Nezaměstnanost nepatrně stoupla, možná ohlašuje recesi
Nezaměstnanost v Česku v srpnu vzrostla na 3,4 % z červencových 3,3 procenta. Práci hledali 251 753 lidi. Zaměstnavatelé nabízeli více než 312 000 volných míst. Údaje dnes zveřejnil Úřad práce ČR. Podle něj je mírný nárůst nezaměstnanost v tomto období běžný. Loni v srpnu byla nezaměstnanost 3,6 %, bez práce bylo téměř 268 000 lidí.
„V průběhu září můžeme očekávat oživení pracovního trhu. Současně jde o měsíc, kdy do evidence ÚP ČR přichází hlavní vlna absolventů a v závislosti na počasí postupně končí sezónní práce,“ řekl generální ředitel Úřadu práce ČR Viktor Najmon. Nezaměstnanost tak může v následujících měsících mírně vzrůst, což podle Najmona odpovídá klasické vývojové křivce.
„Snižuje se počet volných pracovních míst, což ukazuje na omezenější schopnost ekonomiky vytvářet nové pracovní příležitosti. To se pochopitelně negativně odráží na počtu lidí bez práce, kterých je mírně přes čtvrt milionu a roste,“ upozorňuje Tomáš Volf, expert společnosti Citfin. „Pokud by všichni nezaměstnaní nastoupili do práce, pak by zbylo jen lehce přes 60 tisíc volných míst, což je nejnižší úroveň od května loňského roku.“
Od únorového vypuknutí konfliktu na Ukrajině získalo podle zdrojů úřadu v Česku práci celkem 112 521 občanů Ukrajiny. Někteří z nich už se ale vrátili domů nebo ze zaměstnání odešli. Ke konci srpna tak v ČR pracovalo 80 676 Ukrajinců s udělenou dočasnou ochranou.
Po dobu války na Ukrajině se na úřadech práce zaregistrovalo 20 379 cizinců pod dočasnou ochranou. Úřad jim nabízí mimo jiné i pomoc s financováním kurzů českého jazyka. „Právě jazyková bariéra je jednou z nejčastějších překážek pro výkon především kvalifikovaných profesí,“ podotkl Najmon. Ukrajinci pracují nejčastěji jako montážní dělníci výrobků a zařízení nebo pomocníci ve stavebnictví, výrobě a v dopravě.
Vedle vývoje konfliktu na Ukrajině bude v příštích měsících situaci na trhu práce podle ÚP ČR ovlivňovat také aktuální epidemická situace a projeví se i dopady energetické krize na zaměstnavatele. V srpnu se už v menší míře začali do evidence uchazečů o zaměstnání hlásit i čerství absolventi škol, prozatím ale nezaměstnanost výrazně neovlivňují.
„Znovu se projevilo, že firmy nyní přeci jen řeší růst nákladů na energii a logicky nejsou tolik ochotné otevírat nová pracovní místa. Počet nových pracovních míst dosáhnl 312 327. Jejich počet byl o 923 nižší než v předchozím měsíci a o 50 787 nižší než v srpnu 2021,“ upozorňuje Markéta Šichtařová, ředitelka poradenské firmy Next Finance.
Nejvyšší podíl nezaměstnaných byl na konci prázdnin v Ústeckém kraji, a to 5,2 procenta. Následoval Moravskoslezský kraj s mírou nezaměstnanosti 4,9 procenta. Naopak v Pardubickém a Jihočeském kraji byla nezaměstnanost shodně 2,5 %, nejméně v ČR.
Mezi jednotlivými okresy je na tom nejlépe Praha-východ s mírou nezaměstnanosti 1,4 procenta. Pod 2 % se dostaly ještě okresy Pelhřimov, Benešov, Praha-západ, Jindřichův Hradec a Rychnov nad Kněžnou. Na opačném konci tabulky je Karvinsko, kde je podíl nezaměstnaných 8,2 procenta. Následují Mostecko s nezaměstnaností 6,7 % a Chomutovsko s 6,1 procenta.
Na jedno volné pracovní místo připadá v Česku v průměru 0,8 uchazeče o zaměstnání. U více než 70 % volných míst poptávají zaměstnavatelé uchazeče se základním či nižším vzděláním. Hledají například dělníky pro výstavby budov, obsluhu vysokozdvižných vozíků, montážní dělníky, řidiče nákladních automobilů a tahačů, ostatní pomocné pracovníky ve výrobě, zedníky, kamnáře a dlaždiče nebo montážní dělníky mechanických zařízení a kuchaře. Zájem je stále i o sezónní pracovníky v zemědělství, zahradnictví nebo v lesnictví.
Průměrný věk nezaměstnaných byl v srpnu 43,6 roku, loni to bylo 43,4 roku. Věková struktura uchazečů o zaměstnání se za posledních pět let výrazně nemění. Bez práce byli nejčastěji lidé s nižší kvalifikací, především s vyučením bez maturity a se základním vzděláním. Průměrná délka evidence na úřadech práce se ve srovnání s červencem zkrátila o 19 dní na 495 dní.
V srpnu se na Úřadu práce ČR nově zaevidovalo 42 324 lidí, meziměsíčně o 7478 více. Nejvíce lidí do evidence přibylo z Prahy a středních Čech, v obou případech jich bylo více než 5500. O zprostředkování zaměstnání žádají v současné době především lidé, kteří přicházejí například z oblasti vzdělávání, maloobchodu a velkoobchodu, z oblasti veřejné správy, zdravotní péče, výroby motorových vozidel nebo výroby potravinářských výrobků.
Podporu v nezaměstnanosti pobíralo v srpnu 78 960 lidí, což je 31,4 procenta všech uchazečů o zaměstnání. V průměru pobírali 9928 korun měsíčně. Podporu do 4500 korun dostávalo 16.664 nezaměstnaných. Maximální výši podpory, tedy 21.488 korun, pak ÚP ČR vyplácel 3654 uchazečům o zaměstnání.
„Pro úřady práce je těžké najít uchazečům vhodnou práci. Efektivita ÚP prudce klesla a přes jejich pomoc našlo zaměstnání pouze 37,6 % lidí. Uchazeči se více spoléhají na vlastní schopnosti, což je dnes zcela logickým jevem,“ dodává T. Volf. „Dnešní čísla jsou jen potvrzením zpomalování ekonomiky a do budoucna nečekáme výraznější obrat k lepšímu. Situace by se měla spíše mírně zhoršovat s tím, jak budou končit sezónní práce.“
