Roční inflace v lednu zpomalila na 1,6 procenta
Spotřebitelské ceny v lednu vzrostly ve srovnání s prosince o 0,9 procenta. Tento vývoj byl ovlivněn zejména vyššími cenami v oddíle potraviny a nealkoholické nápoje a v oddíle alkoholické nápoje, tabák. Meziročně vzrostly spotřebitelské ceny v lednu o 1,6 %, což bylo o 0,5 procentního bodu méně než v prosinci, oznámil Český statistický úřad (ČSÚ).
Meziměsíčně se zvýšily ceny zboží v oddíle potraviny a nealkoholické nápoje zejména ovoce o 6,8 %, zeleniny o 5,4 % (z čehož ceny brambor byly vyšší o 11,2 %), nealkoholických nápojů o 4,5 %, výrobků z obilovin o 1,5 %, čokolády a kakaa o 7,7 %, uzenin o 2 %, margarínu o 15,9 %, sýrů o 1,1 % a cukru o 5,5 %. Ceny másla klesly o 8,7 %. V oddíle alkoholické nápoje, tabák vzrostly ceny vína o 13,7 %, destilátů a likérů o 11,1 % a piva o 7,8 %. Vývoj cen v oddíle rekreace, sport a kultura byl ovlivněn především vyššími cenami organizované dovolené a zájezdů o 5,3 % a rekreačních služeb o 1,2 %. Na meziměsíční snižování celkové cenové hladiny měl v lednu vliv zejména pokles cen v oddíle bydlení o 0,7 %. Ten byl způsoben nižšími cenami elektřiny o 8,4 %, a to zejména díky zrušení poplatku za podporované zdroje energie. Na druhou stranu však v oddíle bydlení vzrostly ceny nájemného za bydlení o 1,1 %, vodného o 3,9 %, zemního plynu o 1,3 %, stočného o 3,8 % a tepla a teplé vody o 0,6 procenta.
Ceny zboží úhrnem vzrostly o 0,7 % a ceny služeb o 1,0 %.
„Meziročně spotřebitelské ceny v lednu oslabily svůj meziroční růst na 1,6 %, což byla nejnižší hodnota od listopadu 2016. Výrazný vliv na tento vývoj mělo zrušení poplatku za podporované zdroje energie do výpočtu ceny elektřiny,“ upřesnila Pavla Šedivá, vedoucí oddělení statistiky spotřebitelských cen ČSÚ.
Toto zpomalení meziročního cenového růstu bylo ovlivněno zejména cenami v oddíle bydlení, kde klesly ceny elektřiny o 12,2 % (v prosinci pokles o 5,1 %).
Na meziroční růst cenové hladiny měly v lednu největší vliv ceny v oddíle alkoholické nápoje, tabák, kde byly vyšší ceny destilátů a likérů o 3,4 %, vína o 1,4 %, piva o 3,3 % a tabákových výrobků o 6,3 %. Další v pořadí vlivu byly ceny v oddíle stravovací a ubytovací služby, kde vzrostly ceny stravovacích služeb o 4,5 % a ubytovacích služeb o 6,8 %. V oddíle bydlení, kromě nákladů vlastnického bydlení, byly vyšší ceny nájemného za bydlení o 6,3 %, materiálů a služeb pro drobné opravy a údržbu bydlení o 3,5 %, vodného o 3,9 %, stočného o 3,8 % a tepla a teplé vody o 2,5 %. Meziročně klesly ceny zemního plynu o 6,5 %, pevných paliv o 2 % a již zmíněné elektřiny. V oddíle potraviny a nealkoholické nápoje vzrostly především ceny hovězího masa o 22,1 %, vajec o 13,2 % a kávy o 18,5 %. Vývoj cen v oddíle rekreace, sport a kultura byl ovlivněn především vyššími cenami rekreačních služeb o 6,8 %. Naopak na meziroční snižování celkové cenové hladiny působily v lednu především ceny v oddíle doprava, kde klesly ceny pohonných hmot a maziv o 8,9 procenta.
Náklady vlastnického bydlení (imputované nájemné) meziročně vzrostly o 5,1 % (v prosinci o 5,0 %) zejména v důsledku růstu cen nových nemovitostí. Úhrnný index spotřebitelských cen bez započtení nákladů vlastnického bydlení byl 101,2 procenta.
