Loňská inflace byla 10,7 %, v prosinci klesla na 6,9 procenta
Spotřebitelské ceny loni v prosinci klesly o 0,4 % ve srovnání s listopadem. Tento vývoj byl ovlivněn zejména poklesem cen v oddíle potraviny a nealkoholické nápoje. Meziročně vzrostly spotřebitelské ceny v prosinci o 6,9 %, což bylo o 0,4 procentního bodu méně než v listopadu. Průměrná míra inflace za celý rok 2023 byla 10,7 procenta, oznámil dnes Český statistický úřad ve své pravidelné zprávě.
„Úsporný tarif snížil srovnávací základnu pro výpočet inflace v závěru roku 2022, čímž uměle navýšil inflaci v závěru roku 2023. Přesto je zřejmý trend, který spočívá v postupném snižování inflace,“ komentoval statistické údaje Štěpán Křeček, hlavní ekonom společnosti BH Securities.
V oddíle potraviny a nealkoholické nápoje byly ceny meziměsíčně nižší u většiny sledovaných položek. Klesly především ceny ovoce o 5,6 %, uzenin o 2,7 %, nealkoholických nápojů o 1,5 %, sýrů a tvarohů o 2,1 %, margarínu a ostatních rostlinných tuků o 6,6 % a drůbežího masa o 1,2 procenta. V oddíle alkoholické nápoje, tabák se snížily ceny vína o 5,2 %, piva o 3 % a lihovin o 2,6 procenta. Vývoj cen v oddíle doprava byl ovlivněn především nižšími cenami pohonných hmot a olejů o 4,7 procenta. Průměrná cena benzinu Natural 95 (36,32 Kč/l) byla nejnižší od ledna 2022. Na meziměsíční zvyšování celkové cenové hladiny měly v prosinci největší vliv ceny v oddíle bydlení, kde vzrostly ceny elektřiny o 1 % a zemního plynu o 0,4 %. Z potravin byly vyšší zejména ceny brambor o 6,5 procenta.
Ceny zboží úhrnem klesly o 0,8 %, zatímco ceny služeb o 0,2 % vzrostly.
„Úsporný tarif snížil srovnávací základnu pro výpočet inflace v závěru roku 2022, čímž uměle navýšil inflaci v závěru roku 2023. Přesto je zřejmý trend, který spočívá v postupném snižování inflace,“ komentoval statistické údaje Štěpán Křeček, hlavní ekonom společnosti BH Securities.
Meziročně spotřebitelské ceny v prosinci vzrostly o 6,9 %, což bylo o 0,4 procentního bodu méně než v listopadu. Bez započtení vlivu „Úsporného tarifu“ do indexu spotřebitelských cen v roce 2022 by meziroční cenový růst dosáhl hodnoty 4,2 procenta.
Zpomalení meziročního cenového růstu bylo ovlivněno především cenami v oddíle potraviny a nealkoholické nápoje, kde většina sledovaných potravin zmírnila svůj meziroční cenový růst nebo prohloubila cenový pokles. Ceny uzenin byly v prosinci vyšší o 0,6 % (v listopadu růst o 3,4 %) a ceny ovoce o 5,8 % (v listopadu růst o 8,4 %). Klesly především ceny polotučného trvanlivého mléka o 28,3 % (v listopadu pokles o 19,5 %), ceny sýrů a tvarohů o 5,4 % (v listopadu pokles o 2,4 %), ceny vajec o 30,3 % (v listopadu pokles o 25,5 %). Naopak ceny v oddíle doprava zpomalily meziroční pokles. Ceny pohonných hmot a olejů byly nižší o 2,9 % (v listopadu pokles o 8,8 %), a to především vlivem jejich výraznějšího meziměsíčního poklesu v prosinci 2022.
Na meziroční růst cenové hladiny měly v prosinci největší vliv ceny v oddíle bydlení, kde vzrostly ceny nájemného z bytu o 7,3 %, výrobků a služeb pro běžnou údržbu bytu o 5,5 %, vodného o 16,3 %, stočného o 26,9 %, elektřiny o 142,4 % a tepla a teplé vody o 24,2 procenta. Ceny zemního plynu meziročně klesly o 7,7 % a tuhých paliv o 2 procenta. V oddíle alkoholické nápoje, tabák byly vyšší ceny lihovin o 2,1 %, vína o 3,6 %, piva o 6,2 % a tabákových výrobků o 7 procent. V oddíle rekreace a kultura vzrostly ceny dovolených s komplexními službami o 7,5 %. V oddíle stravování a ubytování se zvýšily ceny stravovacích služeb o 8,1 % a ceny ubytovacích služeb o 11,4 procenta. K meziročnímu snížení celkové cenové hladiny přispěly v prosinci především ceny v oddíle potraviny a nealkoholické nápoje (pokles o 0,3 %) a v oddíle doprava (pokles o 0,2 %).
