Vodní elektrárny se činí, obnovitelnost ale znamená soláry

Výkon vodních elektráren ČEZ v letošním prvním poloetí stoupl, meziročně dokonce o 68 % na 684 gigawatthodin (GWh). Stále jsou ale na trhu okrajovým zdrojem, loni dodaly do sítí zhruba 2,6 % elektřiny. ČEZ chce budovat nové obnovitelné zdroje, ovšem sázet bude na soláry.

Ačkoliv v ČR hrají vodní elektrárny okrajovou roli, naše země sehrála v jejich vývoji důležitou úlohu, a to díky vynálezu Kaplanovy turbíny. Fotka od Thanks for your Like • donations welcome z Pixabay

V příštích letech chce postavit nové obnovitelné zdroje s celkovým výkonem šest gigawatt. ČTK to sdělil mluvčí ČEZ Martin Schreier. Prim ale budou hrát solární parky v průmyslových areálech nebo na rekultivacích, které pomohou nahradit končící uhelné elektrárny. „Fotovoltaické panely jsou dnes více než o polovinu levnější a téměř dvojnásobně efektivnější než před deseti lety. Pokračujeme také ve zvyšování účinnosti a ekologizaci vodních elektráren,“ uvedl člen představenstva ČEZ Jan Kalina.

Do producke vodních elektráren nejsou započítávány přečerpávací, které de facto nevyrábí novou energii. I když vliv všechn vodních děl okrajový, ČEZ si pochvaluje jejich proekologickou roli. „Díky produkci vodních zdrojů se nemuselo spálit 528 tisíc tun uhlí a vypustit tak do ovzduší 495 tisíc tun oxidu uhličitého. Právě takové dopady by si vyžádala výroba stejného množství energie v klasických elektrárnách. Objem energie z těchto zelených zdrojů pokryje pololetní spotřebu 390 tisíc českých domácností,“ uvedl Kalina.

Pořadí podle výroby v jednotlivých elektrárnách vévodil Orlík (170,1 GWh), následovaly Slapy (151 GWh), Lipno I (60,7 GWh) a Střekov (54,6 GWh).

Výroba elektřiny ve vodních elektrárnách ČEZ v prvním pololetí:

Elektrárna Výroba (Gwh)
Orlík 170,08
Slapy 150,95
Lipno I 60,73
Střekov 54,63
Štěchovice I 44,7
Kamýk 35,14
Vrané nad Vltavou 32,15
Vydra 17,27
Hněvkovice 11,78
Práčov 8,92

Zdroj: ČEZ