Stoupla výroba i spotřeba elektřiny a plynu
Čistá spotřeba elektřiny v letošním 1. čtvrtletí se meziročně zvýšila o 2,7 %, plynu Češi spotřebovali o 14,2 % více. Zvýšila se i výroba elektřiny a vzrostl také její export. Oznámil to Energetická regulační úřad (ERÚ).
Ještě v polovině loňského roku spotřeba elektřiny i plynu klesala, letošní první čtvrtletí už však jasně potvrdilo, že se trend otočil. „Spotřeba elektřiny i plynu za letošní první čtvrtletí meziročně vzrostla, v obou případech byla dokonce vyšší než ve stejném období roku 2023. Je to potvrzení, že období kontinuálních poklesů skončilo. Zejména spotřebu plynu ovlivnily meziročně nižší teploty. Skutečná spotřeba vzrostla o více než 14 procent, po přepočtení na dlouhodobý teplotní normál byla vyšší o 3,5 procenta. Je zřejmé, že kromě faktoru počasí hrají roli i další vlivy, včetně cen energie. Rovněž se zvýšila výroba elektřiny,“ shrnuje Jan Šefránek, předseda Rady ERÚ. „K růstu spotřeby plynu došlo u všech kategorií odběratelů. Očekáváme, že tento trend bude pokračovat i v budoucnu v souvislosti s postupným přechodem od uhlí k plynu. V případě elektřiny tvořili výjimku jen odběratelé připojení na hladině velmi vysokého napětí. Výrazně vzrostla spotřeba domácností, v elektřině dokonce o více než 9 procent.“
Celková netto spotřeba elektřiny byla v prvním kvartálu letošního roku 16,4 TWh. V meziročním srovnání to znamená nárůst o 2,7 %. Zatímco u velkoodběratelů na hladině velmi vysokého napětí došlo k poklesu spotřeby o 1,6 %, u ostatních kategorií spotřeba rostla: u velkoodběratelů na hladině vysokého napětí o 0,8 %, u podnikatelů o 2,3 % a u domácností dokonce o 9,1 procenta.
Ještě výrazněji než spotřeba rostla výroba elektrické energie, meziročně o 9,6 procenta. I proto opět převažoval export elektřiny nad jejím importem. Hodnota salda se proti loňskému prvnímu čtvrtletí zvýšila z 1,7 TWh na 2,9 TWh, export vzrostl o 36,1 % na 7,6 TWh. Největší meziroční nárůst zaznamenala výroba v paroplynových elektrárnách (+54,2 %), fotovoltaických (+35,1 %) a parních elektrárnách (+22,8 %). Více vyrobily také elektrárny plynové a spalovací (+4,1 %), naopak méně vodní (-44,4 %), větrné (24,2 %) a přečerpávací elektrárny (-3,9 %). Výroba z jaderných elektráren byla prakticky totožná jako loni (-0,2 %). Celkový instalovaný výkon výroben elektřiny v Česku činil 22,9 GW (meziročně +2,6 %), k největšímu meziročnímu nárůstu došlo u elektráren fotovoltaických (+17 %), plynových a spalovacích (+14,6 %).
Spotřeba plynu vystoupala v prvním letošním čtvrtletí na 2,8 mil. m3 (30 TWh), což je proti loňsku nárůst o 14,2 %. Ovšem po přepočtení spotřeby na dlouhodobý teplotní normál je meziroční rozdíl výrazně menší: nárůst o 3,5 procenta. Vliv počasí markantně změnil i průběh spotřeby v jednotlivých měsících. Zatímco mimořádně teplý leden umožnil vytápět méně (meziroční pokles spotřeby o 0,7 %), březen (+14,7 %), a zejména únor (+35,9 %) byly naopak chladnější než v loňském roce. V zásobnících bylo na konci března 842 mil. m3, a byly tedy naplněny z 36,9 % (proti loňským 61,6 %).
Růst spotřeby byl patrný u všech kategorií odběratelů, tedy u maloodběratelů z řad podnikatelů (+14,6 %), velkoodběratelů (+14 %), domácností (+13,8 %) i středních odběratelů (+12,3 %).
Čistá (netto) spotřeba elektřiny nezahrnuje vlastní spotřebu na výrobu elektřiny, ztráty a spotřebu elektřiny na přečerpávání. Také v případě výroby jsou uváděné hodnoty netto, bez technologické vlastní spotřeby elektřiny a ztrát vzniklých při výrobě.
Podobné údaje již dříve zveřejnila energetická společnost ČEZ. Spotřeba elektřiny v jejím distribučním území v prvním čtvrtletí meziročně vzrostla o 3 % na 9,6 TWh, klimaticky a kalendářně přepočtená vzrostla o 0,7 %. Spotřeba plynu na distribučním území GasNet vzrostla meziročně o 12 % na 23,6 TWh, klimaticky přepočtená spotřeba vzrostla o 2,9 procenta. Distribuční území společnosti ČEZ Distribuce pokrývá 66 % území České republiky, distribuční území společnosti GasNet pokrývá 80 % území ČR.