Německo je už 5 let hospodářsky nejslabším státem v G7
Od roku 2020 se bývalý motor růstu Evropy potýká s problémy. Mezi nejvyspělejšími zeměmi světa ze skupiny G7 zaznamenalo Německo, největší obchodní partner České republiky, od té doby vykázalo zdaleka nejslabší hospodářský růst. Zda země do roku 2025 vůbec překoná svůj hospodářský výkon z roku 2020, zůstává nejisté, napsal mnichovský institut ekonomického výzkumu Ifo ve své nové studii.
Přesto se objevují určité první známky oživení. Za předpokladu, že se Německu podaří vymanit z této stagnace a s přihlédnutím k tomu, že má co dohánět, není 2% růst v nadcházejících letech vyloučen. Zpráva se odvolává na studii hospodářských dějin harvardské ekonomky Dani Rodrikové, která ukazuje, že zrychlení růstu o dva procentní body je poměrně běžné.
Ještě v 90. letech byl však růstu hrubého domácího produktu o 2 % považován za hranici mezi hospodářským růstem a stagnací. Odsud se ostatně také odvíjí cílování centrálních bank na 2% inflaci. V současné době je však jakékoliv kladné zvýšení HDP považováno za hospodářský a politický úspěch.
Institut Ifo ve své zprávě upozorňuje na řadu rizik. Doutnající obchodní konflikt s USA zasahuje německou exportně orientovanou ekonomiku více než většinu ostatních. Probíhající ruská agrese na Ukrajině a jeho vojenské hrozby vůči pobaltským státům přiživují nejistotu a odrazují investory. Mezitím se v nadcházejících letech očekává výrazný pokles německé populace v produktivním věku v důsledku demografických trendů. Zároveň rostoucí daně a příspěvky na sociální zabezpečení, stárnoucí infrastruktura, nadměrná byrokracie a mylná regulace brzdí ekonomický vývoj.
„V tomto kontextu musí hospodářská politika dosáhnout skutečného impulsu a rozhodně prosazovat reformy, pokud chce generovat udržitelný růst,“ píše Ifo. „Federální vláda si stanovila ambiciózní cíle. Zvláštní půjčky na infrastrukturu a rozšířená úvěrová oprávnění na obranu jí dávají značnou finanční flexibilitu.“
Peníze samy o sobě však problém nevyřeší ze dvou klíčových důvodů, varují ekonomové. Zaprvé existuje riziko, že finanční prostředky budou nesprávně alokovány na veřejnou spotřebu. Pokud budou uvolněné daňové příjmy přesměrovány na nové sociální dávky nebo dotace na důchody, celkové investice se nezvýší. Ministryně práce Bärbel Basová již vyzvala k většímu množství peněz na důchody, spíše než k omezení výdajů na důchodové pojištění. „Pokud se vydáme touto cestou, vyšší půjčky by jednoduše financovaly spotřebu a růstový efekt by zmizel,“ varuje institut.
Zadruhé, zvýšené veřejné výdaje by mohly vytlačit soukromé investice a zvýšit ceny. Aby se tomu zabránilo, musí soukromé firmy způsobilé pro veřejné zakázky rozšiřovat své kapacity a soutěžit o tyto zakázky, jinak ceny porostou. To je však možné pouze tehdy, je-li k dispozici dostatek pracovní síly. To lze podpořit reformami, které rozšiřují nabídku pracovní síly. Včetně lepší péče o děti pracujících rodičů, úprav dávek v nezaměstnanosti a sociálních dávek, aby se zajistilo, že více pracovat se vyplatí. A snížení byrokracie, aby se pracovníci uvolnili od neproduktivních úkolů. Pouze pak mohou zvýšené veřejné výdaje stimulovat soukromé investice, a nikoli je vytlačovat.
Německá rada ekonomických expertů odhaduje, že pokud se dodatečné vládní výdaje zaměří na investice, růst mezi lety 2026 a 2030 by mohl dosáhnout průměrně až 2,3 procenta. To však vyžaduje, aby veřejné investice byly doprovázeny dalšími reformami. Nedávná studie institutu Ifo zjistila, že jen snížení byrokracie by mohlo zvýšit ekonomický výkon o 4,6 % během osmi let, což odpovídá ročnímu zvýšení růstu zhruba o půl procentního bodu. Tato čísla ukazují, že německý cíl růstu ve výši 2 % je jistě ambiciózní, ale ne nedosažitelný, pokud existuje skutečná ochota k reformám.
V prvním letošním čtvrtletí německé národní hospodářství posílilo o 0,4 procenta. Polovina tohoto růstu šla na vrub exportům do Spojených států amerických, které zesílily pod hrozbou zvýšení dovozních cel do USA. Pozitivní trend ale vykázaly také investice a soukromá spotřeba.
Po zbytek roku nebude možné udržet dynamiku z prvního čtvrtletí roku 2025. Ve druhém čtvrtletí se očekává stagnace, jelikož v dubnu došlo k výraznému poklesu průmyslové výroby a exportu. „Výhled však zůstává opatrně pozitivní díky zlepšené situaci v objednávkách a díky optimistickým ukazatelům důvěry. Rostoucí optimismus je pravděpodobně také způsoben nadějí na restart hospodářské politiky s novou německou vládou a pokrokem v obchodním konfliktu s USA,“ napsal Ifo ve své aktuální prognóze.
Celkově se reálný HDP v roce 2025 zvýší o 0,3 % a v roce 2026 o 1,5 procenta. Ve srovnání s prognózou Ifo z jara 2025 se tempo růstu zvýšilo o 0,1, respektive 0,7 procentního bodu. Revize je způsobena především dodatečnými fiskálními stimuly, které v roce 2026 zvýší reálný HDP přibližně o 25 miliard eur.