou započítány dotace na instalaci obnovitelných zdrojů u domácností a malých podniků, kam směřuje 11 miliard korun.
Podle E.ON Barometru má 44 % Čechů povědomí o pojmu energetická transformace, ale jen každý dvanáctý ví, co konkrétně obnáší. Po vysvětlení připouští polovina respondentů, že změna může přinášet jak výhody, tak nevýhody a jen 17 % z ní má obavy. Energetická transformace souvisí s postupným přechodem od fosilních paliv k výrobě energie z obnovitelných zdrojů. A s rostoucími nároky na modernizaci distribuce, decentralizaci a efektivitu sítě, která by ve finále měla přinést levnější energii a větší energetickou nezávislost Česka, potažmo Evropy.
„Většina lidí očekává, že hlavní roli sehrají stát a firmy. Tedy že my zajistíme spolehlivost sítě, investice do obnovitelných zdrojů i srozumitelné služby pro zákazníky. To je zcela pochopitelný postoj, a právě proto vnímáme naši roli jako klíčovou. Naší odpovědností je lidem ukázat, že změna může být v důsledku realistická, dostupná a dlouhodobě výhodná,“ objasňuje Tomáš Bělohoubek.
Provozovatel přenosové soustavy a ze zákona jediná společnost odpovědná za bezpečnou dodává elektřiny ČEPS upozornil již v roce 2023, že důsledkem dekarbonizace bude prodlužování doby, kdy nebude Česko mít čím pokrýt spotřebu elektřiny. V roce 2030 při nejtvrdším scénáři odchodu od uhlí a přechodu na přerušované solární či větrné zdroje (Dekarbonizační scénář) hrozí, že po 105 hodin nebude mít republika elektřinu vůbec k dispozici a v roce 2040 už zřejmě nebude odkud vzít elektřinu 1085 hodin v roce, tedy 12,4 % z celého času roku. Zatímco Respondentní scénář rozvoje elektroenergetiky s využitím uhlí i po roce 2040 a s výstavbou dalšího jaderného bloku v Dukovanech s uvedením do provozu v roce 2036 podle ČEPS přijde české daňové poplatníky na 2,35 bilionů korun, nejzelenější Dekarbonizační scénář s masivní instalací nových solárních a větrných zdrojů bude stát 4,9 bilionu korun, což v cenách elektřiny samozřejmě zaplatí spotřebitelé, tedy domácnosti a firmy.
Cena elektřiny je v ČR Ttéměř nejdražší v Evropě, výdaje domácností za ni jsou o 42 mld. Kč vyšší než v roce 2021. Důvodem je jednak míra zdanění (21 % tvoří daň z přidané hodnoty), jednak převedení všech nákladů na obnovitelné zdroje do konečných cen pro spotřebitele. „Česko je státem, který už od roku 2024 odboural všechny formy státní dotace v cenách elektřiny. To není v Evropě zrovna typické, mnoho států snižuje cenu elektřiny různými formami státní podpory,“ řekl Jiří Gavor, jednatel společnosti ENA a výkonný ředitel Asociace nezávislých dodavatelů energií.
Z průzkumu E.ON dále vyplývá, že většina Čechů volí při úsporách hlavně jednoduchá opatření: zhasínání světel (78 %), snižování teploty topení (56 %) nebo úplné vypínání spotřebičů (47 %). Přesto významná část domácností už investovala nebo plánuje náročnější a efektivnější kroky, jako je zateplení domu nebo či výměna oken.
Konkrétně zateplení realizovalo nebo dokončuje 41 % rodin, dalších 21 % o něm uvažuje. Výměnu oken či dveří provedlo 49 % domácností a 18 % ji plánuje. U zateplení střechy je to 28 % provedených opatření a 22 % zájemců.
Take na tyto akce jsou určeny státní dotace, například prostřednictvím programu Nová zelená úsporám. „Program podpořil za celou dobu trvání na 600 tisíc domácností, z toho dvě třetiny od roku 2021. O finanční podporu si tak řekly tisíce domácností, které by jinak modernizaci svého bydlení vůbec neřešily,“ zdůraznil na konferenci ministr životního prostředí Petr Hladík. Podle dostupných dat vyplatil program NZÚ za celou dobu existence již přes 110 miliard korun, bylo zatepleno více než 153 tisíc rodinných domů a 10 tisíc bytových domů a financoval instalaci více než 240 tisíc fotovoltaik. Výsledkem je nejen roční úspora energie srovnatelná se spotřebou 1,5 milionu domácností, ale také zabránění vzniku 4 milionů tun emisí CO₂.
Za nejpřínosnější opatření v oblasti ochrany biodiverzity považuje většina lidí sázení stromů, podporu udržitelného zemědělství a minimalizaci tvorby odpadu a spotřebovávaných věcí. Upřednostňování udržitelných produktů a služeb (např. energie z obnovitelných zdrojů) považuje za velmi přínosné jen 15 % Čechů. „Lidé často nevědí, co si pod udržitelností představit a jaká opatření mají reálný dopad na životní prostředí nebo úspory energie. Proto považujeme za zásadní srozumitelně vysvětlovat, co změna energetiky obnáší, a nabízet lidem řešení, která pro ně dávají smysl,“ vysvětluje Karolina Filo, hlava udržitelnosti společnosti E.ON Česká republika.