Více než 330 tisíc nemovitostí může propadnout státu

Stavby a pozemky s nedostatečně identifikovaným vlastníkem propadnou na konci roku státu. Aby k tomu nedošlo, měli by se o ně jejich skuteční majitelé přihlásit co nejdříve, ať stihnou vyřídit veškerou dokumentaci a prokázat své vlastnictví. Podle zprávy advokátní kanceláře BDO Legal se problém týká více než 330 tisíc nemovitostí.

„K častému překvapení vlastníků lze některé z těchto nemovitostí nazvat černými stavbami, nicméně i u nich lze ve vybraných případech docílit jejich legalizace společně s přiznáním vlastnictví. Při pasivním přístupu tak občané mohou přijít celkově o stamilionové hmotné bohatství,“ říká Lukáš Regec, partner advokátní kanceláře BDO Legal.

Podle Regece se nejvíce nemovitostí s nedostatečně identifikovaným vlastníkem nachází v Jihomoravském a Středočeském kraji, které jsou z hlediska počtu vysoko nad průměrem. „Kdo seznamu nemovitostí najde své jméno, měl by se o majetek urychleně přihlásit a připravit se na doložení vlastnictví,“ doporučuje advokát Regec.

Přehled takovýchto nemovitostí poskytuje na svých webových stránkách Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM). Podle Úřadu nemá spousta nemovitostí zcela zřejmého vlastníka z toho důvodu, že před rokem 1989 se katastr nemovitostí neudržoval řádně, případně se informace ani neevidovaly. V seznamu převládají pozemky, kterých jsou statisíce, následované tisícovkami staveb.

„Lhůta, do kdy se musí vlastníci o své nemovitosti přihlásit, uběhne 31. prosince 2023 v souladu s občanským zákoníkem,“ upřesňuje Regec. „Počátek roku 2024 tak symbolicky završí 10 let dlouhé hledání vlastníků, které v roce 2014 uložil nový katastrální zákon katastrálním úřadům, potažmo Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových.“

I černé stavby se dají řešit

V náročnější situaci se nacházejí ti, kteří jsou nejen nedostatečně identifikovatelní vlastníci, ale navíc jsou majiteli takzvané černé stavby. Pokud se chtějí o nemovitost přihlásit, čeká je navíc snaha o odstranění nedostatků a legalizaci stavby. 

„Podle nedostatků těchto staveb rozdělujeme dvě kategorie – nepovolené a neoprávněné stavby. Prvním termínem rozumíme převážně stavby bez stavebního povolení anebo ty, které byly postaveny s výraznými odchylkami od schváleného projektu, například mají jiné půdorysné rozměry. Oproti tomu neoprávněnými stavbami označujeme ty, které jsou postavené na cizím pozemku bez potřebného povolení, přičemž může jít o situace, kdy stavba svou jakoukoliv částí zasahuje do sousedního pozemku, ale například se může jednat i o vedení inženýrských sítí napříč cizími pozemky bez souhlasu jejich vlastníků,“ vysvětluje Lukáš Regec.

Pokud stavební úřad dojde k závěru, že je stavba nepovolená a/nebo neoprávněná, je povinen zahájit řízení o odstranění stavby. V rámci tohoto řízení je povinen zároveň poučit vlastníka stavby o tom, že předmětnou stavbu je možné na žádost dodatečně povolit za splnění podmínek stanovených zákonem.

Obdobná situace platí i pro nemovitosti s nedostatečně identifikovaným vlastníkem, které jsou zároveň černými stavbami. Zde je však proces komplikovanější, neboť předpokladem pro zápis stavby do katastru nemovitostí je doložení podkladů, z nichž je zřejmé, že stavbu je možné užívat. 

„Takovým dokladem může být i rozhodnutí o dodatečném povolení stavby s vyznačeným souhlasem o povolení užívání stavby. Toto rozhodnutí vydá stavební úřad tehdy, shledá-li, že černá stavba může být zlegalizována a užívána. Nicméně, prostředkem pro vydání rozhodnutí o dodatečném povolení stavby je zahájení řízení o odstranění stavby. A předpokladem pro zahájení tohoto řízení je známost vlastníka nebo stavebníka, který však je nedostatečně identifikovaný a jeho vlastnictví do doby legalizace stavby nelze řádně stvrdit v katastru nemovitostí,“ specifikuje advokát. 

Stavební úřad, ale i potenciální vlastníci, se tak mohou ocitnout v bludném kruhu, z něhož je často vyvede jen soud. V takové situaci Lukáš Regec radí řešit věc s odborníky.

 BDO je poradenská společnost poskytující auditorské, daňové, právní, účetní a poradenské služby. Působí ve 167 zemích, v ČR s ní spolupracuje 500 odborníků.