Věda a výzkum se do činné ekonomiky nedostávají snadno
Přestavit českou ekonomiku z manufakturního hospodářství na ekonomiku znalostí, inovací a vysoké přidané hodnoty je jedním z pilířů vládního prohlášení. „Využití výzkumu v praxi a budování znalostní ekonomiky vždy byla moje dlouhodobá priorita, ať už ve funkci rektora, ministra školství či aktuálně předsedy vlády. Je to konec konců i jedna z klíčových podmínek mojí vize Restart Česka,“ připomněl před časem premiér Petr Fiala. Vyšly v těchto dnech dvě studie o tom, jak se to daří.
Jednu vydal Český statistický úřad (ČSÚ) o využívání daňového odpočtu na výzkum a vývoj českými společnostmi. Za rok 2023 tento nástroj podpory využilo nejméně soukromých podniků od roku 2010, vyčetl ČSÚ z daňových přiznání za loňský rok. Díky této nepřímé veřejné podpoře firmy ušetřily o 12 % peněz méně než v roce předchozím. Podniky častěji na výzkum a vývoj využívají přímé dotace ze státního rozpočtu než daňovou podporu, píše ČSÚ.
Přímé dotace čtrnáctkrát převýšily daňové odpočty
Počet podniků využívajících daňovou podporu pro svoji výzkumnou a vývojovou (VaV) činnost v Česku klesá od roku 2015. Jestliže za rok 2023 využila tuto podporu čtvrtina soukromých firem provádějících v tomto roce výzkum a vývoj, v roce 2015 to byla více než polovina. „V roce 2024 si v daňovém přiznání za rok 2023 odečetlo výdaje na výzkum a vývoj 731 soukromých podniků. To je o téměř polovinu méně oproti rekordní hodnotě za rok 2015, kdy tuto možnost využilo 1306 firem,“ říká Martin Mana, ředitel odboru statistik rozvoje společnosti ČSÚ.
Z 567 054 subjektů, které za rok 2023 podaly daňové přiznání z příjmu právnických osob, využilo daňovou podporu VaV jen 0,05 % z nich. Mezi velkými podniky s 250 a více zaměstnanci to byla přibližně každá čtvrtá firma, mezi středně velkými 5,2 % a u malých soukromých firem s 10 až 49 zaměstnanci ve zpracovatelském průmyslu jen zhruba každý stý. Dvě třetiny z výdajů na VaV v soukromých podnicích připadlo v roce 2023 na firmy pod zahraniční kontrolou, zbylá třetina na soukromé podniky národní. Meziročně výdaje na VaV v soukromých firmách v roce 2023 vzrostly o 6,2 procenta.
Soukromé firmy si za rok 2023 odečetly od základu daně z příjmu výdaje na výzkum a vývoj za 14,4 mld. Kč, to bylo o 2 mld. Kč méně než v roce předchozím. Při daňové sazbě 19 % tak firmy díky této nepřímé veřejné podpoře ušetřily 2,7 mliardy korun. Velké podniky ušetřily tímto způsobem na odvedených daních 2,1 mld. Kč, zbývajících 0,6 mld. Kč připadlo na malé a střední firmy. Na více než polovinu z této daňové podpory uplatnily nárok firmy v Praze a Středočeském kraji. Za rok 2023 využily v rámci daňových odpočtů na výzkum a vývoj 16 % ze svých celkových výdajů na tuto činnost, v roce 2015 to bylo téměř 30 procent.
Ve vztahu k celkovému inkasu daně z příjmu právnických osob v roce 2023 se nevybraná daň díky daňové podpoře výzkumu a vývoje rovnala 0,9 procenta. Jednalo se o poloviční dopad než v roce 2015. V roce 2023 šlo ze státního rozpočtu na danou oblast celkem 39,1 miliardy korun. Tato přímá podpora byla čtrnáctkrát vyšší, než kolik stát investoval do výzkumu a vývoje nepřímo prostřednictvím daňové podpory.
V roce 2023 využilo přímé dotace ze státního rozpočtu či ze zdrojů EU téměř dvakrát více firem (1424), než si uplatnilo daňový odpočet na výzkum a vývoj (731). Dotaci ze státního rozpočtu získala třetina z 2 900 soukromých podniků provádějících výzkum a vývoj v porovnání s pětinou v případě dotací ze zdrojů EU. Ze státního rozpočtu obdržely v roce 2023 soukromé firmy na dotacích pro výzkum a vývoj 3,4 mld. Kč a z evropských fondů 2,6 miliardy korun.
„Za roky 2014 až 2023 získaly soukromé firmy v Česku z veřejných zdrojů na výzkum a vývoj celkem 72 miliardy korun. Největší část tvořily přímé dotace ze státního rozpočtu ve výši 31 miliardy korun. Ze zdrojů EU do rozpočtu firem na výzkum a vývoj šlo 16 miliard korun a díky daňovým odpočtům podniky za těchto deset let ušetřily dalších 25 miliard korun,“ upozorňuje Václav Sojka z odboru statistik rozvoje společnosti ČSÚ.
