Pokles průmyslu nevěstí nic dobrého pro celou ekonomiku

Zatímco v posledních měsících se výsledky průmyslu držely kolem nuly, v dubnu průmyslová produkce meziročně reálně klesla o 3,8 %, oznámil Český statistický úřad (ČSÚ). Ve srovnání s letošním březnem byla průmyslová produkce nižší o 0,8 procenta.

„Na dubnových výsledcích se podepsala především vysoká srovnávací základna. Před rokem jel celý průmysl po ukončení covidových omezení na plné obrátky, a to včetně výroby automobilů,“ říká Radek Matějka, ředitel statistiky zemědělství a lesnictví, průmyslu, stavebnictví a energetiky.

Pokles průmyslové výroby nejvíce ovlivnila výroba motorových vozidel, kde přetrvávající problémy s nedostatkem dílů umocnila vysoká srovnávací základna. Ta také významně ovlivnila výsledky v odvětví výroby ostatních dopravních prostředků a zařízení. Pokles produkce elektřiny, plynu a tepla byl ovlivněn vysokou spotřebou plynu v loňském roce způsobenou mimořádně chladným počasím. Dubnové výsledky byly oproti minulým měsícům, kdy meziroční růst zaznamenala naprostá většina průmyslových odvětví odlišné: tentokrát rostla přibližně jen polovina oborů a výrazný pokles ve výrobě motorových vozidel se na úrovni průmyslu jako celku vyvážit nepodařilo. Do trojice odvětví s nejvyšším kladným příspěvkem se dostala na domácí trh orientovaná odvětví, zejména potravinářský a nápojový průmysl, kde setrvale produkce mírným tempem roste. U nápojového průmyslu se objem produkce postupně vrací na předpandemickou úroveň.

Hodnota nových zakázek v běžných cenách v dubnu 2022 ve sledovaných odvětvích meziročně vzrostla o 3,1 procenta. Nové zakázky ze zahraničí se meziročně zvýšily o 2,4 %, tuzemské nové zakázky vzrostly o 4,6 procenta. „V meziměsíčním porovnání hodnota nových průmyslových zakázek klesla výrazněji než produkce, a to o 2 procenta. Meziroční tříprocentní růst byl opět držen odvětvími, kde má zásadní vliv růst hodnoty, nikoliv objemu,“ říká Veronika Doležalová, vedoucí oddělení statistiky průmyslu.

„Firmám se kumuluje stále více bariér, což se již začíná stále znatelněji projevovat,“ komentoval zprávu ČSÚ hlavní ekonom Svazu průmyslu a dopravy Bohuslav Čížek. Podniky podle něj omezují zejména skokově rostoucí a nestabilní ceny vstupů a zpožďování jejich dodávek nebo zdražování energie. Jejich odraz na celkových ekonomických ukazatelích se bude v dalších měsících zvyšovat. „Rychlé tempo zdražování bude omezovat i možnosti investiční aktivity, kdy firmy podle našich průzkumů vnímají právě zdražování materiálů či surovin a rovněž ceny energie jako velmi limitující pro svůj rozvoj,“ dodal Čížek.

Že se situace v tuzemském průmyslu v dubnu zhoršila více, než očekávali analytici, připomněl analytik Generali Investments Radomír Jáč. Zveřejněný pokračující růst hodnoty nových zakázek v tuzemském průmyslu je podle něj potřeba vnímat optikou výrazného růstu cen spíše než růstu skutečného objemu zakázek. Navíc je zřejmé, že i takto zveřejněný nominální růst nových zakázek jasně zpomaluje. Jak data z průmyslu, tak nepříznivý vliv vysoké inflace na sentiment spotřebitelů podporují předpoklad, že ve druhém čtvrtletí vykáže česká ekonomika mezikvartální pokles HDP, odhadl Jáč.

Letošní rok tak namísto původně očekávaného oživení průmyslu zřejmě přinese jeho znatelný pokles, míní analytik Cyrrusu Vít Hradil. Aktuálně předpokládá celoroční výkon na úrovni minus čtyři procenta, ovšem rizika této prognózy jsou podle něho spíše vychýlená směrem dolů. To je špatná zpráva i pro českou ekonomiku jako celek, jelikož právě průmyslové zboží patří ke stěžejním exportním artiklům, dodal analytik.

„V meziměsíčním porovnání hodnota nových průmyslových zakázek klesla výrazněji než produkce. Odběratelé tedy už začínají mít problémy s rostoucími cenami, do kterých producenti museli zahrnout bobtnající ceny vstupů,“ upozornila Markéta Šichařová, ředitelka poradenské firmy Next Finance. „Rok 2022 měl být o pokračování stabilizace průmyslu díky postupnému obnovování dodávek dílů. Jenže to potrvá delší dobu i kvůli válce na Ukrajině. Průmyslu dál prozatím nebude chybět poptávka po jeho výrobcích, což bude platit zejména pro automobilky. Jenže brzy se naplno projeví vyšší náklady na energie a další vstupy. To požene směrem nahoru také ceny výrobků. Ve výsledku to utlumí poptávku a zpomalí ožívání průmyslu. Navíc průmysl už přichází o výhodu extrémně nízkého srovnávacího základu z dob pandemie koronaviru. V letošním roce čekáme růst průmyslu jen o 1,5 procenta.“