Diplomati a vojáci s obavami hledí na Írán
Svět stále sleduje, jak se vyvinou konflikty na Ukrajině a v Gaze. V jejich stínu se ale mnozí třesou nad jaderným programem v Íránu.
Že má země dost obohaceného uranu na výrobu jaderné bomby, napsal Washington Post už loni v dubnu. Zdroje tvrzení nejsou jasné. Nicméně existují satelitní snímky a tvrzení posledních kontrolorů ze strany Mezinárodní agentury pro jadernou energii. Poté, co Donald Trump ještě za svého prvního prezidentství ustoupil od příslušné dohody s Íránem a nahradil ji sankcemi, neexistuje nad tamním jaderným programem žádná kontrola.
Trumpovi se nevěří
Teď americký prezident prostřednictvím Saúdské Arábie poslal do Teheránu dopis, kterým měl navrhnout jednání. Ovšem nejvyšší vůdce ajatolláh Alí Chameneí prohlásil, že ho ani neotevřel. S odůvodněním, že nemá cenu číst návrhy od někoho, kdo je nedodrží.
Že je země blíž než kdykoliv dřív tomu, aby vyrobila jadernou bombu, napsala před pár dny i BBC. Cituje Sanama Vakila z londýnského think-tanku Catham House. Ten se obává, že bez úspěšné diplomacie se můžeme dočkat skutečné jaderné zbraně v rukou íránského režimu.
Podle BBC se snaží o dohodu vedle USA také Spojené království, Francie, Německo, ale dokonce i Čína a Rusko. Ty jsou přitom s Íránem ve výborných vztazích. Před týdnem s ním zahájili společné vojenské cvičení. Už páté od roku 2019. Podle CNN tato námořní událost nabývá na významu v okamžiku, kdy Donald Trump boří západní aliance. Pro něj je to ale bezvýznamná záležitost. „Jsme silnější než oni všichni. Máme větší sílu než všichni ostatní,“ měl Trump říci Fox News, která jej podporuje.
Ve skutečnosti ale podle CNN ve Washingtonu narůstají obavy ze spojenectví těchto tří nedemokratických nebo kvazi demokratických režimů, ještě ve spojení se Severní Koreou. A do toho nastupuje hrozba vzniku nové jaderné velmoci. Podle BBC se dokonce mělo o Íránu v souvislosti s ní minulý týden jednat na neveřejném zasedání Rady bezpečnosti OSN.
Trump se netají tím, že islámské republice vyhrožuje. Hovoří o vojenském vstupu. Ovšem komu Trump nevyhrožuje? Na takové jednání zřejmě nehodlá slyšet ani relativně umírněný prezident Masoud Pezeshkian, který byl přitom dříve pro obnovení dohody.
Někdo smí a někdo ne
Zdá se, že ve chvíli, kdy se v světě válčí o hodně více než před pár lety, bere leckdo problém mnohem vážněji, než by se nám z tepla našich domovů mohlo zdát. Škarohlídi by se přitom mohli ptát: „No a co? Proč jedna země má smět mít jaderné zbraně a jiná ne?“ Ačkoliv člověk, který ještě nepozbyl trochu toho demokraticko liberálního ducha, asi tuší rozdíl mezi dejme tomu Velkou Británií a Íránem, teoreticky je otázka správná.
V současnosti jadernou výzbroj přiznávají USA, Spojené království, Francie, Rusko a Čína. Ty jsou také signatáři široké, dalo by se říct celosvětové smlouvy o nešíření jaderných zbraní ze začátku 70. let. Nepodepsali ji Indie, Pákistán a Izrael. Později od ní odstoupila Severní Korea.
Právě o té se spekuluje, že by mohla jaderné hlavice mít. Indie a Pákistán v minulosti provedli úspěšné testy a společně s Izraelem jsou rovněž podezřelé, že by mohli mít něco ukrytého.
Írán by nic takového mít neměl, protože je jedním ze 189 signatářů dohody. Ale zatímco na Indii či Izrael nikdo moc netlačí, na něj ano. Asi u něj vzniká obava, zda by k použití bylo v islámském režimu blíže než jinde (na druhou stranu zrovna Írán až do více méně propagačních útoků na Izrael dlouho nikoho nenapadl). Ovšem když člověk poslouchá současného amerického prezidenta, tak musí chtít věřit v existenci nějakých pojistek i v USA. Rétorika míru se u něj změnila v rétoriku války a jeden najednou může pozbýt i tuhle jistotu, že ve „státech“ je to pod kontrolou.
Fakticky jediným řešením problému by bylo celosvětové odzbrojení a likvidace jaderných zbraní. Jenže to je nereálné. Jde o prostředky k zastrašování a nikdo nebude věřit, že si někdo někde nějaký ten kousek nenechal. Vždyť i u dohody o likvidaci raket středního a krátkého doletu mezi USA a SSSR se opakovaně spekulovalo, že ji ani jedna strana plně nedodržela. Takže nezbývá, než si zase držet palce.