V roce 2023 byla v podnikatelském sektoru na výzkum a vývoj vynaložena 63 % z celkových výdajů na VaV v Česku. Před 10 lety (v roce 2013) to bylo o 10 procentních bodů méně, tj. 53 procenta. V tomto ukazateli se Česko v roce 2023 dostalo na průměr zemí EU. V sousedním Německu a Rakousku se tento podíl pohyboval těsně pod 70 %, v Polsku to bylo podobně jako v Česku, naopak na Slovensku byl tento podílový ukazatel nižší, v roce 2023 tam dosáhl 56 procent. Pouze v pěti zemích EU (Řecko, Kypr, Lucembursko, Litva a Lotyšsko) se v roce 2023 výdaje na VaV v podnicích podílely méně než z poloviny na výdajích na tuto činnost vynaložených ve všech subjektech provádějících VaV v těchto zemích. Ze zemí mimo EU se například ve Spojených státech amerických, Japonsku, Jižní Koreji nebo Číně podnikatelský sektor podílel na celkových výdajích na VaV z přibližně 80 % a v Izraeli dokonce z 90 procent.
výdaje v soukromých podnicích stouply trojnásobně
V roce 2023 byla v Česku výzkumná a vývojová činnost zjištěna u 2906 soukromých podniků, které tvořily téměř 90 % z celkového počtu subjektů, kde se u nás tato činnost prováděla. Na konci roku 2023 pracovalo v Česku ve VaV 123 tisíc osob. V přepočtu na plný roční úvazek věnovaný této činnosti to představovalo 86 tisíc osob (ukazatel FTE). Soukromé podniky se na tomto počtu podílely z 58 procent. V absolutním vyjádření zde tak v přepočtu na plný roční úvazek věnovaný této činnosti v roce 2023 pracovalo 50 tisíc osob. V roce 2010 to bylo 25 tisíc.
Absolutně výdaje na VaV v soukromých podnicích vzrostly v porovnání s rokem 2010 více než trojnásobně. Ve vysokoškolském a vládním sektoru se výdaje na VaV v tomto období za oba sektory dohromady zdvojnásobily na 48 mld. Kč v roce 2023.
Jednou z příčin, proč daňové odpočty tolik nelákají, může být prostý fakt, že většina firem u nás pro svou činnost vlastní výzkum a vývoj nepotřebuje. Jiný problém prosazování VaV do ekonomiky spočívá v tom, že specializované organizace mimo soukromé podnikatelské subjekty, např. vysoké školy, ústavy akademie věd aj., nedokáží své výsledky do produktivní ekonomiky prodat.
Reforma má posílit nabídku i poptávku
Loni v lednu vláda vyhlásila reformní program na podporu těchto transferů, chtíc posílit nabídku ze strany výzkumu i poptávky ze strany podniků či státní správy. „V Česku máme špičkový výzkum v řadě oborů, čeští vědci jsou v zahraničí respektovaní, máme zde nejmodernější výzkumnou infrastrukturu. Přesto se nám ale excelentní vědu příliš nedaří přenášet do ekonomické a společenské hodnoty, vzniká zde v porovnání s jinými vyspělými zeměmi zlomek firem založených na vědeckém poznání,“ upozornila tehdejší ministryně pro vědu, výzkum a inovace Helena Langšádlová.
V úvodu inzerovanou druhou zprávu vydal Mezinárodní panel Policy Support Facility (PSF) při Evropské unii. Pozitivně hodnotí výkonnost ČR v inovacích: náš národní index dosáhl hodnoty 89,7 procenta. Srovnatelné země mají index 84,8 procenta. Zároveň výkonnost VaV u nás roste rychleji než je průměr EU. Problém ale vidí v chaotické organizaci výzkumu, vývoje a inovací, o niž se dělí tři ministerstva: průmyslu a obchodu, školství a nedávno založené založené ministerstvo pro vědu, výzkum a inovace, které se koordinací řízení VaV má zabývat především.
Zpráva dále poukazuje na slabou spolupráci výzkumu a soukromého podnikání. Problémem je podcenění transferových kanceláří, které vznikají v rámci ústavů nebo výzkumných univerzit a mají vědcům pomáhat zpeněžit jejich objevy. Podle deníku Hospodářské noviny zpráva PSF slouží jako jeden z podkladů pro rozhodování o dalších krocích a budoucím nastavení systému podpory přenosu znalostí v Česku. „Už se jím detailně zabývá i pracovní skupina pro transfer znalostí,“ cituje deník ministra pro vědu, výzkum a inovace Marka Ženíška.
Lze tedy s uspokojením konstatovat, že se u nás vědaří, bádá a zkoumá se stále větším zápalem, jenže se z toho nebohatne. Avšak neklesejme na mysli. Už se nastavují systémy.