Ani arabská ropa není pro Německo zcela bezpečná
Válka není jen na Ukrajině, válka se vede také mezi Jižním Jemenem a Saúdskou Arábií. V pátek se připomněla útokem jemenských povstalců na ropné zařízení společnosti Aramco v saúdskoarabském městě Džidda. Stalo se jen několik dní poté, co německý ministr průmyslu a ochrany klimatu Robert Habeck osobně v Arábii sháněl ropu pro Německo, když už to z Ruska asi za chvíli nepůjde. Jednání asi byla úspěšná, ale ukazuje se, že ani odtamtud to nebude Sicher.
Arabové sice neprodleně informovali, že požár na zařízení je pod kontrolou a že ropovod Caspian Pipeline Consortium částečně obnovil činnost, ale na burze ropa opět podražila.
Německo se nicméně čím dál více vyjevuje jako nejslabší článek evropské podpory Ukrajiny, respektive evropských sankcí proti Rusku. Jeho závislost na ruských energetických surovinách je enormní. Dováží odtud 35 % své spořeby ropy, 55 % zemního plynu a 50 % uhlí. Habeck slibuje, že s uhlím přestane ještě letos, dovoz ropy doufá také utnout ke konci tohoto roku. Ale ruský zemní plyn bude německo potřebovat nejméně do roku 2024. Již dříve ministr Habeck opakovaně varoval, že rychlé odpojení není možné.
Opakovaně také prohlásil, že získání energetické nezávislosti na Rusku se docílí rychlejším budováním větrných a solárních zdrojů, přechodem na vodíkovou energetiku a snižováním spotřeby energie. Až na to poslední jde, bohužel, o stále ty stejné zelené chiméry, které Německo do závislosti na Rusku přivedly.
Německo by mělo nejspíše konečně začít „poslouchat vědce“, kteří by mu vypočítali, kolik větrníků a kolik slunečníků by muselo být postaveno, aby to stačilo nejen ke svícení, ale také k výrobě vodíku, na topení a pohánění elektromobilů. Ve dne v noci a po celý rok. Jinak to zase nedopadne dobře.
