Velká Británie má nového premiéra

Ilustrační foto: paulbloch z Pixabay

Premiérem byl dnes odpoledne, sotva osm hodin od ukončení sčítání hlasů z parlamentních voleb, jmenován předseda vítězné Labouristické strany Keir Starmer. Navštívil krále Karla III. ve Westminsterském paláci. Panovník požádal Starmera o sestavení vlády.

Labouristé zvítězili přesvědčivě, když v dolní sněmovně získali 412 ze 650 křesel. Dosud vládnoucí Konzervativní strana proti předchozím volbám o 251 poslance přišla, ve volbách jich uhrála 121. Levice tak získala pohodlnou většinu, s níž by neměla mít vážné problémy k prosazení svého programu. Jaký je to program?

První veřejný projev nového premiéra v Downing Street, tradičním londýnském sídle premiérů, jak jej citoval server The Guardian, vyzněl vzhledem k drtivému vítězství smířlivě: „Dali jste nám jasný mandát a my jej využijeme k provedení změn. K obnovení služby a respektu k politice. K ukončené éry hlučného výkonu. K nezatěžování vašich životů. A ke sjednocení naší země.“ Ve svém projevu Starmer také řekl: „Čtyři národy opět stojí pohromadě. Čelíme výzvám nejistého světa, jako už v minulosti často. Zavazujeme se ke klidné a trpělivé přestavbě. S úctou a pokorou vás tedy všechny zvu, abyste se připojili k této vládě služby, k její úloze národní obnovy. Naše práce je naléhavá a začínáme s ní dnes. Děkuji mnohokrát.“

V předcházejících volbách v roce 2019 získali Labouristé v dolní sněmovně pouhá 202 místa, nejméně od roku 1935. Konzervativní strana vládla celkem 14 let. Znamená to, že vládla, zejména těch posledních pět let, tak špatně, nebo že Labouristé tak dramaticky vylepšili svůj program a profil?

Říká se, že ve Spojeném království se nevolí pro opozici, ale proti vládnoucí straně. Předvolební průzkumy veřejného mínění, komentáře vlivných politologů a bystrých novinářů nasvědčovaly už docela dlouho, že letos to bude platit dvojnásob. Konzervativní vláda dopustila odchod z Evropské unie, čehož nyní Britové většinou litují. Ti, kteří toho nelitují, by rádi prosadili alespoň navázání užšího vztahu k EU, než jaký z brexitu vyplynul. Výrazně vzrostla imigrace, a to ponejvíce z neevropských zemí. Jestli ještě v roce 2019 za předvolební heslo platilo, že skončí příliv levných polských instalatérů, pak byl nastolen příliv čerpatelů sociálních dávek a rozsévačů společenského nepokoje. Na Britské ostrovy během posledního volebního období přišly 4 miliony nových lidí. Oslabené britské ekonomice toho ale mnoho nepřinesli. Růst hrubého domácího produktu v této kdysi velice výkonné průmyslové zemi silně zaostává za USA a vzhledem k růstu počtu obyvatel HDP na hlavu klesá. K tomu růst životních nákladů, nedostupné bydlení, chátrající veřejné služby, zejména zdravotnictví, školství a doprava a prohlubující se schodek státního rozpočtu. Letos v dubnu odpovídal 97,9 % ročního HDP.

Jestliže toto dokázala zařídit pravá strana, co slibuje vítězná levá? „Labouristé ve skutečnosti neříkají nic, co by bylo na první pohled zajímavé. Chtějí dát volební právo šestnáctiletým, chtějí utratit 15 miliard za zelenou energii a Green Deal. Chtějí mírnější přístup k migraci. Ve skutečnosti však nepřinášejí nic nového. V Británii panuje nový postbrexitový konsenzus, kterým je velký stát, velké daně, velká regulace, velká imigrace,“ charakterizuje program vítězů Matt Goodwin, profesor politologie a politický komentátor, v rozhovoru s Matyášem Zrnem pro server Konzervativní noviny.

V předvolebním programu strany, manifestu, jak se na ostrovech říká, stojí : „Náš plán pro Británii je plně finančně krytý, plně financovaný a důvěryhodný, jak změnit zemi po 14 letech vlády Konzervativců. Obsahuje daňový strop pro pracující – závazek nezvyšovat sazby daně z příjmu, státního pojištění nebo daně z přidané hodnoty.“ Píše se tam, že hlavním úkolem Labouristů je zastavit pokles Velké Británie, jehož příčinou je „Konzervativní chaos“. Také o úctě k pracujícím lidem a podpoře všech, kteří „nemají tolik štěstí“. O zlepšení veřejných služeb. Tento plán, píše se v manifestu, je „postaven na skále fiskální odpovědnosti „.

V pátečním projevu, už jako premiér, Keir Starmer také řekl: „Cihlu po cihle znovu vybudujeme infrastrukturu příležitostí. Školy a vysoké školy světové třídy. Cenově dostupné domy, které znám, jsou základem naděje pro pracující.“

Chaos určitě nesvědčí ani společnosti, ani ekonomice. Ale jak na něj? Stále více otázek než odpovědí.