Inflace zpomaluje, ale pomalu
Spotřebitelské ceny v únoru vzrostly ve srovnání s lednem o 0,2 procenta. Tento vývoj byl ovlivněn zejména vyššími cenami v oddíle rekreace a kultura. Meziročně vzrostly spotřebitelské ceny v únoru o 2,7 %, což bylo o 0,1 procentního bodu méně než v lednu, oznámil Český statistický úřad ve své pravidelné zprávě.
V oddíle rekreace a kultura byly proti lednu vyšší ceny dovolených s komplexními službami o 5 % a ceny rekreačních a kulturních služeb o 0,9 %. V oddíle bytové vybavení, zařízení domácnosti vzrostly zejména ceny velkých přístrojů pro domácnost o 1,9 %. Vývoj cen v oddíle doprava byl ovlivněn růstem cen pohonných hmot a olejů o 0,6 %. V oddíle stravování a ubytování vzrostly ceny stravovacích služeb též o 0,6 %. Naopak na meziměsíční snižování celkové cenové hladiny v únoru působily především ceny v oddíle potraviny a nealkoholické nápoje, kde klesly ceny vepřového masa o 4,3 %, ovoce o 1,5 %, másla o 5,3 %, drůbežího masa o 2 % a nealkoholických nápojů o 0,7 %. V oddíle alkoholické nápoje, tabák byly nižší ceny vína o 5,8 %, lihovin o 3,5 % a piva o 1,3 procenta.
Ceny zboží úhrnem klesly o 0,2 %, zatímco ceny služeb o 0,7 % vzrostly.
„Únorový meziroční růst spotřebitelských cen dosáhl 2,7 procenta. Růst cen byl zaznamenán ve všech oddílech spotřebního koše, kromě oddílu odívání a obuv. Zde ceny již pátý měsíc po sobě meziročně klesly. V únoru o zhruba 2 procenta,“ uvedla Pavla Šedivá, vedoucí oddělení statistiky spotřebitelských cen ČSÚ.
Meziročně vzrostly spotřebitelské ceny v únoru o 2,7 %, což bylo o 0,1 procentního bodu méně než v lednu. Zpomalení meziročního cenového růstu bylo ovlivněno především cenami v oddíle doprava. Zde došlo k prohloubení cenového poklesu pohonných hmot a olejů, jejichž ceny byly v únoru meziročně nižší o 3,9 % (v lednu pokles o 0,4 %), částečně i vlivem jejich výraznějšího meziměsíčního růstu v únoru loňského roku.
Na meziroční růst cenové hladiny měly v únoru opět největší vliv ceny v oddíle potraviny a nealkoholické nápoje, kde vzrostly ceny polotučného trvanlivého mléka o 12,3 %, vajec o 18,6 %, másla o 41,6 % a čokolády a čokoládových výrobků o 30,5 procenta. Druhé v pořadí vlivu byly ceny v oddíle alkoholické nápoje, tabák, kde se zvýšily ceny lihovin o 2,9 %, piva o 0,6 % a tabákových výrobků o 9,5 procenta. Ceny vína meziročně klesly o 1,8 %. V oddíle stravování a ubytování byly vyšší ceny stravovacích služeb o 4,9 % a ubytovacích služeb o 8,7 %. V oddíle bydlení vzrostly ceny nájemného z bytu o 6,7 %, výrobků a služeb pro běžnou údržbu bytu o 3,5 %, vodného o 4,2 %, stočného o 3,7 % a tepla a teplé vody o 4,1 %. Ceny elektřiny klesly o 4,8 % a zemního plynu o 7,9 %. Na meziroční snižování celkové cenové hladiny v únoru nadále působily ceny v oddíle odívání a obuv, kde klesly ceny oděvů o 1,2 % a obuvi o 5,1 procenta.
Náklady vlastnického bydlení (imputované nájemné) meziročně vzrostly o 3,1 % (v lednu o 2,9 %) zejména v důsledku růstu cen nových nemovitostí. Úhrnný index spotřebitelských cen bez započtení nákladů vlastnického bydlení byl 102,7 %.
Ceny zboží úhrnem vzrostly o 1,4 % a ceny služeb o 4,7 procenta. Česká národní banka prognózovala inflaci v únoru 2,6 procenta.
„Celní války mohou rozkolísat ceny v rámci mezinárodního obchodu. I přes toto riziko by se však inflace měla v průběhu letošního roku pohybovat v rámci svého tolerančního pásma. Inflační tlaky jsou momentálně patrné především u potravin a služeb,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček. „Inflace se sice pohybuje nad svým cílem, ale udržuje se bezpečně v rámci svého tolerančního pásma. Na obzoru momentálně není žádná další inflační vlna. Celní války však mohou rozkolísat ceny v rámci mezinárodního obchodu.“
Ekonomy mírně překvapilo zlevňování potravin. „To ovšem následovalo poté, co nás v lednu naopak překvapilo jejich výraznější zdražení. Dá se říci, že ceny potravin se v posledních dvou až třech letech staly daleko hůře předvídatelnými, zejména kvůli vyšší a méně predikovatelné sezónní volatilitě a menší vazbě celkového indexu cen potravin na výběrová šetření ČSÚ u vybraných potravinových produktů,“ píše ke zprávě ČSÚ Jan Bureš, hlavní ekonom Patria Finance. „Velký obrázek zůstává za nás přibližně stejný – inflace je pod kontrolou, ale pozorujeme zvýšené inflační momentum v segmentu služeb, které v některých případech pozvolna odeznívá (rekreace a kultura) a v jiných ne (nájemné).“
Dál zůstávají rozevřené nůžky mezi cenami zboží a služeb. Konkrétně služby jsou proti loňsku dražší o 4,7 %. Naopak zboží podražilo jen o přijatelných 1,4 %. „Právě dlouhotrvající vysoký růst cen služeb naznačuje, že se inflační tlaky stále nepodařilo úplně zkrotit,“ varuje Jan Cihlář, analytik poradenské společnosti Next Finance. „V roce 2025 už nebude pomocníkem k brždění inflace vysoká srovnávací základna. Jak ceny energie, tak potravin meziročně porostou a budou přiživovat inflaci. Navíc bude pokračovat rychlý růst cen služeb. Také v letošním roce tempo inflace v průměru skončí nad 2% cílem České národní banky. Podle našeho odhadu průměrné tempo inflace v roce 2025 dosáhne 2,5 procenta.“
Hladina bazického indexu spotřebitelských cen k základnímu období průměr roku 2015 byla v únoru 154,3 % (v lednu 154,0 %).
Míra inflace vyjádřená přírůstkem průměrného indexu spotřebitelských cen za posledních 12 měsíců proti průměru předchozích 12 měsíců byla v únoru 2,5 % (v lednu 2,5 %).
Podle předběžných výpočtů harmonizovaný indexu spotřebitelských cen (HICP), jímž se poměřuje inflace v zemích EU, v únoru v Česku meziměsíčně vzrostl o 0,2 % a meziročněo 2,8 % (v lednu o 2,9 %). Podle bleskových odhadů Eurostatu byla meziroční změna HICP v únoru 2025 za Eurozónu 2,4 % (v lednu 2,5 %), v Německu 2,8 % a na Slovensku 4 procenta. Nejvyšší byla v únoru v Estonsku (5 %) a nejnižší ve Francii (0,9 %). Podle předběžných údajů Eurostatubyla meziroční změna HICP 27 členských zemí EU v lednu 2,8 %, což bylo o 0,1 procentního bodu více než v prosinci. Nejvyšší byla v lednu v Maďarsku (5,7 %) a nejnižší v Dánsku (1,4 %).
