Na pracovním trhu chybějí kvalifikovaní lidé
Navzdory mírnému nárůstu nezaměstnanosti během uplynulé zimy zaměstnavatelé i nadále čelí dlouhodobému problému: nedostatku kvalifikovaných lidí. Kritický je zejména nedostatek lidí v technických oborech a stále více také ve zdravotnictví a sociální péči.
Třeba u zdravotních sester dostanou zaměstnavatelé v průměru pouze 4 reakce na inzerát. U pozic projektantů či vývojových inženýrů jsou to necelé 4 reakce na inzerát, elektroinženýři či stavbyvedoucí dokonce jen zhruba tři. Pro slušný výběr vhodného kandidáta je přitom zapotřebí v průměru alespoň 10 reakcí. Upozornila na to náborová společnost Alma Career, která vychází z údajů nedávného průzkumu mezi zaměstnavateli a také z čerstvých dat pracovních portálů Jobs.cz a Prace.cz za první čtvrtletí roku 2025.
Podíl nezaměstnaných podle Úřadu práce sice během zimy mírně vzrostl až na 4,4 % ke konci února, nárůst však byl do velké míry způsoben jednoduší registrací nových uchazečů. Lidí v evidenci Úřadu práce sice dočasně přibylo, podstatná část ale i nyní dokáže novu práci najít poměrně rychle. Data Alma Career ukazují, že poptávka po pracovnících zůstává v Česku celkem stabilní a v některých sektorech dokonce trvale vysoká. Během 1. čtvrtletí 2025 bylo na nejpoužívanějších pracovních portálech Jobs.cz a Prace.cz zveřejněno celkem 113 398 pracovních nabídek. To je jen mírný meziroční pokles o 5,4 %. Čtyři pětiny společností s více než 10 zaměstnanci letos alespoň částečně nabírají – zpravidla jako náhradu za odcházející kolegy. Aktivní nábor nových lidí letos plánuje plná třetina zaměstnavatelů. Naopak jen 17 % firem snižuje nebo plánuje snižovat stavy, navíc většinou mírně do 5 % z počtu zaměstnanců.
Na první pohled by se mohlo zdát, že se trh vrací k určité rovnováze. Neuspokojená poptávka se neprohlubuje, dostupných kandidátů postupně přibývá. Ti však často nenaplňují očekávání a potřeby zaměstnavatelů. Do určité míry se tak poptávka s nabídkou nepotkává, ať už odborně, nebo geograficky. Zásadní nerovnováha panuje zejména v technických profesích, zdravotnictví a ve specializovaných službách.
Pozice, které firmy poptávají opakovaně a dlouhodobě, často zůstávají neobsazené. Kritický je zejména nedostatek lidí v technických oborech a stále více také ve zdravotnictví a sociální péči. Třeba u zdravotních sester dostanou zaměstnavatelé v průměru pouze 4 reakce na inzerát. U pozic projektantů či vývojových inženýrů jsou to necelé 4 reakce na inzerát, elektroinženýři či stavbyvedoucí dokonce jen zhruba 3. Pro slušný výběr vhodného kandidáta je přitom zapotřebí v průměru alespoň 10 reakcí. Hodnoty pod pět už znamenají vážný problém – jde o extrémně těžko obsaditelné pozice, pro které zhruba ve 20 až 35 % případů zaměstnavatelé nezískají ani jednoho vhodného kandidáta.
Naopak některé obecnější profese, u nichž často stačí nižší kvalifikace, mají vysoký počet reakcí: recepční s průměrem 45, číšníci a servírky s 32, pracovníci back office s 31 či fakturanti s bezmála 30 reakcemi na 1 pozici. Tyto profese zaměstnavatelé na rozdíl od specializovaných pozic výrazně častěji otevírají absolventům všech typů škol, a to i bez předchozí praxe.
Jedním z důvodů přetrvávajícího nesouladu na trhu je i nízká ochota lidí měnit práci z vlastní vůle v situaci, kdy by si sami mohli z dostupných příležitostí vybírat. Tedy dříve, než jsou k tomu donuceni nepříznivými okolnostmi. Podle dat Alma Career se nyní snaží aktivně hledat novou nebo lepší práci jen necelých 15 % všech zaměstnaných. Třetina uvádí, že by odešla, kdyby dostala nabídku za lepších podmínek, další třetina by změnu v takové situaci zvažovala. Většina však aktivně nové příležitosti nevyhledává.
Důvodem nejsou jen objektivní překážky, ale i psychologické a praktické bariéry. Nejčastějšími překážkami jsou finanční závazky, chybějící rezervy pro případ výpadku příjmu, obavy z nejistoty při přechodu k novému zaměstnavateli nebo pocit, že na trhu nejsou vhodné pozice odpovídající kvalifikaci. Roli hraje i nízké sebevědomí, strach z odmítnutí či zakořenění v komfortní zóně. Lidé často podceňují své schopnosti nebo nemají přehled o možnostech na trhu. Firmy tak musí překonávat nejen konkurenci, ale i vnitřní bariéry samotných uchazečů. Ochota ke změně je přitom nižší právě u chybějících kvalifikovaných specialistů než u lidí s nižším vzděláním či obecnějším profilem.
