Ropa včera prudce zdražila po útoku na velení Hamásu

Fotka od drpepperscott230 z Pixabay

Poté, co se potvrdila zpráva o smrti tří synů vůdce politického křídla Hamásu Ismáíla Haníji, ceny ropy na burze se včera prudce zvýšily. Trh se obává, že se to mohlo negativně odrazit na jednání o příměří mezi Izraelem a hnutím Hamás.

Severomořská ropa Brent ve středu kolem 21:20 SELČ vykazovala růst o 1,2 % na 90,48 dolaru za barel. Americká lehká ropa West Texas Intermediate (WTI) ve stejnou dobu přidávala také 1,2 % na 86,23 dolaru.

Ropa během seance po zprávě o překvapivě silném růstu zásob suroviny ve Spojených státech krátce zlevňovala. Posléze v náladě trhu převládly obavy z narušení dodávek z Blízkého východu.

Smrt tří svých dětí arabské stanici Al-Džazíra potvrdil sám Haníja. Současně prohlásil, že tato událost nijak neovlivní požadavky hnutí při vyjednávání o dohodě o příměří a propuštění rukojmích. Izraelská armáda úder rovněž potvrdila a prohlásila, že všichni tři muži byli příslušníky vojenského křídla Hamásu.

Americký vládní Úřad pro energetické informace (EIA) dnes oznámil, že zásoby ropy ve Spojených státech amerických se minulý týden zvýšily o 5,8 milionu barelů na 457,3 milionu barelů. Analytici přitom v anketě agentury Reuters předpovídali mírnější nárůst zásob, a to o 2,4 milionu barelů. Zásoby benzinu v USA vzrostly o 0,7 milionu barelů na 228,5 milionu barelů, zatímco analytici očekávali pokles o 1,3 milionu barelů.

„Za poslední tři měsíce se cena ropy zvýšila o téměř 20 procent a poprvé od října pokořila hranici 90 dolarů za barel,“ připomíná Dominik Rusinko, analytik ČSOB. „Zatímco v minulém roce se ceny komodit stabilizovaly, od začátku letošního roku dochází k jejich opětovnému růstu. Vedle vybraných agro komodit a kovů zažívá slušnou rally také ropa.“

Globální ropný trh se v posledních měsících dostává pod intenzivnější tlak. Hlavním důvodem je rozhodnutí aliance OPEC+ znovu prodloužit těžební škrty v rozsahu 2,2 mil. barelů denně do konce druhého čtvrtletí. Nad rámec kolektivních škrtů Saúdská Arábie dobrovolně omezuje produkci o dodatečných 1 mil. barelů denně, Rusko přibližně o půl milionů barelů denně. „Právě Saúdové, de facto lídr kartelu, tlumí svou těžbu nejvýznamněji – jejich domácí produkce se pohybuje jen okolo 9 mil. barelů denně, více než 3 mil. barelů pod maximální produkční kapacitou,“ říká Rusinko.

K růstu cen přispěla i volatilní geopolitika. V poslední době zejména ukrajinské útoky na ruské rafinérie, společně s narušením tankerové dopravy v Rudém moři. „To má dopad především do zvýšeného napětí na trhů se středními ropnými destiláty na Blízkém východě. Přeliv vyšších rafinérských cen dieselu do Evropy však není vzhledem ke konci topné sezóny vážným rizikem,“ míní Rusinko.

Ke zlevnění ropy v průběhu včerejší seance přispěla rovněž zpráva o březnovém růstu inflace v USA. Ta podpořila očekávání, že americká centrální banka (Fed) nebude spěchat se snižováním úrokových sazeb. Nižší úroky by mohly podpořit hospodářský růst, a tím i poptávku po palivech. Spojené státy americké jsou největší ekonomikou a největším spotřebitelem ropy na světě.

„Těžební restrikce OPEC+ by měly samy o sobě – při stále solidní kondici ropné poptávky – udržet tržní bilanci ve druhém čtvrtletí v deficitu. V nejbližších měsících by proto měly zůstat ceny solidně povzbuzeny býčími fundamenty. Ty by mohly ropě dopomoci k dalším ziskům na cestě k hranici 100 dolarů, k ještě významnějšímu růstu by však musel přijít dodatečný impuls. Tím mohou být například poruchy na straně nabídky v kontextu napjaté geopolitické situaci, které jsou však z podstaty těžko predikovatelné,“ říká Rusinko.

Izrael v Pásmu Gazy pokračuje ve válce proti palestinskému hnutí Hamás. Investoři se nadále obávají, že tato válka by mohla přerůst v širší konflikt na Blízkém východě a narušit dodávky ropy z tohoto regionu. Podporovatelem Hamásu je Írán, který je třetím největším producentem ropy v Organizaci zemí vyvážejících ropu (OPEC), upozornila agentura Reuters.

„Důležitou roli sehraje v cenovém vývoji také politika Fedu. Pokud by se totiž nedostavilo očekáváné uvolnění měnové politiky, resp. výrazně by zaostalo za očekáváním trhu, jednalo by se o špatnou zprávu pro riziková aktiva. A to včetně ropy, která by se – při absenci nových nabídkových šoků – jen stěží mohla pomýšlet na hranici 100 dolarů,“ varuje Dominik Rusinko.