Inflace stoupla na 12,7 procenta, nejvýše za 24 roky
Meziroční inflace stoupla v březnu na 12,7 % z únorových 11,1 procenta. Je tak nejvyšší od května 1998, kdy dosáhla 13 procent. Oznámil to dnes Český statistický úřad (ČSÚ). Proti únoru se v březnu spotřebitelské ceny zvýšily o 1,7 procenta.
Nejvýrazněji zdražily pohonné hmoty, a to meziročně o zhruba polovinu. „Například benzin Natural 95 se u čerpacích stanic prodával průměrně za zhruba 44,50 Kč za litr a nafta za 47 korun za litr,“ konstatovala vedoucí oddělení statistiky spotřebitelských cen ČSÚ Pavla Šedivá.
V oddíle potraviny a nealkoholické nápoje byly meziročně vyšší ceny mouky o 30,3 %, polotučného trvanlivého mléka o 20,1 %, másla o 31,9 % a brambor o 21,4 procenta. S válkou na Ukrajině navíc trh začne trpět nedostatkem obilí. To se v následujícím období projeví ve větším růstu cen pečiva. Ceny oděvů vzrostly o 19,9 % a obuvi o 15,4 procenta.
Dále výrazně rostly i ceny elektřiny a zemního plynu. Cena elektřiny meziročně stoupla o 24,7 % , zemního plynu o 37,7 % a výrobků a služeb pro běžnou údržbu a opravy bytu o 16,4 procenta. Za teplo a teplou vodu si lidé museli připlatit 13,9 procenta. Tyto komodity ovlivňují náklady na bydlení, které vlivem inflace rostou rovněž velice rychle. Skokově rostlo imputované nájemné (neboli náklady vlastnického bydlení) o 16,3 procenta. O něco méně se zvýšily ceny nájemného z bytu o 4,4 %, vodného o 5,3 % a stočného o 6,4 procenta.
„K růstu nájemného přispěl hlavně růst cen stavebních materiálů a nových bytů pro vlastní bydlení (v menší míře pak také růst cen stavebních prací). To bude mít dva efekty – vlastnické bydlení se bude stávat víc a víc nedostupným. Navíc se tento růst brzy propíše do většího růstu nájemného,“ upozorňuje Markéta Šichtařová, ředitelka poradenské společnosti Next Finance.
„Inflace nejspíše neřekla poslední slovo a v nejbližších měsících bude ještě stoupat. Otázkou je, zda se zastaví na 14 nebo 15 procentech. K jednociferným hodnotám se letos pravděpodobně již nevrátí,“ odhadl hlavní ekonom Deloitte David Marek. Pokles inflace k hodnotám poblíž dvouprocentního inflačního cíle ČNB nelze tak podle hlavního ekonoma společnosti Fondee Pavla Štěpánka předpokládat dříve než zhruba v polovině příštího roku.
Dnešní data jsou navíc podle ekonomů impulzem pro další zvyšování úrokových sazeb Českou národní bankou. „Za celý letošní rok se bude inflace pohybovat kolem 13 % a bude tak nejvyšší od roku 1993. Vzhledem k tomuto inflačnímu vývoji trh prozatím předpokládá, že ČNB vystoupá se sazbami mírně nad 6 procent,“ prohlásil hlavní ekonom České bankovní asociace Jakub Seidler. Nyní je základní úroková sazba ČNB 5 procent.
ČNB dnes inflaci komentovala slovy, že v březnových datech se odrazily dodatečné cenové šoky v souvislosti s válkou na Ukrajině a sankcemi proti Rusku, a to jak v cenách komodit, tak v cenách zboží. Rozdíl mezi odhady ČNB a skutečností byl způsoben především výrazným zdražením pohonných hmot. Další příčinou byl vyšší růst cen potravin a regulovaných cen. Proti odhadům byla vyšší také jádrová inflace, což je inflace očištěná o sezónní vlivy, změny regulovaných cen a daně.
Podle ekonomů inflace nadále poroste a může dosáhnout až 15 % kolem poloviny roku, zároveň zůstane ve zbytku roku dvouciferná. Březnová meziroční inflace byla zároveň o 2,9 procentního bodu vyšší, než odhadovala Česká národní banka v únorové prognóze.
Skokový nárůst cen pohonných hmot je podle M. Šichtařové odrazem paniky na trhu s ropou kvůli válce na Ukrajině. „Fundamentálně ale není velký důvod k masivnímu zdražování ropy, protože Rusko nezavřelo kohoutky,“ vysvětluje Šichtařová. „Jde spíše o paniku z toho, co by se mohlo stát a co udělají protiruské sankce. Dvouciferné tempo inflace proto uvidíme po zbytek letošního roku. V závěru roku může tempo inflace na papíře konečně mírně začít slábnout. Ne ale, že by ceny začaly klesat. Půjde o to, že zafunguje efekt vyšší srovnávací základny loňského roku. Průměrné tempo inflace letos čekáme na hladině 12 procent.“
