Úspory ve spotřebě plynu jsou nutné a dosažitelné
Česká republika je na letošní zimu připravena a není nutné očekávat naplnění nejpesimističtějších scénářů ohledně energetické situace. Na tiskové konferenci po jednání vlády to řekl premiér Petr Fiala (ODS). Dodal, že vláda zajistila ve spolupráci s ČEZ dodávky zkapalněného plynu od září z Nizozemska, plní zásobníky zemního plynu na rekordní úroveň a jedná s dalšími dodavateli plynu z Ázerbájdžánu nebo Kataru. Zároveň podle premiéra bude brzy hotov zákon, který umožní teplárnám využít další zdroje energie.
„Chtěli bychom občany a firmy požádat, aby v úsporách energie pokračovali. Musíme jednat tak, jako by dodávky plynu již nebyly. Není důvod k panice, musíme být ale obezřetní a připraveni. Jsme na zimní měsíce připraveni. A kdo je připraven není překvapen,“ řekl Fiala. Dodal, že stát musí jít občanům příkladem třeba tím, že na úřadech a v dalších veřejných budovách bude snížena teplota při vytápění.
Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN) po jednání s ministry hospodářství zemí EU řekl, že v souvislosti s dodávkami plynu je důležité udržet ekonomiku v chodu v co nejvyšším stupni. To bude podle něj i ve prospěch domácností. „Věřím proto, že se budou chtít na úsporách podílet všichni,“ prohlásil.
EK navrhuje 15 procent
Evropská komise navrhla, aby unijní země kvůli očekávanému výpadku dodávek ruského plynu v nadcházející topné sezoně omezily spotřebu plynu o 15 procent. Úspory se mají týkat období od konce letošního srpna do konce března příštího roku. Počítat se budou z průměrné spotřeby jednotlivých zemí v tomto období za posledních pět let. Omezit používání plynu by měli podle komise všichni spotřebitelé, od domácností přes úřady či firmy po elektrárny.
Brusel by podle návrhu mohl po konzultaci s členskými zeměmi vyhlásit stav plynové nouze, který by vyžadoval povinná omezení spotřeby v celé EU. Aby pravidla vstoupila v platnost, musí je schválit členské země.
Požadavek Evropské komise s je podle odborníků reálný. Domácnosti i firmy již nyní s energiemi šetří kvůli vysokým cenám, data ukazují, že spotřebitelé v Česku už ve druhém čtvrtletí snížili spotřebu plynu přibližně o požadovaných 15 procent, argumentují experti.
„Snížení spotřeby plynu o 15 procent není nedosažitelný cíl, který by vyžadoval nějaká drastická omezení ve smyslu zavírání provozů. Co se týče základního účelu plynu pro sektor domácnosti, to znamená vytápění, můžeme si to představit, že při snížení teploty vytápění o jeden stupeň Celsia jde uspořit zhruba pět procent energie, v tomto případě plynu,“ řekl analytik ENA Jiří Gavor.
Požadované snížení o 15 procent by tak znamenalo snížení vytápění o 3 stupně Celsia, typicky například z 22 stupňů Celsia na 19. „Myslím si, že snížení o 15 procent určitě je snížení komfortu, na který jsme zvyklí, nicméně přeci jen to neznamená nutnost obléct se tak říkajíc do vaťáku nebo venkovního oblečení,“ řekl Gavor. Dodal, že ČR patří k zemím s nadprůměrnou spotřebou energie na vytápění.
Podle analytika XTB Jiřího Tylečka je snaha o úspory pochopitelná. „Jen je otázkou, zda se to musí dít pod taktovkou Evropské komise. Data ukazují, že spotřebitelé v Česku už ve druhém kvartálu snížili spotřebu plynu přibližně o požadovaných 15 procent. Nepotřebovali žádné prosby, stačil prudký nárůst ceny, který vyprovokoval úspory. Požadavek mi tak přijde trochu zbytečný. Beru ho spíše jako snahu upozornit na napjatý stav na trhu, než že by měl přinést nějaká reálná omezení spotřeby firem či domácností,“ řekl Tyleček.
Analytik portálu Capitalinked.com Radim Dohnal očekává problém se schválením návrhu EK spíše u zemí, které jsou Rusku spíše nakloněny, než u zemí, které na plynu z Ruska nejsou závislé, jako jsou Dánsko, Portugalsko nebo Španělsko.
Tento krok Evropské komise měl měl podle Dohnala ale přijít o čtyři měsíce dříve. „A myslím, že bychom měli omezovat domácnosti, úřady a školy jako první. U nich se opravdu dá snížit teplota, a tak spotřeba bez velkých dopadů. Většina průmyslu totiž může ztlumit spotřebu jen za cenu ztlumení výroby, tedy pkklesu HDP a daňového inkasa,“ dodal Dohnal.
