NKÚ nabádá: Hledejme úspory v dotacích

Hlavním problémem české ekonomiky je podle prezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) Miloslava Kaly růst povinných výdajů a zadlužování. Výrazné úspory lze nalézt v systému dotací, který je zbytnělý a neřiditelný, vyplývá z výroční zprávy za loňský rok.

Komentář SH: Dotace jsou jedním z evergreenů diskusí o veřejných financích. Bohužel, jejich systém je tak složitý, že jako do celku do něj asi vidí málokdo. Pokud bychom s tím měli něco dělat, museli bychom jít kousek po kousku, kapitolu po kapitole, titul po titulu. Kromě toho jsou, podobně jako třeba investice, předmětem zájmu mnoha zainteresovaných skupin. A z ekonomického hlediska sáhnout do nich může být i nebezpečné pro některé obory, krajinu, oblasti…

Je to evegreen právě i z pohledu nejen veřejných financí, ale také struktury ekonomiky. Na jedné straně si stěžujeme, že třeba české zemědělství je dotováno méně než v jiných evropských státech. Na druhé je otázkou, zda dotace neudržují při životě podniky, které by jinak v tržním prostředí nefungovaly, a které přitom možná i nějak deformují trh. Chceme, aby oslabily a uvolnily své místo jiným? Chceme, aby uvolnily pracovníky na přehřátý trh práce? Ze střednědobého i dlouhodobého hlediska asi ano. Ale je vhodné do toho říznout hned, tváří tvář krizi? Asi nic jiného nakonec nezbyde.

Deficit je daný růstem povinných výdajů a zadlužování

Hlavním makroekonomickým problémem Česka je prohlubující se strukturální deficit státního rozpočtu daný růstem povinných výdajů a také nárůst zadlužování. Tuzemská inflace, která je pátou nejvyšší v EU, výrazně snižuje životní úroveň obyvatel. Valorizace důchodů je v době dvouciferné inflace časovanou rozpočtovou bombou. Bez reforem důchodového, zdravotního i sociálního systému je stabilizace veřejných financí nemožná, uvedl prezident Nejvyššího kontrolního úřadu Miloslav Kala v dnes zveřejněné výroční zprávě. Výrazné úspory lze nalézt v systému dotací, který je podle něj zbytnělý a neřiditelný.

Prezident NKÚ připouští, že ekonomickou kondici Česka loni ovlivnila válka na Ukrajině a její dopady. Většina nedostatků, na které úřad ve své zprávě poukazuje, však podle něj s válkou nijak nesouvisí anebo jen velmi okrajově.

Premiér Petr Fiala (ODS) už minulý čtvrtek řekl, že vláda chce snižovat strukturální deficit o jedno procento hrubého domácího produktu, tedy zhruba 70 miliard korun ročně. Vládě se také podařilo v Parlamentu prosadit zákon, který snižuje letošní červnové zvýšení důchodů, což má přinést úspory i do příštích let. Vládní koalice pracuje i na přípravě důchodové reformy.

Veřejné finance loni skončily se schodkem 3,6 procenta HDP. Státní dluh se zvýšil na 44,6 procenta HDP ze 42 procent v roce 2021, míra zadlužení je tak nejvyšší od vzniku Česka. Pro letošní rok ministerstvo očekává deficit veřejných financí 4,2 procenta HDP a zvýšení dluhu na 45,8 procenta HDP.

tempo růstu státního dluhu bylo v evropském srovnání v roce 2022 třetí nejvyšší

NKÚ uvádí, že tempo růstu státního dluhu bylo v evropském srovnání v roce 2022 třetí nejvyšší. Výdaje státního rozpočtu za posledních pět let vzrostly podle NKÚ o 705 miliard korun, ale příjmy se navýšily pouze o 351 miliardu. V roce 2016 kryly příjmy 102 procenta výdajů, ale v roce 2021 kryly už jen 89 procent. „Ve výsledku tak Česká republika zůstává jednou z nejrychleji se zadlužujících zemí v Evropské unii a tento trend ohrožuje stabilitu veřejných financí,“ stojí ve výroční zprávě.

Kala uvádí, že významné úspory výdajů je možné najít v dotačním systému. „Skutečný smysl dotací nahradil formalismus, čerpání je nadřazeno smysluplnosti a potenciálním přínosům dotací. Systém stovek dotačních titulů, v jejichž rámci se rozdělují stovky miliard korun, se stal neřiditelným,“ varuje prezident NKÚ. „Přešli jsme z tržní na dotační ekonomiku,“ řekl Kala ČTK.

Ve výroční zprávě poukazuje na to, že jen sama obsluha tohoto systému vyžaduje mnoho lidí i peněz. „Myšlenka, že by bylo možné v zavedeném systému snížit počet státních úředníků, je zcela nerealizovatelná,“ dodává. Stát by měl podle něj přehodnotit, zda dotační politiky přinášejí slibované výsledky.

Skutečný smysl dotací nahradil formalismus

„Imperativem dotačních politik se stalo čerpání prostředků samo o sobě, namísto soustředění se na to, co tyto peníze reálně přinášejí,“ varuje úřad. Uvádí, že podle výsledků kontrol některé resorty vynakládaly peníze zcela opačným směrem, než který si původně stanovily. Týkalo se to například zemědělství nebo životního prostředí.

Úřad ve své zprávě uvádí mimo jiné, že od roku 2017 roste počet zaměstnanců státu ročně zhruba o 10 000 lidí. Celkové peníze na jejich platy a ostatní platby rostou v průměru zhruba o 20 miliard korun za rok. Ve zprávě také stojí, že elektronizace veřejné správy postupuje pomalu a nepřináší očekávané výsledky.

Nejvyšší kontrolní úřad je nezávislá ústavní instituce, která má za úkol kontrolovat hospodaření s penězi a majetkem státu. Úřad loni uskutečnil 33 kontrol, zkontroloval 167 institucí a peníze i majetek státu v objemu 167 miliard korun. Letos má v plánu 32 kontrol.