Aktuální trend – můžeme jej osedlat nebo z něj spadnout
Česko chce vystavět alespoň jednu obří továrnu na baterie do elektromobilů. Je to nejvíc trendy myšlenka za poslední roky, protože nic není víc trendy než elektromobilita. Možná je to i dobře, nicméně něco je asi dobré si k tomu říct (nebo napsat).
Pochybuje-li se dnes o ekologičnosti elektromobilů, pak největší pozornost směřuje právě k bateriím. Nejde přitom jen o jejich recyklaci, nad kterou stále visí hromada otazníků. Následuje drancování drahých kovů, mnohdy těžených za nepřijatelných podmínek (což se týká hlavně údajné dětské práce při získávání kobaltu). Ale také energetické náročnosti výroby.
Nejeden zdroj uvádí, že továrna na elektrobaterie má o 70 % vyšší uhlíkovou stopu, než celá výroba auta se spalovacím motorem. Zvlášť v místech, kde většina energie není zelená. Že se v souvislosti s výrobou baterií mluví hlavně o Číně, může mít příčinu nejen v nákladech. Ale i v tom, že tam ekologie nikoho netrápí.
Ale hlavně – nejde o trend, který se zítra změní? Jak rychle lze záměr naplnit? Kdy může fabrika stát a najet na plný provoz? A jaká je očekávaná návratnost investic?
Stále více hlasů i z automobilového průmyslu říká, že elektromobilita založená na bateriích jen jen přechodným stádiem. Jistě, mohou se mýlit. Pokrok jde dopředu a třeba se zítra řada problémů vyřeší. Ale vedle toho se hlavně v Japonsku usilovně pracuje na rozvoji aut na vodík. Přesněji elektromobilů, které si místo energie z baterie vezmou energii vyráběnou přímo „pod kapotou“ na bázi palivového článku.
Němci tuto cestu vzdali, že je neekonomická. Japonci v ní pokračují a pár takových jejich aut už jezdí. Myšleno, pár aut ze sériové výroby! Odpadá u nich klíčový problém s bateriemi, a přitom mají všechny výhody elektromobilů – hlavně skvělé jízdní vlastnosti.
Tak to jen tak na zamyšlení – na co bychom se měli ptát.