Ceny zboží úhrnem klesly o 0,4 %, zatímco ceny služeb o 4,7 % vzrostly. Hladina bazického indexu spotřebitelských cen k základnímu období průměr roku 2025 byla v lednu 100,9 % (v prosinci 100,0 %).
„Lednová inflace je vždy klíčovým inflačním číslem v roce. Nastavuje totiž pomyslnou laťku i pro následující měsíce. Ceníky některých služeb a zboží se totiž nastavují právě v úvodu roku,“ upozornil Jiří Cihlář, analytik poradenské společnosti Next Finance. „Hlavním důvodem skokového zpomalení inflace bylo to, že nová vláda vzala na svá bedra poplatek za obnovitelné zdroje energie (OZE). Výsledkem bylo, že ceny elektřiny pro spotřebitele byly meziročně nižší o 8,4 %. Nezapomínejme, že inflaci tlačí dolů také vývoj cen pohonných hmot. Ty během ledna klesly o 8,9 %. To odráží situaci na trhu s ropou. Tam vidíme kombinaci rostoucí nabídky ze strany seskupení OPEC+ a stabilně vysoké produkce v USA. Výsledkem je trh, který je proti minulým letům mnohem odolnější vůči geopolitickým šokům. Ke zpomalování inflace přispívá i to, že pokračuje zpomalování cenového růstu u potravin a nealkoholických nápojů. Jejich ceny během ledna rostly už jen o 1,3 %, když v prosinci to bylo o 1,7 procenta.“
Analýza ČSÚ ukazuje, že ceny zboží, kromě cen regulovaných (alkoholu a tabáku), klesají, avšak avšak inflaci výrazně podporují ceny služeb a náklady bydlení. „To je pro značnou část centrálních bankéřů jen těžko skousnutelná úroveň, která stále v kombinaci s rychlým růstem mezd ospravedlňuje udržování sazeb na lehce restriktivní úrovni 3,5 % (jak ostatně implikuje i poslední prognóza),“ komentuje údaje ČSÚ Jan Bureš, hlavní ekonom skupiny ČSOB. „Detaily z dnešní lednové inflace ukazují, že se lehce rozevírají nůžky mezi jednotlivými službami. Zatímco momentum inflace služeb navázaných na bydlení (nájemné, imputované nájemné – v blízkosti 7 %) spíše zrychluje, ostatní služby naopak zpomalují (zejména rekreace a kultura v blízkosti 3 %). To trochu oslabuje příběh o inflační spirále v segmentu služeb, který do této chvíle fungoval jako varování pro většinu členů bankovní rady.“
Za posunem inflace pod 2 % stojí primárně pokles cen energie. Tento pokles je ale jen iluzorní, ve skutčenosti se jedná pouze o převedení nákladů od spotřebitelů na státní rozpočet, jehož deficit narostl na 310 ml. Kč, a to v období růstu hrubého domácího produktu, což je neomluvitelné.
Meziroční růst tzv. inflace bez zboží s administrativními cenami se v lednu i nadále držel na 2 %, konkrétně na 2,1 %. Meziroční růst imputovaného nájemného dokonce v lednu zrychlil na 5,1 % a celkově se inflace ve službách drží stále vysoko, konkrétně v lednu na 4,7 procenta.
„V souhrnu za celý letošní rok lze očekávat růst spotřebitelské inflace v rozmezí 1,4 – 1,8 %. Během letních měsíců navíc nelze vyloučit, že celková meziroční inflace zvolní až k 1 procentu. Inflace ve službách však zůstane výrazně zvýšená po celý letošní rok v návaznosti na solidní růst reálných mezd a uvolněnější fiskální politiku současné vlády,“ předpovídá Jan Novák, hlavní analytik investiční společnosti Citfin.
Harmonizovaný index spotřebitelských cen (HICP), kterým se poměřuje inflace v zemích EU, v lednu v Česku meziměsíčně vzrostl o 0,9 % a meziročně o 1,2 % (v prosinci o 1,7 %). Podle bleskových odhadů Eurostatu byla meziroční změna HICP v lednu 2026 za Eurozónu 1,7 % (v prosinci 2,0 %), v Německu 2,1 %. Nejvíce ceny v lednu vzrostly na Slovensku (o 4,2 %) a nejméně ve Francii (o 0,4 %).