Nálada německých podnikatelů nadále klesá

Ilustrační foto: joseph Berardi_Pixabay

Nálada německých ředitelů potemněla. Index důvěry, sestavovaný mnichovským institutem Ifo, který je považován za jeden z nejpřesnějších ukazatelů dalšího ekonomického vývoje u našeho západního souseda, v srpnu klesl na 85,7 bodu z 87,4 bodu v předchozím měsíci. Je to čtvrtý pokles indexu v řadě, informoval institut Ifo.

Hodnocení současné situace se propadlo nejhlouběji za poslední 3 roky. V srpnu si pohoršilo na 89 bodů z červencových 91,4, index očekávání se snížil o bod na 82,6 bodu.

Navíc se zhoršují i výhledy firem na příští měsíce. Ve výrobním sektoru index propadl do záporných hodnot poprvé od října 2020. „Očekávání zůstala výrazně pesimistická. Firmy si stále hlasitěji stěžovaly na pokles nových zakázek,“ poznamenává Ifo. Index výrobního sektoru má novou hodnotu -16,6 bodu.

Index podnikatelského klimatu klesl i v obchodních firmách. Podnikatelé hodnotili svou současnou situaci jako výrazně horší, vyhlídky do budoucna jsou ještě chmurnější. Index se zastavil na -25,5 bodu. Také ve stavebnictví pokračoval index podnikatelského klimatu v sestupu. Firmy byly znatelně méně spokojeny se svou současnou situací. A co víc, pesimismus ohledně nadcházejících měsíců se ještě prohloubil. Index ve stavebnictví má srpnovou hodnotu -29,3 bodu. Do záporných hodnot se po 7 měsících vrátil také index ve službách, nyní činí -4,2 bodu.

„Po sérii zlepšení se do Německa vrací vlna pesimismu a index budoucího výhledu od letošního dubna nepřetržitě klesá. Současné hodnoty jsou historicky nejnižší, s výjimkou několika měsíců po vypuknutí války na Ukrajině, jara 2020 a přelomu roku 2008 a 2009,“ upozorňuje Vratislv Zámiš, analytik Raiffeisenbank. „Nic tak nenapovídá tomu, že by v německé ekonomice docházelo k rychlému odrazu ode dna, a i v nejbližších čtvrtletích tak patrně bude ekonomické oživení jen velmi mírné. Vyloučit nelze ani další pokles. To představuje další špatné zprávy i pro českou ekonomiku, která je na Německo silně navázána. Jak v případě Německa, tak i v případě Česka může být horší ekonomický vývoj jedním z argumentů pro menší přísnost měnové politiky, kdy u Německa by to znamenalo pauzu ve zvyšování sazeb ze strany ECB, v případě Česka mohou obavy ohledně dalšího ekonomického vývoje představovat jeden z argumentů pro dřívější snížení sazeb.“