Úroky bude třeba ještě zvýšit, říká člen výkonné rady ECB
Evropská centrální banka (ECB) bude muset své sazby ještě zvýšit, řekl člen její výkonné rady Philip R. Lane. Ten je zároveň i hlavním ekonomem ECB.
Philip Lane se takto vyjádřil v rozhovoru, zveřejněném na stránkách banky, poskytnutém 12. ledna. Vzápětí další člen výboru, šéf nizozemské centrální banky Klaas Knot, dokonce prohlásil, že se sazby budou zvyšovat nejméně do poloviny roku, a investoři odhodlání výboru bojovat s inflací podceňují.
Oba aktéři přitom hovořili o stejném bodu – vnímání rizik, že měnová politika bude utažená málo nebo naopak moc. Zatím se zdá, že podle jejich vyjádření vnímají bankéři hlavně to první. Tedy, že inflace bude dál vysoká. „Jádrová inflace nevykazuje žádné známky poklesu,“ řekl Knot. Zatímo Lane mluvil o tom, že vyvážení rizik je záležitostí let. A že odpověď na otázku, zda rozhodují nákladové či poptávkové faktory, nelze paušalizovat. Je třeba ji vnímat podle odvětví, sekotrů atd.
Vyvážení rizik je otázkou roku či dvou
„Stále nejsme tam, kde se rizika stávají více oboustrannými nebo symetrickými. Musíme tedy sazby ještě zvýšit. Jakmile učiníme další pokrok, rizika budou více oboustranná, kdy bude třeba vyvážit rizika příliš mnoho a příliš málo. Není to jen otázka příštího setkání nebo několika příštích setkání, bude to problém příštího roku nebo dvou,“ prohlásil.
Lane je považován za akademickou protiváhu šéfky ECB Christine Lagardeové, kterou mnozí vnímají především jako političku. V rozhovoru obhajuje dřívější politiku banky spočívající v nízkých sazbách a kvantitativním uvolňování. Podle něj totiž zabránila tendencím k deflaci.
Uričitou pinkanterií je, že Lane je Ir a působil také jako šéf tamní centrální banky. Irsko totiž jako v podstatě jediná země v měnové unii předvedla v předcovidových letech přímo ukázkové snižování schodků státního rozpočtu (když předtím rostl mj. kvůli nutné sanaci bankovního sektoru). Na rozdíl např. od Německa, které se rovněž činilo, nespadla do masivních schodků ani v letech 2020 až 2021. Obecně se přitom má za to, že politika levných peněz a hlavně pomalá reakce na inflaci ze strany ECB byly a jsou motivovány především podporou nejzadluženějších zemí eurozóny.
