Světová populace prý začne klesat. Radši zatím neslavme

Ti, kteří neradi zaručené prognózy z oficiálních míst, o tom už občas potichu hovořili. Že prý se růst světové populace brzo zastaví a počet obyvatel planety naopak začne klesat. Mění se tím naše obavy z budoucnosti?

Ilustrační foto: Pixabay

Co tvrdí James Pomerov z HSBC, zní skoro apokalypticky: světová populace by prý do konce století mohla klesnout na polovinu. Evropanů by mohlo ubýt dokonce zhruba 400 milionů, což je ještě mírně víc než 50 %.

Předpověď, která je v rozporu s prognózou OSN, by tak mohla signalizovat, že nám nehrozí přelidnění. Že snad nebudeme muset řešit problém s nedostatkem potravin a hladu, a také s tím, jak má příroda unést všechno to svinstvo, které my lidé dokážeme vyprodukovat.

Je to jeden z názorů

Ale neradujme se. Za prvé je to jen jeden z názorů. Vychází z jednoduchého poznatku, a sice že porodnost ve světě klesla pod 2,3 dítěte na ženu. Což je minimum nutné pro zachování stejného počtu populace. (Pokud se někdo diví, nechť prosím vezme v úvahu, že muži zatím opravdu nerodí, a že ani v dnešní obě se bohužel ne všechny děti dožijí dospělosti).

Je zvláštní, pozorovat ten rozdíl – z jakých dat vychází OSN, podle níž populace ještě nejméně 80 let poroste, a z jakých ekonom, tvrdící, že během dvaceti let přijde pokles? Navíc je tu otázka: jsou jakákoliv data o počtu obyvatel světa spolehlivá? Nejde asi o to, kolik lidí skutečně žije ve vnitrozemí Papuy Nové Guiney. Ale i v Číně jsem opakovaně zaslechl, že velká část populace není úřady evidovaná.

Každopádně již v 70. letech varoval Římský klub před nadměrnou porodností. Přičemž podle jeho tehdejších prognóz už mělo být přelidněno a katastrofa měla už nastat. Zkrátka a dobře, jediné, co víme o budoucnosti téměř jistě, je, že extrapolace nefunguje. Alespoň ne dokonale. Výsledek vždy dopadne trochu jinak.

je téměř jisté, že extrapolace nefunguje

To neznamená, že nemá cenu předpovědi dělat. Mohou nás totiž varovat před naplnění určitých scénářů při splnění daných podmínek. Jak říkával kdysi pedagog a později šéf sekce hospodářské politiky na Svazu průmyslu Boris Dlouhý: „Smyslem prognózy je poskytnout pro rozhodovací procesy variantně zpracovanou informaci o budoucím vývoji, vyjadřující současný stav znalosti faktorů a podmínek relevantních pro další vývoj.“

Jestli se růst populace zastaví, možná to přibrzdí další drancování planety. Ale bylo by asi naivní si říct, že potravin tím pádem bude dostatek. Jde a půjde totiž také o jejich dostupnost. Podobně, jako je tomu už dnes u vody. Klimatické změny se promítají právě do její dostupnosti, a hlavně v afrických zemích zjevně velká část držitelů moci nemá zájem tento problém řešit. Totéž se může stát u potravin.

To je ono za druhé. Část problémů může zmizet, ale jiná ne, a další přijdou. Poklesem počtu lidí sice může polevit poptávka. Tedy tlaky na růst cen. Ovšem zároveň také může dojít k omezení výrobních kapacit. Takže je otázka, co bude horší. S poklesem produkce stoupnou mimochodem i jednotkové náklady.

Prohloubí se také problém stárnutí populace a penzí. Protože ten pokles půjde především do mladších ročníků. Nehledě na to, že pokles počtu obyvatel může také negativně ovlivnit poptávku po cenných papírech. Tedy cenu aktiv, a tudíž hodnotu úspor.

Prohloubí se také problém stárnutí populace a penzí

Celkově je otázkou, zda Evropa – která ovšem ztrácí na výkonnosti – nebude zase lákat imigraci. Vždyť už před koncem minulého století varoval Peter Peterson, že se dočkáme doby, kdy polovina obyvatel Mnichova už nebude mít etnický původ na starém kontinentu.

A pokud jde o ekologii – určitě je fajn, pokud budeme méně jezdit auty, pokud klesne objem námořní přepravy a méně se bude topit v kamnech. Ale ty plovoucí plastové oceány a mikroplasty ve vodě samy od sebe nezmizí. Takže berme tuto prognózu vážně. Jako naději i jako riziko. Ale ne jako zaručenou zprávu o odložení konce světa.