Náklady vlastnického bydlení (imputované nájemné) meziročně vzrostly o 0,6 % (v listopadu o 0,5 %).
Úhrnný index spotřebitelských cen bez započtení nákladů vlastnického bydlení byl 107,7 procenta. Ceny zboží úhrnem vzrostly o 7,6 % a ceny služeb o 5,7 %. Hladina bazického indexu spotřebitelských cen k základnímu období průměr roku 2015 byla v prosinci 147,6 % (v listopadu 148,2 %).
„Prosincová inflace ukázala o něco lepší výsledek, než jaký se čekal, dál se však potvrzuje skutečnost, že ceny jsou stále vysoko,“ hodnotí Tomáš Volf, hlavní analytik společnosti Citfin. „ČNB šla v prosinci s hlavní sazbou dolů a jednalo se o začátek dlouhého období snižování sazeb. Uvolňování měnových podmínek na jedné straně bude snižovat úroky z úvěrů pro firmy a domácnosti včetně hypoték, na druhé straně nižší sazby budou nabádat k většímu množství úvěrů, což bude opět působ pro-inflačně. ČNB tak se sazbou půjde dolů jen velmi opatrně. Počínaje lednem se letošní inflace bude srovnávat s lednovou z roku 2023, která tehdy dosáhla na 17,5 %, ale od té doby v průběhu loňského roku pozvolna klesala. To znamená, že výhoda vysoké srovnávací základny bude postupně vyprchávat, takže letošní inflace bude sice klesat, ale pozvolna, a není vůbec jisté, zda se za celý rok dostaneme alespoň pod 3 %, spíše se budeme držet v pásmu 3 až 5 procent.“
Rok 2024 by měl přinést výraznější zlepšení, v jehož rámci se inflace vrátí do blízkosti svého cíle ve výši 2 procenta, míní Křeček. „Tím by celá inflační epizoda měla skončit. Přesto jejím výsledkem bude výrazně vyšší cenová hladina, která se již nevrátí na původní úroveň. Těžkou ránu rovněž obdržely úspory českých střadatelů, které ztratily část své kupní síly,“ varuje Štěpán Křeček. „Při meziročním srovnání evidujeme v prosinci růst ceny elektřiny o 142,4 procenta. Tento astronomický pohyb však neznamená, že by lidem skokově narostla cena za kilowatthodinu elektrické energie. Pouze se projevil statistický efekt úsporného tarifu, kdy lidé v loňském roce obdrželi státní podporu, kterou letos již nedostali,“ upřesnil nakonec.
I přesto se inflace stále obává 49 % Čechů, ukázal výsledek průzkumu agentury Ipsos. V souvislosti s inflací lidé nejčastěji vyjadřovali obavy z růstu cen bydlení a potravin, naopak nejmenší podíl byl těch, kteří se obávali zdražování rekreací a kultury. U nákladů na bydlení by přitom 38 % dotázaných sice chtělo omezit své výdaje, ale už nemá jak. Dalších 32 % lidí se chystá výdaje omezit částečně, 11 % výrazně, informoval Ipsos.
„Ceny zboží úhrnem v roce 2023 vzrostly o 12,1 % a ceny služeb o 8,4 %,“ upřesnila Pavla Šedivá, vedoucí oddělení statistiky spotřebitelských cen ČSÚ.
Podle předběžných výpočtů klesl v prosinci harmonizovaný index spotřebitelských cen (HICP – jeho pomocí se srovnává inflace v členských zemích EU) v Česku meziměsíčně o 0,4 % a meziročně vzrostl o 7,6 % (v listopadu o 8,0 %). Podle bleskových odhadů Eurostatu byla meziroční změna HICP v prosinci 2023 za Eurozónu 2,9 % (v listopadu 2,4 %), v Německu 3,8 %. Nejvyšší byla v prosinci na Slovensku (6,6 %) a nejnižší v Belgii a Itálii (shodně 0,5 %). Podle předběžných údajů Eurostatu byla meziroční změna HICP 27 členských zemí EU v listopadu 3,1 %, což bylo o 0,5 procentního bodu méně než v říjnu. Nejvyšší byla v listopadu v Česku (8,0 %) a nejnižší v Belgii (pokles o 0,8 %).