„Český trh práce potřebuje skutečně ožít a výrazně rychleji a lépe se adaptovat na nastávající změny ve struktuře poptávaných pracovních pozic a kvalifikací pro ně potřebných. Proto nestačí jen popisovat problémy. Potřebujeme konkrétní změny, které se projeví v každodenní praxi. Nestačí mluvit o celoživotním vzdělávání a otevírat další libovolné kurzy a školení. Musíme konečně začít nabízet takové, které odrážejí skutečné potřeby ekonomiky. To znamená jednoduché přihlášení, flexibilní formáty výuky i jejího financování a zejména propojení s konkrétními pracovními příležitostmi,“ sumarizuje v kostce kroky vedoucí k větší flexibilitě pracovního trhu Tomáš Ervín Dombrovský, analytik Alma Career
Zaměstnavatelé by se zároveň měli přestat bát otevřené komunikace o pracovních podmínkách. Férovost a minimálně základní transparentnost ve mzdách, benefitech i firemní kultuře už dnes nejsou bonus, ale standard, který lidé očekávají. „Flexibilita a autonomie v práci či vzdělávání, profesní a kariérní rozvoj by neměly být jen módní výrazy. Musí se stát základem nabídky, a to pro všechny zájemce bez ohledu na věk, pohlaví či jiné obecné atributy, což výrazně podtrhává rychlé stárnutí české populace,“ zdůrazňuje Dombrovský.
„Zajímavé posily do týmu nezíská firma, která slibuje ‚mladý a dynamický kolektiv‘, ale ta, která umí věrohodně ukázat, že člověk u ní dále poroste – odborně i lidsky – a že díky ní bude mít velmi dobrou perspektivu uplatnění i v budoucnu. Lidé už dnes obvykle nehledají jen jakoukoliv práci. Hledají zajímavou příležitost, smysl a férové zacházení. Současná situace na trhu práce není jen výsledkem dočasných výkyvů, ale hlubších strukturálních změn,“ říká Ervín Dombrovský.
Aby se Česko stalo konkurenceschopnou ekonomikou založenou hlavně na inovacích a odbornosti, je nutné co nejlépe propojit potřeby a možnosti zaměstnavatelů s očekáváním a potenciálem lidí. Vyžaduje to větší otevřenost firem, odvahu jednotlivců i účinnější podporu v rámci systému. „Jinak riskujeme, že se místo potřebné transformace budeme motat v kruhu nevyužitých příležitostí coby nadále sice laciní, ale neprůbojní subdodavatelé s nízkou přidanou hodnotou. V krajním případě bychom se tak mohli dostat až do paradoxní situace, kdy nám na jedné straně začne rychleji narůstat podíl dlouhodobě nezaměstnaných, a na straně druhé podíl pozic, na které zaměstnavatelé nebudou schopni získat žádné vhodné kandidáty. To by pro českou společnost i ekonomiku bylo zcela neúnosné,“ varuje analytik Alma Career
| Minimální požadované vzdělání | Počet inz. pozic přes Jobs.cz a Prace.cz v Q1/2025 | Podíl na celé poptávce v Q1/2025 | Průměrný počet reakcí na 1 pozici (za 30 dní) v Q1/2025 | Podíl pozic s méně než 1 reakcí v Q1/2025 | Průměrná nabízená mzda OD (Q1/2025) | Průměrná nabízená mzda DO (Q1/2025) |
| Základní | 7 463 | 6,6 % | 24,3 | 5 % | 29 944 | 36 154 |
| Odborné vyučení bez maturity | 21 914 | 19,3 % | 15,3 | 11 % | 34 091 | 42 976 |
| Úplné SŠ nebo odborné s maturitou | 60 569 | 53,4 % | 13,9 | 11 % | 41 530 | 56 827 |
| VOŠ (zdr. sestry, soc. prac. apod.) | 3 143 | 2,8 % | 7,8 | 17 % | 36 534 | 44 704 |
| VŠ – bakalářské | 4 750 | 4,2 % | 10,4 | 14 % | 49 134 | 64 372 |
| VŠ/univerzitní | 9 831 | 8,7 % | 8,1 | 21 % | 53 714 | 70 671 |
| Celkem | 113 398 | 14,4 | 12 % | 38 979 | 51 584 |
Podíl nezaměstnaných podle Úřadu práce během zimy mírně vzrostl až na 4,4 % ke konci února, nárůst však byl do velké míry způsoben jednoduší registrací nových uchazečů. Na skoro tři čtvrtiny (73 %) z nahlášených volných pracovních míst hledají zaměstnavatelé uchazeče se základním či nižším vzděláním, skoro 70 % tvoří volná místa vhodná i pro cizince. Konkrétně zaměstnavatelé mají nejčastěji zájem o dělníky v oblasti výstavby budov, o kuchaře, o obsluhu vysokozdvižných vozíků a skladníky, o montážní dělníky, o řidiče nákladních automobilů a tahačů nebo o uklízeče.
Podle posledních dostupných dat Eurostatu a ČSÚ, která jsou srovnatelná v EU, míra nezaměstnanosti v ČR se udržela na 2,7 % ke konci února nadále zůstala vedle Polska a Malty jednou z nejnižších mezi zeměmi EU. Celkem 3,2 % pracovních míst v české ekonomice zůstává neobsazených, což je čtvrtý nejvyšší podíl v EU po Belgii, Nizozemí a Rakousku.
Alma Career poskytuje náborové služby a provozuje pracovní portály ve střední Evropě, Pobaltí a Finsku. Nabízí více než 1,3 milionu volných pozic, eviduje téměř 15 milionů pracovních žádostí a více než 5 milionů návštěvníků. Je členem The Network, globální aliance pracovních portálů, která pokrývá více než 140 zemí a provozuje přes 60 pracovních platforem.