Za neochotou přijímat karty mohou být daňové úniky
Za neochotou některých obchodníků přijímat platby kartou nemusí být vysoké poplatky bankám, karetním asociacím a poskytovatelům platebních terminálů, ale snaha snížit daňové odvody. Vyplývá to z odpovědí analytiků, které oslovila ČTK. Poplatky podle bank nerostou. Banky i karetní společnosti zároveň tvrdí, že míst přijímajících karty je stále více.
„Za rozhodnutím obchodníka nepřijímat platební karty může být směs různých motivů. Obchodník může mít pocit, že práce s hotovostí je pro něj levnější než provoz terminálu, nebo že zájem ze strany klientů o platbu kartou není dost velký. Ale také může jít o obchodníkovu snahu snížit svou daňovou povinnost,“ řekl analytik České spořitelny Michal Skořepa.
„Byla by to opravdu zvláštní shoda okolností, kdyby restaurace a obchody ve zvýšené míře přestaly přijímat karty krátce po zrušení elektronické evidence tržeb. Zrušení EET byla zbytečná chyba,“ soudí analytik Deloitte David Marek.
Ze všech dat vyplývá, že bezhotovostní platby jsou dlouhodobě na vzestupu, řekl ředitel rozvoje prodeje Mastercard pro ČR a Slovensko Martin Dolejš. Podle statistik bank jak akceptační síť, tak objemy a počty bezhotovostních transakcí každoročně rostou. Na konci roku 2022 bylo podle něj přes 307 000 platebních terminálů, o rok dříve 293 000 a na konci roku 2018 jen 199 000.
Za posledních pět let vzrostl počet platebních terminálů od České spořitelny mezi obchodníky o téměř 40 procent, informoval mluvčí ČS Lukáš Kropík. „Podle našich dat k žádnému poklesu míst přijímající platební karty nedochází, naopak se počet obchodníků dále rozšiřuje,“ souhlasila mluvčí Komerční banky Šárka Nevoralová. Jde podle ní spíše o jednotlivé případy, kdy se obchodník rozhodne karty přestat přijímat. „Ať už ho k tomu vedou jakékoliv důvody, tak hlavním důvodem podle nás není ani poplatek za přijímání platebních karet, protože ani jeho výše se v poslední době nijak nezvýšila,“ podotkla.
Poplatek za bezhotovostní platby je předmětem dohody obchodníka s konkrétním poskytovatelem terminálů. „Tyto poplatky jsou transparentní a snadno spočítatelné, zatímco náklady na hotovostní platby, třeba převoz peněz do banky nebo samotnou manipulaci s hotovostí, se počítají velmi složitě. Na konci dne jsou významně vyšší než náklady na bezhotovostní platby,“ míní Dolejš.
U společnosti Dotykačka, která poskytuje pokladní systém v 8000 podnicích v ČR, se poplatky za transakci pohybují mezi 0,6 až 1 procentem. Podniky s nadstandardními objemy plateb mohou mít poplatek i nižší. Firma uvedla, že poplatek záleží na druhu karty a bance. Typická je pro transakce pomocí jejího systému platba kartou Mastercard, kdy při transakci v hodnotě 1000 korun zaplatí na všech poplatcích obchodník 9,82 koruny.
Pokud proti možnosti platit kartou restauratéři argumentují vysokým poplatkem bankám nebo poskytovatelům platebních terminálů, jde jen o výmluvy. Pravým důvodem je spíše snaha o optimalizaci tržeb, řekl ČTK Luboš Kastner z Českého gastronomického institutu. Placení kartou by mělo být běžnou praxí v každém moderním podniku, dodal. Znovu zavést systém EET podle něj není dobrý nápad, místo toho by provozovatelům uložil povinnost přijímat digitální platby. Stížnosti o tom, jak některé restaurace přestaly přijímat karty, se k nám dostávají denně, doplnil Kastner.
