Spotřebitelé šlápli na brzdu, inflace polevuje

Spotřebitelské ceny meziměsíčně klesly o 1,4 procenta. Tento vývoj byl ovlivněn zejména promítnutím úsporného tarifu a odpuštěním poplatku za podporované zdroje energie pro ceny elektřiny a na druhé straně vyššími cenami v oddíle potraviny a nealkoholické nápoje. Meziročně vzrostly spotřebitelské ceny v říjnu o 15,1 %, což bylo o 2,9 procentního bodu méně než v září. Informoval o tom Český statistický úřad ve své pravidelné zprávě.

Meziměsíčně klesly spotřebitelské ceny v říjnu o 1,4 procenta. Meziměsíční pokles cen v oddíle bydlení byl způsoben nižšími cenami elektřiny o 53,9 % (více informací: Poznámka). Na druhou stranu však v oddíle bydlení vzrostly ceny zemního plynu o 2,7 %, tuhých paliv o 8,4 % a tepla a teplé vody o 3,1 procenta. V oddíle potraviny a nealkoholické nápoje se zvýšily ceny o 3,0 %, z toho ceny zeleniny o 9,6 %, cukru o 54,3 %, vajec o 27,0 %, pekárenských výrobků a obilovin o 3,1 %, drůbeže o 2,5 %, vepřového masa o 2,8 %, sýrů a tvarohů o 2,0 % a másla o 4,5 procenta. V oddíle doprava vzrostly (po dvouměsíčním poklesu) ceny pohonných hmot a olejů o 4,9 procenta. V oddíle odívání a obuv byly vyšší ceny oděvů o 3,6 % a obuvi o 4,5 procenta..

Ceny zboží úhrnem klesly o 2,8 %, zatímco ceny služeb o 0,7 % vzrostly.

„Největší vliv na vývoj cenové hladiny měla v říjnu vládní úsporná opatření pro domácnosti ve formě příspěvku na energii. Díky promítnutí úsporného tarifu do cen elektřiny a nulovému poplatku za podporované zdroje energie se ceny proti září snížily o 1,4 procenta. Byl to jediný meziměsíční pokles cen od prosince 2020. Meziroční růst cen zpomalil na 15,1 procenta,“ napsala ve zprávě Pavla Šedivá, vedoucí oddělení statistiky spotřebitelských cen ČSÚ.

Meziroční srovnání

Meziročně vzrostly spotřebitelské ceny v říjnu o 15,1 %, což bylo o 2,9 procentního bodu méně než v září. Toto zpomalení1) meziročního cenového růstu bylo ovlivněno zejména cenami v oddíle bydlení, kde ceny elektřiny klesly o 38,2 % (v září růst o 37,8 %). Naopak v oddíle potraviny a nealkoholické nápoje meziroční růst cen opět zrychlil. Ceny pekárenských výrobků a obilovin byly vyšší o 29,1 % (v září o 25,6 %), masa o 26,6 % (v září o 23,6 %), vajec o 52,8 % (v září o 23,3 %), ovoce o 7,6 % (v září o 2,9 %), zeleniny o 24,4 % (v září o 12,2%) a cukru o 105,4 % (v září o 33,8 %).

Na meziroční růst cenové hladiny měly v říjnu největší vliv ceny v oddíle potraviny a nealkoholické nápoje, kde kromě výše uvedených položek byly meziročně vyšší zejména ceny mouky o 53,3 %, chleba o 35,5 %, drůbežího masa o 42,3 %, polotučného trvanlivého mléka o 38,1 %, olejů a tuků o 50,4 procenta. Další v pořadí vlivu byly ceny v oddíle bydlení, kde kromě nákladů vlastnického bydlení vzrostly ceny nájemného z bytu o 5,4 %, vodného o 5,3 %, stočného o 6,4 %, zemního plynu o 85,3 %, tuhých paliv o 67,1 % a tepla a teplé vody o 24,8 procenta. V oddíle doprava se zvýšily ceny pohonných hmot a olejů o 21,7 procenta. V oddíle stravování a ubytování vzrostly ceny stravovacích služeb o 26,6 procenta.

Náklady vlastnického bydlení (imputované nájemné) se zvýšily o 14,0 % (v září o 16,4 %) zejména v důsledku růstu cen stavebních materiálů a dále cen stavebních prací a cen nových bytů pro vlastní bydlení. Úhrnný index spotřebitelských cen bez započtení nákladů vlastnického bydlení byl 115,1 %. (Více informací: Metodická poznámka.)

Ceny zboží úhrnem vzrostly o 16,0 % a ceny služeb o 13,4 procenta.

Míra inflace vyjádřená přírůstkem průměrného indexu spotřebitelských cen za posledních 12 měsíců proti průměru předchozích 12 měsíců byla v říjnu 13,5 % (v září 12,7 %).

„Opticky se situace zlepšuje, což je jistě pro domácnosti pozitivní jev, ale zde je nutné si uvědomit, že zpomalení růstu cen jde na vrub především zavedení vládních opatření. Jinak řečeno, to, co nezaplatí domácnosti nyní na měsíčních platbách, musí vydat vláda a navýšit tak zadlužení státu,“ říká Tomáš Volf, specialista společnosti Citfin. „I přesto patří domácí inflace k nejvyšším v celé EU a na tomto faktu se ani pro následující měsíce nic nezmění. Růst cen bude i nadále omezovat spotřebu domácností, které se stále více budou obávat o své budoucí příjmy, což bude podvazovat ekonomický růst. Do boje s inflací by se měla zapojit také vláda, protože ČNB svůj arzenál už do velké míry vyčerpala. Vysoce expanzivní fiskální politika předchozí i stávající vlády roztáčí spirálu zdražování stále výš. Hlavním faktorem růstu cen je však válka na Ukrajině a agresivní počínání Ruska,“ soudí T. Volf.