Vládní dluh ČR v 1. čtvrtletí rostl po Kypru nejrychleji ze zemí EU
Vládní dluh ČR v poměru k hrubému domácímu produktu (HDP) stoupl v prvním čtvrtletí o 6,3 procentního bodu na 44,1 procenta HDP. Šlo tak po Kypru o druhý největší růst mezi zeměmi EU. Český vládní dluh je v rámci EU ale šestý nejnižší. Vyplývá to z aktuálních dat Eurostatu, na která upozornila poradenská společnost Moore Czech Republic. V rámci celé EU stoupl vládní dluh o 2,4 procentního bodu na 92,9 % HDP, přičemž v prvním čtvrtletí dluh stoupl 23 z 27 členských zemí EU. Podle ministerstva financí bylo za růstem předfinancování letošních splátek dluhu a ve zbytku roku neočekává již nárůst celkového zadlužení.
Předpokládáme, že následující čtvrtletí budeme patřit k zemím s nejnižším či nulovým nárůstem dluhu
„V prvním čtvrtletí vrcholila v České republice pandemie covid-19, v níž jsme v jednu chvíli patřili mezi nejpostiženější země světa. Právě zvýšené výdaje na boj s pandemií a zejména restrikce omezující plný chod hospodářství jsou hlavním důvodem nadprůměrného růstu veřejného dluhu,“ uvedl partner ve společnosti Moore Czech Republic Petr Kymlička. Výdaje spojené s pandemií nejsou ale podle něj v případě Česka jediné příčiny zvýšení dluhu. „Zásadní byl pokles na straně příjmů spojený se zrušením superhrubé mzdy. Také nesmíme zapomínat, že nás v letošním roce čekají volby, v takovém období zpravidla nebývá pro snižování vládního dluhu prostor,“ dodal.
„Vývoj českého vládního dluhu za první čtvrtletí odpovídá tomu, že jsme výhodně předfinancovali všechny letošní splátky státního dluhu ve výši 165 miliard Kč ještě před zvyšováním úrokových sazeb ze strany České národní banky. Předpokládáme proto, že stávající celková výše zadlužení už ve zbytku roku neporoste, tedy že následující čtvrtletí budeme patřit k zemím s nejnižším či nulovým nárůstem dluhu,“ uvedlo ministerstvo financí. Podle něj to potvrzují i data za druhé čtvrtletí, kdy mezičtvrtleně klesl státní dluh o 3,6 mld. Kč na 2,416 bilionu korun.
Slovensko si během prvního čtvrtletí úroveň dluhu udrželo na 60,3 procenta HDP. Dluh klesl v prvním čtvrtletí Dánsku a Litvě. Dánsko přitom ve čtvrtletí nahradilo Česko na páté pozici s nejnižším dluhem. „Pokud v následujících letech nedojde k systémové konsolidaci státního rozpočtu, s velkou pravděpodobností se budeme v žebříčku nejzadluženějších zemí posouvat směrem vzhůru,“ uvedl Kymlička.
Celkový veřejný dluh by měl podle ministerstva financí stoupnout letos na 44,8 procenta HDP. V roce 2022 by měl činit 48,2 % a v roce 2024 by se měl podle úřadu přiblížit 55 procentům HDP.
Podle pravidel EU za standardních podmínek by dluh neměl přesáhnout 60 % HDP. EU ale uplatňování pravidel Paktu stability a růstu Evropské unie kvůli pandemii dočasně pozastavila.
