Řada velkých firem nenápadně mění rétoriku ohledně klimatických cílů
Společnost Air New Zealand jako první velký dopravce opustila cíl do roku 2030 snížit své uhlíkové emise. Upozornila na to BBC. K nenápadným posunům dochází i u jiných firem, třeba ze skupiny Shell.
Air NZ rozhodně nepatří k největším dopravcům světa. Ročně ale přepraví okolo 15 milionů osob a týdně vypraví okolo 3,5 tisíce letů. BBC jej tak oprávněné nazvala prvním velkým dopravcem, který se odhodlal k takovému kroku.
Společnost podle webu dodala, že nadále pracuje na dosažení nulových emisí k roku 2050, krátkodobě si ale vytýčí nový cíl. Na vině má být pomalejší než předpokládaná obnova flotily. Jak upozornila BBC s odvoláním na Ellise Taylora z analytické firmy Cirium, Boeing i Airbus v posledních několika letech nedodávají nová letadla, z velké části kvůli zádrhelům v širších dodavatelských řetězcích výrobců.
Nedostatek alternativních paliv
Dalším problémem je vysoká cena alternativních paliv a hlavně nedostatečná kapacita pro jejich výrobu. Tato paliva sice produkují uhlík, ovšem pro jejich výrobu se získává například z odpadních tuků či z biomasy. Tudíž jsou ve výsledkově uhlíkově neutrální nebo jen mírně pozitivní.
Air NZ měla původně vyšší cíl než globální letecké odvětví, a sice snížit své emise do roku 2023 o téměř 29 %, zatímco letecký průmysl jako celek mluví o pěti procentech. Není však jediným, kdo přistupuje, byť třeba k nenápadným, změnám.
Web DeSmog.com před pár dny upozornil, že z webu Shell Canada zmizel cíl nulových emisí do roku 2050. Popis projektu Shell Quest pro zachycování a ukládání uhlíku měl být podle něj upraven a již neobsahuje nadpis „Dosažení čisté nuly do 2050“.
„Tato zpráva přichází jen několik týdnů poté, co společnost DeSmog oznámila, že společnost Exxon’s Imperial Oil smazala tvrzení svého generálního ředitele, že zachycování uhlíku je zásadní pro splnění cílů Pařížské dohody,“ uvedl DeSmog.
Obě události dává do možné souvislosti s nedávnými změnami kanadského zákona o hospodářské soutěži, který nutí firmy, aby všechna svá tvrzení o ekologických přínosech dokládala. K odstranění různých prohlášení přistoupilo prý hned několik dalších firem či konsorcií, protože jinak by mohly být nařčeny z klamání veřejnosti a pokutovány. Přičemž zásadní otázkou je, zda dopady různých iniciativ jsou skutečně zásadní, nebo jen kosmetické.
V současné době australská opozice říká, že pokud vyhraje příští volby, nebude garantovat dodržení australského závazku snížit emise do konce desetiletí o 43 procenta. I když by tím země zřejmě porušila klimatickou dohodu z Paříže. Upozornil na to The Guardian.
Jenže čísla dlouhodobě ukazují, že k jejímu naplnění směřuje jen pár zemí. Přičemž tento fakt začíná u řady politiků přece jen výrazně rezonovat. Evropská komise začátkem roku ještě před volbami do europarlamentu přišla s cílem 90 % snížení čistých emisí do roku 2040, ale nenápadně vypustila původně plánované cíle pro zemědělce. Kteří v té době masivně protestovali v Bruselu, ale třeba i ve Španělsku. Je otázkou, zda tyto mikroposuny signalizují změnu trendu, či nikoliv.
