Německé hospodářství po dvou letech povyrostlo, průmysl chřadne
Po dvou letech poklesu loni německý hrubý domácí produkt (HDP) reálně vzrostl o 0,2 %, po očištění o kalendářové vlivy o 0,3 procenta. Oznámil to německý Federální statistiky úřad (Destatis).
„Po dvou letech recese se německá ekonomika opět vrátila k růstu. Ten je primárně způsoben zvýšenými výdaji domácností na konečnou spotřebu a výdaji vlády na konečnou spotřebu,“ řekla Ruth Brandová, předsedkyně Destatisu.
„Na druhou stranu export zaznamenal další pokles. Německý vývoz čelil silným nepříznivým vlivům v důsledku vyšších amerických cel, zhodnocení eura a zvýšené konkurence z Číny. Investice navíc zůstaly slabé, přičemž tvorba fixního kapitálu ve strojích a zařízeních a ve stavebnictví byla oproti předchozímu roku nižší,“ upřesnila Brandová.
Hrubá přidaná hodnota v roce 2025 mírně klesla. Reálně byla o 0,1 % nižší než v předchozím roce. Ve výkonnosti jednotlivých odvětví však existovaly značné rozdíly. Ve zpracovatelském průmyslu se produkce v roce 2025 snížila již třetí rok po sobě, přičemž hrubá přidaná hodnota byla nižší o 1,3 % oproti předchozímu roku. Pokles byl méně výrazný než ve dvou předchozích letech. Ztráty zaznamenala zejména velké obory, jako je automobilový průmysl a výroba strojů a zařízení, přičemž oba sektory se vyrovnávaly se silnější konkurenci na globálních trzích. V chemickém průmyslu a dalších energeticky náročných průmyslových odvětvích ekonomická aktivita opět klesla, a to až pod nízké úrovně zaznamenané v předchozích letech.
Pro stavebnictví byl rok 2025 dalším v řadě nedobrých. Hrubá přidaná hodnota reálně opět klesla o 3,6 % a počet insolvencí vzrostl. Trvale vysoké ceny staveb měly výrazný tlumivý vliv zejména na pozemní výstavbu a dokončovací práce. Situace v inženýrském stavitelství byla lepší, přičemž nová výstavba a opravy silnic, železničních tratí nebo energetických sítí vedly k mírnému zlepšení oproti předchozímu roku.
Investice (hrubá tvorba fixního kapitálu) se loni ve srovnání s předchozím rokem snížila o 0,5 %. Ve stavebnictví klesla o 0,9 %, což představuje pátý pokles v řadě. Trvale vysoké ceny stavebnictví pravděpodobně zabránily zejména realizaci projektů bytové výstavby. Naproti tomu byly zaznamenány zvýšené investice do jiných budov a staveb, jako jsou silnice, mosty, továrny nebo kancelářské budovy.
Hrubá tvorba fixního kapitálu ve strojích a zařízeních se propadla ještě více než ve stavebnictví, a to po očištění o cenové vlivy o 2,3 % meziročně. Výrazný růst investičních výdajů vládních institucí, zejména v obraně, nevykompenzoval pokles komerčních investic ve strojích a zařízeních.
Německý zahraniční obchod zaznamenal v roce 2025 pokles vývozu o 0,3 %), a byl to pokles již třetí rok po sobě. To bylo způsobeno vývozem zboží, který byl o 0,7 % nižší než v předchozím roce. Dotklo se to zejména motorových vozidel a ostatních dopravních prostředků, strojů a chemických výrobků.
Dovoz po dvou letech poklesu reálně meziročně loni stoupl o 3,6 %. Dovezlo se například více strojů, elektrických zařízení, farmaceutických výrobků a potravin než v roce 2024. Růst dovozu služeb o 0,2 % byl nižší než tempo růstu zaznamenané v předchozích letech.
Počet zaměstnaných lidí loni v průměru činil 46 milionů a byl téměř roven počtu zaměstnaných v roce předchozím. Deficit státního rozpočtu podle předběžných výpočtů dosáhl 107 miliard eur, zhruba o 8 mld. EUR méně než v roce 2024. Vládní příjmy vzrostly o 5,8 %, výdaje se zvýšily méně, o 5,1 procenta. Ve vztahu k HDP deficit činil 2,4 %, tedy méně než v roce předchozím, kdy dosáhl 2,7 procenta.
„Co čeká Německo letos? Jeho růst zrychlí. Otázkou je ale to, jak moc. Třeba německý institut Ifo ještě nedávno sázel na růst Německa v roce 2026 o 1,3 %. Nyní už ale počítá jen s 0,8% růstem. Účet za zrychlení růstu navíc bude pořádně drahý. Vláda kancléře Friedricha Merze totiž chce růst nakopnout mimo jiné zvláštním fondem s 500 miliardami eur, ze kterého bude stát investovat do infrastruktury. Vyšší výdaje chystá vláda také v obraně. Německý průmysl se zase může těšit na dotování vysokých cen energie,“ říká Markéta Šichtařová, ředitelka poradenské firmy Next Finance. „Trochu to připomíná Kocourkov. Německo na jedné straně prosazuje přísnou klimatickou politiku a trvá na systému emisních povolenek. Ten logicky zdražuje energie. Na druhé straně ale Německo zavede dotace na energie pro podniky, hlavně pro energeticky náročný průmysl (ocel, chemie, automobilový průmysl). To znamená na ty průmyslové obory, které vysoké ceny energie málem položily na lopatky. Není těžké uhodnout, že tento mechanismus není do dalších let udržitelný, a hlavně Německu nepřinese dlouhodobý růst.“
Think-tank Agora Energiewende nedávno zveřejnil zprávu, že Německo splnilo svůj klimatický cíl pro rok 2025. Emise skleníkových plynů ale v zemi loni klesly méně než v roce 2024. Německý klimatický cíl pro rok 2030, tedy snížit emise skleníkových plynů o 65 procent ve srovnání s rokem 1990, je tak podle vědců ohrožen.
„Německo ztrácí v ochraně klimatu tempo,“ varovala ředitelka think tanku Agora Energiewende Julia Bläsiusová. Aby Německo cíle pro rok 2030 dosáhlo, muselo by od letošního roku ročně uspořit 36 milionů tun oxidu uhličitého, tedy čtyřikrát více než v loňském roce. Už loni nezávislá odborná rada pro klimatické otázky varovala vládu, že se cílů pro emise skleníkových plynů do roku 2030 Německu s největší pravděpodobností dosáhnout nepodaří. Agora odhaduje, že německo loni vypustilo do ovzduší 640 milionů tun ekvivalentu oxidu uhličitého (CO2). Emise tak byly o 1,5 % nižší než v roce 2024 a o 49 % nižší než v roce 1990.