Realistický scénář: poloviční dodávky
Česká republika podle odhadů odborníků zřejmě nebude muset snížit svou spotřebu plynu o více než 30 procent. Vyplývá to z realistických scénářů možného omezení dodávek ruského plynu do Evropy. Propočty možných nutných úspor plynu v souvislosti s omezením jeho dodávek udělali odborníci z poradenské firmy EGÚ Brno. Jejich realistické scénáře počítají s tím, že dodávky plynu do Evropy budou snížené o zhruba 40 až 50 procent.
Možné úspory by podle nich měla ČR zavést již od srpna. Podle jednotlivých scénářů dosahují nutné úspory spotřeby 16 až 61 procent. Domácnosti by měly dobrovolně vytápět na nižší teplotu, bude následně možné zachovat průmysl, tvrdí experti. Snížení spotřeby domácností totiž podle nich nepovede ke zhoršení ekonomické situace.
Odborníci z EGÚ Brno modelovali pět různých scénářů vývoje. Liší se především množstvím dovezeného plynu a jeho vývoj v různých obdobích roku. Pouze jeden scénář pracuje s dovozem, který zahrnuje provoz plynovodu Nord Stream 1 a také se skutečností, že dodávky do ČR budou konstantní na úrovni průměru roku 2022. Všechny ostatní scénáře se soustředí na dodávky z jiných než ruských zdrojů.
Dva realistické scénáře počítají se snížením zásobování ČR ruským plynem meziročně o 42 a 50 procent, tedy zhruba polovinu. Pokud by se dodávky plynu snížily o 42 %, Česká republika by musela uspořit 16 % plynu. V případě poklesu dodávek zhruba na polovinu by republika musela ušetřit téměř čtvrtinu spotřeby. Oba scénáře počítají již s plným provozem terminálu na stlačený zemní plyn (LNG) v Nizozemsku.
Do konce letošního roku by z Nizozemska měly podle odhadů EGÚ Brno proudit do ČR asi 4 miliony metrů krychlových plynu denně, od Nového roku pak 8 milionů denně, spustit by se totiž měla i druhá polovina LNG terminálu.
Optimistický scénář počítá s tím, že dovoz plynu oproti situaci před odstávkou plynovou Nord Stream 1 naopak vzroste a meziročně bude nižší o necelou čtvrtinu. Poté by ČR s využitím plynu z LNG terminálu nemusela svou spotřebu snižovat vůbec. Druhý optimistický scénář počítá s plným provozem plynovou Nord Stream, jeví se ale jako nepravděpodobný.
Pesimistický scénář odborníků z EGÚ Brno počítá s poklesem dodávek plynovodem Nord Stream 1 o 91 procento. Česko by v tomto případě muselo spotřebu plynu snížit o 61 procento. Podle nejhoršího scénáře by jinak již po 28. listopadu hrozilo postupné omezení až přerušení dodávek plynu drtivé většině odběratelů.
„Pokud se podle nejhoršího scénáře zastaví dodávky plynu do České republiky, bude nezbytné snižovat spotřebu plynu. V opačném případě dojde k vyčerpání plynu v podzemních zásobnících zhruba v polovině topné sezony a do jejího konce bude provoz plynárenské soustavy značně omezen,“ řekl ředitel strategie EGÚ Brno Michal Macenauer. Rusko podle něj ale nebude chtít dodávky plynu zcela zastavit, přišlo by tím totiž o mocnou zbraň.
Zatím plyn je
Do ČR nyní i nadále proudí plyn z Německa v objemech dosahujících přibližně 60 až 90 % průměru letošního roku. Jedná se o plyn, který do Německa dodávají přepravci z Norska, Nizozemska a Belgie. Zejména navýšení importu z posledně dvou jmenovaných zemí pomáhá Německu a ČR dočasně se obejít bez ruského plynu. Při snížení dodávek plynu o polovinu by bylo možné těžit ze zásobníků plynu až do 22. ledna, snížení dodávek o 42 procent by možnou těžbu prodloužilo zhruba o týden.
Do ČR nyní podle náměstka ministra průmyslu a obchodu Reného Neděly proudí asi 34 miliony metrů krychlových plynu denně. Denní spotřeba ČR nyní činí asi 9 milionů metrů krychlových, 15 milionů se vtláčí do zásobníků. Ostatní plyn přes ČR pouze proudí jako přes tranzitní zemi. MPO chce snížit spotřebu například úpravou hygienických norem, úpravou vyhlášky o vytápění nebo osvětovou kampaní.
