Svět se třese, zda nedojde k útoku na ropu
Světovou událostí podzimu mají být prezidentské volby v USA. I pro investory. Teď ale hledí na Blízký východ, hlavně v obavě z útoků na ropná zařízení.
Americké volby jsou důležité nejen pro válku na Ukrajině, budoucí styl americké politiky, ochranu trhu… investoři se trochu bojí, zda vítězství Kamaly Harris nebude znamenat vyšší, hlavně korporátní daně. A naopak, co vůbec bude znamenat triumf Donalda Trumpa, který se občas vyjadřuje jak utržený ze řetězu. Takže nikdo moc neví… i když ve svém programu nabízí naopak snížení daní, které by zřejmě znamenalo další citelnou ránu pro státní rozpočet.
Samozřejmě, to všechno ještě může ovlivnit i ochotu centrální banky Fed snižovat sazby. Jenže… najednou je ve hře něco úplně nového. Ne, že by ve světě nedocházelo k válkám, a to s dopadem do globální ekonomiky. Ale pro Američany je přece jen leccos daleko a jsou zvyklí, že nějaké ty výdaje navíc stát unese.
Tentokrát ale může jít o ropu. A v krajním případě možná o dlouho trvající konflikt v regionu s jejími obrovskými zásobami. Proto se všichni tak bojí. Prestižní americká média spekulují o tom, že Izrael v odvetě za poslední útok ze strany Íránu napadne tamní ropná zařízení. Írán je přitom jedním z největších světových producentů ropy, a co víc, i plynu. Došlo by tak k omezení nabídky, ale také možná rozšíření války na další území s rizikem, kdo všechno se do ní ještě zapojí.
Obava z možného širšího konfliktu, než jen mezi Izraelem a Hamásem, se objevila hned po krvavém teroristickém útoku na území židovského státu. Specialisté na region ale hned začali ujišťovat, že Írán do otevřeného boje nepůjde a zbytek arabského světa už vůbec ne. Bohužel, od té doby se toho stalo hodně a situace se změnila.
Postup Izraele vůči Hizballáhu na jihu Libanonu vyvolává na mezinárodní scéně znepokojení. Je čím dál víc jasné, že země, která se léta spoléhala na podporu USA, se teď na politice kabinetu Joe Bidena chová dost nezávisle. Benjamin Netanjahu není oblíbený ani na domácí scéně a je nevyzpytatelný. Nejeden obyvatel Izraele volá po jeho odchodu, ale on to zjevně vyslyšet nehodlá.
Netanjahu pronáší zvláštní slova, že Írán bude brzy svobodný
Poslední raketový útok ze strany Íránu sice opět neznamenal zásadní vstup do války z hlediska důsledků a obětí. Ale byl mnohem masivnější než ten předchozí a Netanjahu pronesl zvláštní slova o tom, že Írán bude brzo svobodný. Z americké administrativy se ozývají hlasy, že Spojené státy podpoří Izrael v drtivosti úderu.
Stále častěji se objevují spekulace o útoku na ropná zařízení, protože ropa je pro Írán důležitá. „Až 4 procenta globálních dodávek ropy jsou ohrožena, protože ropná infrastruktura v Íránu – jednom z největších producentů ropy OPEC – by se mohla stát cílem pro Izrael,“ napsala CNBC. S tím, že země je závislá na hrstce exportních terminálů.
Vedle toho se ozývají volání po útocích na celou blízkovýchodní osu zla včetně Sýrie. Vycházejí z tvrzení, že Hamás a Hizballáh jsou ochromené, takže je tu bezprecedentní příležitost ve vyčištění prostoru pokročit. Bývalý izraelský premiér Naftali Bennett navrhuje, aby Izrael bombardoval íránská jaderná zařízení. „Někdy historie zaklepe na vaše dveře a vy musíte využít tento okamžik,“ řekl CNN.
Pozorovatelé stejně jako silové instituce v USA jsou přesvědčené, že Írán je kdykoliv velice rychle schopen vyrobit jaderné zbraně. Že má dost uranu obohaceného mnohem víc, než je nutné pro provoz jaderných elektráren. Co by to znamenalo, kdyby na tato místa někdo zaútočil, zatím experti raději ani neříkají.
Akciové trhy jsou zatím relativně v klidu. Včera mírně posilovaly, i když v Asii k nějakým kolísáním došlo. Technická analýza připomíná, že v říjnu to tak bývá, a burzy více kmitají oběma směry. Hrozbu ropné krize ale berou mnozí vážně. Podle CNN lokální válka vlastně už začala a je jen otázkou, jak Izrael odpoví na zuřivost Íránu. Pokud se situace eskaluje, mohlo by to mít dopad i na globální ekonomiku.
