Turecká inflace dosáhla 48,7 %. Jde o dvacetiletý rekord

,
Ekonomika
2 min.

Míra inflace v Turecku v lednu vystoupila na 48,7 procenta a dostala se nejvýše za téměř 20 let. Informoval o tom dnes místní statistický úřad. Výsledek překonal očekávání analytiků, kteří čekali, že inflace vystoupí zhruba na 46 procent. V prosinci byla na 36,1 procenta.

Komentář SH: Proti eurozóně to vypadá jako apokalypsa. V Turecku jsou na vysokou inflaci zvyklí. Nebývalo v minulosti výjimkou, kdy si cizinci během pobytu v zemi měnili peníze postupně, protože libra oslabovala den za dnem s tím, jak rostly ceny. Současné úrovně cenového růstu jsou ale enormní. Umožňuje je mimo jiné nedostatek potravin a zboží. Řada domácností si stěžuje na prázdné obchody, ale i na to, že na zboží prostě nemají. Protože souběžně padá kurs liry, přijíždí navíc potraviny vykupovat lidé ze sousedství, hlavně Bulharska. Protože i přes obří inflaci se jim to díky kurzu vyplatí. Prezident přitom trvá na nízkých úrokových sazbách, které prý nastartují ekonomiku a tím inflaci omezí. Není nad to, když je prezident odborník. Někdo má odborníka na ministerstvu zdravotnictví, jiný rovnou v prezidentském křesle.

Tak vysoká jako v lednu byla inflace v Turecku naposledy v dubnu 2002. Její výrazný vzestup dokresluje i fakt, že před rokem byla na 14,9 procenta. Letošní leden je zároveň osmým měsícem v řadě, kdy se míra inflace zvyšuje.

V samotném lednu se ceny proti předchozímu měsíci zvýšily o 11,1 procenta. To je nepatrné zlepšení, protože v prosinci se ceny meziměsíčně zvýšily o 13,6 procenta.

Nejvíce se na růstu cen v lednu podílely ceny za dopravu, které meziročně vzrostly o 68,9 procenta. Následují potraviny a nealkoholické nápoje, kde růst činil 55,6 procenta, dále vybavení domácností s růstem o 54,5 procenta.

Ruku v ruce s růstem cen jde pokles kurzu turecké liry, která v prosinci oslabila až nad 18 lir za dolar. V současné době se pohybuje kolem 13,55 liry za dolar. Turecká centrální banka začala od podzimu také snižovat základní úrokovou sazbu, která od srpna do prosince klesla o pět procentních bodů na 14 procent.

Centrální banka je přitom pod silným politickým tlakem. Prezident Recep Tayyip Erdogan se snaží prosadit svůj neobvyklý plán hospodářského oživení, který mimo jiné počítá s výrazně nižšími úrokovými sazbami, než jaké v zemi byly v polovině loňského roku.