Na dluhovou brzdu narazíme v roce 2024

Plánovaná konsolidace veřejných financí tak, jak ji chystá ministerstvo financí, je nedostatečná. Uvedla to Národní rozpočtová rada (NRR). Podle jejích výpočtů nastane dosažení tzv. dluhové brzdy ve výši 55 procent HDP pravděpodobně již v roce 2024.

Rada upozornila, že situace si vyžádá i zvýšení zdanění. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (za ANO) je plánovaná konsolidace přiměřená a umožní plynulý návrat pandemií poškozené ekonomiky do standardního stavu. Plány MF počítají v případě úspor na straně příjmů i výdajů s růstem zadlužení na 52,8 procenta HDP do roku 2024.

„Ministerstvo financí navrhuje deficit státního rozpočtu pro rok 2022 ve výši 390 miliard a pro následující dva roky počítá s deficity 370 a 343 miliard Kč. To při očekávání mírně přebytkového nebo vyrovnaného hospodaření dalších součástí veřejných rozpočtů povede k meziročnímu zlepšování strukturálního salda o 0,5 procenta HDP, tedy pouze v minimálním rozsahu vyžadovaném aktuálním zněním zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti. NRR se však domnívá, že vzhledem k očekávanému ekonomickému oživení a vysoké dynamice růstu dluhové kvóty je toto tempo nedostatečné,“ uvedla rada.

Již dříve uvedli analytici, že navržený schodek státního rozpočtu 390 miliard korun neodpovídá situaci veřejných financí ČR, které je nutné potřeba stabilizovat. Hrozí tak zhoršení ratingu země a následné zvýšení výdajů na obsluhu státního dluhu. „Schodek 390 miliard korun je výrazně více, než by bylo potřeba k postupné konsolidaci a dosažení dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí,“ uvedl například hlavní ekonom Deloitte David Marek.

PROHLUBUJEME JAKO JEDNI Z MÁLA

Rada zároveň upozornila, že podle mezinárodního srovnání je uvolnění rozpočtové politiky v Česku příliš masivní. „Mezinárodní měnový fond ve svém aktuálním ekonomickém výhledu predikuje, že pouze šest zemí EU v roce 2021 prohloubí svůj deficit ve srovnání s rokem předchozím. Jednou z těchto zemí je i ČR, přičemž rozsah zhoršení bude druhé nejvyšší po Estonsku. Pro rok 2022 je již pro všechny země EU kromě ČR a Estonska oproti roku 2020 očekáván nižší deficit veřejných financí,“ uvedla rada. V roce 2023 pak podle rady je výhled deficitu českých veřejných financí 5,6 procenta HDP po Rumunsku druhý nejvyšší deficit v rámci EU.

Konsolidaci veřejných financí, která by měla za cíl snížit strukturální deficit k jednomu procentu HDP, nebude možné provést podle rady jen omezováním veřejných výdajů. „Bude nutné přistoupit i k ne nevýznamnému zvýšení daňové zátěže, a to ať už v podobě zvyšování daňových sazeb, nebo úpravou jiných konstrukčních prvků daně,“ uvedla ve zprávě. Uvažované rušení daňových výjimek, o kterém mluví ministryně Schillerová, podle rady jen povede ke zvyšování daňové zátěže.

Rada zároveň odhadla, že by měla zpomalovat rychlost růstu schodku státního rozpočtu v letošním roce. Ten ke konci května stoupl na 255 miliard korun. Pomoci by tomu mělo oživení ekonomiky, s tím související lepší výběr daní a útlum programů na podporu ekonomiky. Jednorázová opatření jednoznačně spojená s epidemií ale podle rady přispěla ke schodku pouze kolem 60 miliard korun.