Spotřebitelé ekonomice věří, podnikatelé však důvěru ztrácejí
Souhrnný indikátor důvěry (indikátor ekonomického sentimentu), vyjádřený bazickým indexem, meziměsíčně poklesl o 2,1 bodu na hodnotu 101,9, při rozdílném vývoji obou jeho složek. Indikátor důvěry podnikatelů se snížil o 3,5 bodu na hodnotu 99,9, indikátor důvěry spotřebitelů se zvýšil o 4,3 bodu na hodnotu 111,7. Oznámil to Český statistický úřad (ČSÚ).
„Růst důvěry spotřebitelů v ekonomiku pokračoval i v listopadu, kdy hodnota indikátoru důvěry vystoupala na nejvyšší úroveň za uplynulých šest let. Domácnosti zlepšily hodnocení ve všech ukazatelích vstupujících do souhrnného indikátoru. Zlepšení hospodářské situace v Česku v následujících 12 měsících dokonce očekávalo poprvé od října 2018 více respondentů než její zhoršení,“ sdělila Anastasija Neradová z oddělení konjunkturálních průzkumů ČSÚ.
V meziměsíčním srovnání se zvýšil podíl domácností očekávajících zlepšení své finanční situace v příštích dvanácti měsících a snížil se podíl respondentů hodnotících svou současnou finanční situaci hůře, než tomu bylo v předchozích dvanácti měsících. Počet respondentů, kteří neplánují v příštích dvanácti měsících pořizovat velké nákupy, se mírně snížil.
Spotřebitelé tak reflektují docela svižný růst mezd (v 1. pololetí nominálně průměrně o 7,2 %, medián se zvýšil o 6,7 procenta) a snižování míry inflace (v říjnu 2,5 %). Mzdy tedy stouply i reálně, po odečtení inflace. Zřejmě se také těší, že bude i nadále posilovat národní hospodářství. Hrubý domácí produkt letos zatím stoupá o 2,7 procenta. Obavy spotřebitelů z růstu cen se meziměsíčně znovu snížily, obavy z dalšího růstu nezaměstnanosti se nezměnily.
To je ale v ostrém kontrastu se sentimentem podnikatelů. Tedy těch, kdo lidem práci dávají a platí za ni. Meziměsíční snížení důvěry o 3,5 bodu bylo mírněno jen v obchodu, kde stoupla o 1,4 bodu. Snížila se v průmyslu (-6,6 bodu) a mírně i ve vybraných odvětvích služeb (-0,6 bodu). Hluboký pokles důvěry, o 7,7 na 114,1 bodu, ukázalo stavebnictví, jehož produkce letos zatím utěšeně roste. Podíl podnikatelů negativně hodnotících svou současnou poptávku po stavebních pracích se zvýšil. Meziměsíčně se rovněž snížil podíl stavebních firem očekávajících v období příštích tří měsíců růst stávajícího počtu zaměstnanců. V meziročním srovnání zatím zůstává i stavebnictví v listopadu v plusu.
Indikátor důvěry v průmyslu po dvouměsíčním růstu poklesl o 6,6 na 93,2. Podíl podnikatelů, kteří hodnotí negativně svou současnou celkovou poptávku, se ve srovnání s říjnem téměř nezměnil. Očekávání vývoje tempa růstu výrobní činnosti v příštích třech měsících se u podnikatelů meziměsíčně výrazně snížila. Stav zásob hotových výrobků se mírně zvýšil.
Dalo se to čekat. Index nákupních manažerů (PMI), sestavovaný společností S&P Global Inteligence (S&P), po sezónní úpravě v říjnu vykázal pokles ze zářijových 49,2 na 47,2 bodu, což byl nejrychlejší propad od ledna. Podle posledních výsledků šlo o čtvrté měsíční zhoršení zdraví sektoru. „Rozpracovanost sice nepatrně vzrostla, ale firmy dál postupují s opatrností a omezily jak zaměstnanost, tak nákup vstupů,“ shrnuje S&P.
Německá ekonomika, se kterou naše úzce souvisí, letos tak tak stagnuje. Nálada mezi německými firmami se v listopadu zhoršila. Index podnikatelského klimatu ekonomického institutu Ifo poklesl na 88,1 bodu (z 88,4 bodu v říjnu) z důvodu pesimističtějších očekávání (z 91,6 na 90,6 bodu). Na druhé straně, firmy současnou situaci hodnotily více pozitivně a doufají, že v brzké době dojde k oživení. Ve výrobě, stavebnictví a obchodě index poklesl, ve službách se zlepšil.
V českém průmyslu je meziročně důvěra podnikatelů vyšší.
„Dnešní čísla potvrzují, že hlavním motorem růstu české ekonomiky zůstává spotřeba domácností. Tu pohání obnovený růst reálných mezd v kombinaci s podstatným zlepšením spotřebitelské důvěry. Brzdou růstu naopak zůstává průmysl, který přešlapuje na místě, a s viditelnějším (byť stále křehkým) oživením počítáme až v průběhu příštího roku. I tak v roce 2025 odhadujeme souhrnný růst české ekonomiky o 2,5 %, lehce nad naším dlouhodobým potenciálem,“ zhodnotil zprávu ČSÚ Dominik Rusinko, hlavní ekonom investiční společnosti Patria Finance.
Ovšem i nejsilnější pohon ekonomického růstu se v září zadrhnul. Meziročně maloobchodní tržby sice vykázaly růst, reálně o 2,6 %, proti srpnu ale o 0,2 % klesly. Analytici počítali s ročním růstem o 4 procenta. Za rok 2024 se tržby v maloobchodě reálně zvýšily o zhruba 5 procent. „Také letos jsou útraty domácností tím, co pomáhá ekonomice k růstu. Přitom český maloobchod letos na rozdíl od loňska už netěží z nízké srovnávací základny, ani z pocitu, že se podařilo porazit inflaci. Tempo inflace v letošním roce zůstane mírně zvýšené, bude ležet nad 2% cílem České národní banky,“ napsala k tomu Markéta Šichtařová, ředitelka poradenské firmy Next Finance. „Pozitivní ale bude, že domácnosti bude k větším útratám motivovat zrychlující růst reálných mezd a nyní už potvrzené rozpouštění vysokých úspor českých domácností. Na druhé straně ale musíme vnímat problémy v průmyslu, s čímž souvisí ochlazení na trhu práce. Opatrnost bude mezi domácnostmi stoupat. Předpokládáme, že by maloobchod v letošním roce měl narůst méně než loni, v průměru čekáme jeho růst o 4 procenta.“