Osm zemí EU včetně Česka podpořilo zachování fiskálních pravidel
Osm zemí Evropské unie včetně Česka se postavilo proti možnosti budoucího uvolňování současných rozpočtových a dluhových pravidel, jejichž platnost Evropská komise dočasně pozastavila kvůli koronavirové krizi. V debatě o budoucnosti fiskálního paktu se státy usilující o návrat přísnějších pravidel postavily proti Francii či jihoevropským zemím, které navrhují jejich zmírnění. O tématu v pátek debatovali ministři financí na neformálním jednání ve Slovinsku. Představitelé komise dali před schůzkou najevo, že případná reforma paktu by měla vyjít vstříc investicím, které by podpořily další hospodářské oživení.
Evropská unie se po dluhové krizi z konce prvního desetiletí dohodla na současné podobě takzvaného Paktu stability a růstu, podle něhož by neměl veřejný dluh překročit 60 % hrubého domácího produktu (HDP). Rozpočtové deficity zároveň nesmějí převýšit 3 % HDP. Unijní exekutiva však loni v březnu v zájmu podpory ekonomik zasažených protipandemickými opatřeními platnost pravidel pozastavila a jejich návrat ohlásila až na začátek roku 2023. Zejména Francie, Itálie a Španělsko začaly hovořit o tom, že by mělo být opětovné vymáhání závazků spojeno s jejich zmírněním.
„Zdravé veřejné finance jsou ústředním pilířem členství v EU a základem hospodářské a měnové unie. Fiskální udržitelnost kombinovaná s reformami podporujícími ekonomický růst musí proto nadále tvořit základ společného rámce hospodářské a fiskální politiky EU,“ píše se ve výzvě, kterou v pátek 10. září otisklo několik předních evropských deníků. Jednostránkový text iniciovaný Rakouskem podpořily státy ze skupiny tradičně vystupující proti růstu zadlužení, tedy Nizozemsko a skandinávské země. Spolu s nimi se k dokumentu připojily vedle Česka i Slovensko a Lotyšsko.
Osmička zemí své argumenty podložila odhadem, podle něhož dluh EU vzroste za dva roky z předloňských 79 % HDP na předpokládaných letošních 94 % HDP. Proto by podle skupiny mělo být omezení dluhu společným cílem unie. Návrat k fiskálním pravidlům není překážkou v efektivní fiskální politice, uvádí se v dokumentu, podle něhož jsou nicméně signatářské země ochotny „debatovat o vylepšení“ paktu.
„Podle Eurostatu jsme šestou nejméně zadluženou zemí EU a chceme spolu s dalšími sedmi odpovědnými zeměmi bránit rozvolňování fiskálních pravidel,“ prohlásila česká ministryně financí Alena Schillerová. ČR se během pandemie stejně jako ostatní unijní země zejména kvůli masivní podpoře krizí postižené ekonomiky výrazně zadlužila, celkový dluh by měl podle ministerstva financí letos stoupnout na 43,5 % HDP. Kvůli dalšímu výrazně schodkovému rozpočtu s jeho růstem ministerstvo počítá i v příštím roce, v dalších letech chce podle Schillerové Česko veřejné finance konsolidovat a postupně se vrátit k vyrovnaným rozpočtům.
EU podle diplomatů s podobou možné reformy pravidel čeká na výsledek zářijových německých voleb, které by mohly přiklonit nejsilnější unijní ekonomiku k jedné či druhé straně. Ministr financí Olaf Scholz, jehož sociální demokracie je podle posledních průzkumů favoritem voleb, nedal najevo velkou ochotu k případnému uvolňování pravidel. „Nyní bude vše o tom, jak zachovat tato dobrá pravidla. Praktickou zkouškou již prošla,“ řekl novinářům Scholz s odkazem na to, že pakt obstál i v pandemické krizi.
Činitelé komise již delší dobu hovoří o tom, že chtějí diskutovat o možné proměně pravidel, ta však nemusí spočívat pouze ve zmírnění prahu pro dluh či schodek. Podle některých návrhů by se mohla týkat například vyjmutí ekologicky udržitelných investic z těchto pravidel.
„Musíme předejít tomu, co se stalo při minulé krizi, kdy se veřejné investice postupně dostaly k nule,“ řekl eurokomisař Paolo Gentiloni, podle něhož budou ministři diskutovat o tom, jak by mohla fiskální pravidla i v budoucnu podporovat investice.
