Inflace klesla nečekaně až na 2 procenta
Spotřebitelské ceny v červnu klesly proti předcházejícímu měsíci o 0,3 procenta. Tento vývoj byl ovlivněn zejména nižšími cenami v oddíle doprava a v oddíle potraviny a nealkoholické nápoje. Meziročně spotřebitelské ceny v červnu vzrostly o 2 %, což bylo o 0,6 procentního bodu méně než v květnu, oznámil Český statistický úřad ve své pravidelné zprávě.
Meziměsíčně klesly spotřebitelské ceny v červnu o 0,3 %. V oddíle doprava byly nižší ceny pohonných hmot a olejů o 3,7 % a ceny automobilů o 0,3 %procenta. V oddíle potraviny a nealkoholické nápoje klesly zejména ceny výrobků ve skupině mléko, sýry, vejce o 0,9 %, nealkoholických nápojů o 1,3 %, uzenin o 0,9 %, ovoce o 1 % a cukru o 7,3 procenta. Pokles cen v oddíle alkoholické nápoje, tabák byl ovlivněn nižšími cenami lihovin o 1,5 %, piva o 1 % a vína o 1 procento.
Na zvyšování celkové cenové hladiny působil v červnu především růst cen v oddíle stravování a ubytování, kde se zvýšily ceny stravovacích služeb o 0,5 %. V oddíle rekreace a kultura vzrostly především ceny kulturních služeb o 2,7 %. Z potravin byly vyšší zejména ceny másla o 3,9 procenta.
Ceny zboží úhrnem klesly o 0,5 %, zatímco ceny služeb o 0,4 % vzrostly.
„Svůj meziroční růst spotřebitelské ceny v červnu zmírnily na 2 procenta. Tento vývoj byl ovlivněn zmírněním cenového růstu ve většině oddílů spotřebního koše. V oddíle potraviny a nealkoholické nápoje ceny meziročně klesly, a to zhruba o 4 procenta,“ říká Pavla Šedivá, vedoucí oddělení statistiky spotřebitelských cen ČSÚ.
Zpomalení meziročního cenového růstu bylo ovlivněno zejména cenami v oddíle doprava a v oddíle rekreace a kultura. V oddíle doprava zmírnil růst cen pohonných hmot a olejů z 10,8 % v květnu na 6,1 % v červnu. V oddíle rekreace a kultura přešly ceny dovolených s komplexními službami z květnového růstu o 8,4 % v pokles o 0,1 % v červnu v důsledku nástupu cen pobytů v sezónních destinacích.
Na meziroční růst cenové hladiny měly v červnu nadále největší vliv ceny v oddíle bydlení, kde vzrostly ceny nájemného z bytu o 7 %, výrobků a služeb pro běžnou údržbu bytu o 4,7 %, vodného o 10,9 %, stočného o 13,4 %, elektřiny o 10,6 % a tepla a teplé vody o 4,7 procenta. Významný podíl na růstu tedy mají také ceny regulované státem.
Ceny zemního plynu meziročně klesly o 7,9 % a tuhých paliv o 3,8 procenta. Další v pořadí vlivu byly ceny v oddíle stravování a ubytování v důsledku vyšších cen stravovacích služeb o 7,4 % a ubytovacích služeb o 8,1 procenta. V oddíle alkoholické nápoje, tabák vzrostly ceny lihovin o 4,4 %, piva o 3,8 % a tabákových výrobků o 7,3 %. Opět se tedy jedná o ceny ovlivňované daňovou politikou vlády.
Ceny vína meziročně klesly o 2,6 %. Na meziroční snižování celkové cenové hladiny měly v červnu největší vliv ceny v oddíle potraviny a nealkoholické nápoje, kde klesly především ceny mouky o 20,9 %, drůbežího masa o 12,1 %, polotučného trvanlivého mléka o 14,7 %, vajec o 20,4 % a ceny cukru také o 20,4 procenta.
Náklady vlastnického bydlení (imputované nájemné) meziročně vzrostly o 0,8 % (v květnu o 1,0 %). Úhrnný index spotřebitelských cen bez započtení nákladů vlastnického bydlení byl 102 procenta. Ceny zboží úhrnem vzrostly o 0,2 % a ceny služeb o 4,9 procenta. Hladina bazického indexu spotřebitelských cen k základnímu období průměr roku 2015 byla v červnu 151 % (v květnu 151,4 %).
Tržní analytici odhadovali mírnější snížení inflace, někteří dokonce její stagnaci či malý nárůst v obavách o ceny potravin a služeb. „Naše analýza upozorňuje na omezení prostoru pro další pokles v kategorii potravin, která v posledních měsících pomáhala průměrné ceny stabilizovat, a která zároveň podle posledního šetření Českého statistického úřadu naopak začíná vykazovat růst. Také se ukazuje, že cenové tlaky ve službách jsou perzistentní a mohly by se v průběhu celého roku pohybovat ve výši 5 procent. V každém případě zatím, stejně jako Česká národní banka, nezaznamenáváme výskyt nových inflačních rizik, které by měly schopnost inflaci vychýlit mimo toleranční pásmo +-1 %, a spíše by tak mělo docházet k nerovnoměrnému, ale již méně volatilnímu vývoji v jednotlivých kategoriích spotřebního koše,“ míní Vít Mikušek, analytik Raiffeisenbank.
To, že inflace klesá neznamená, že se zlevňuje. „Je podstatné si uvědomit, že ceny rostou tempem 2 procenta meziročně, takže tempo zdražování se jen zpomaluje, i když v červnu citelně,“ upozornil Tomáš Volf, hlavní analytik společnosti Citfin. „Centrální bankéři hovoří o svém snižování sazeb jako o opatrném přístupu, protože stále vnímají inflační hrozby. Tou hlavní je především přetrvávající robustní schodek státního rozpočtu. Největším důvodem meziročního poklesu je zlevnění potravin a nealkoholických nápojů o 4 procenta. Naopak nahoru táhly ceny zejména nájemného, vodného, stočného elektřiny a tepla,“ zdůraznil Volf. Právě v těchto položkách, podobně jako ve službách, prognózy nehlásí nic pěkného.
Za celý letošní rok očekává ČNB průměrnou inflaci 2,3 procenta, podle prognózy Ministerstva financí bude 2,7 procenta.
„Inflační vlna byla hlavní příčinou, proč reálné mzdy v České republice mezi posledním čtvrtletím 2019 a prvním čtvrtletí 2024 klesly o 7,5 procenta, což bylo nejvíce ze všech zemí OECD,“ všímá si Štěpán Křeček, hlavní ekonom BH Securities. „Ceny v červnu překvapily poklesem o 0,3 % (naše a tržní očekávání +0,2 %) a meziroční inflace tak poklesla z 2,6 procenta zpátky na dvouprocentní cíl centrální banky. A je pravděpodobné, že vzhledem k avizovanému letnímu a podzimnímu zlevňování energií bude inflace klesat v dalších měsících hlouběji pod cíl a v druhé polovině roku bude nižší, než jsme původně očekávali,“ předpovídá Jan Bureš, hlavní ekonom Patria Finance. „Oproti našim odhadům poklesly výrazněji ceny potravin, které překvapivě, nehledě na výběrová šetření ČSÚ, zlevnily napříč prakticky všemi kategoriemi. O něco výraznější byl také pokles v segmentu doprava, kde zlevňovaly nejen pohonné hmoty, ale klesaly i ceny automobilů. Ale vidíme i o něco výraznější zvolňování inflačních tlaků v některých položkách jádrové inflace, inflační momentum výrazně zesláblo například u oděvů a obuvi a slábne také dál v klíčovém imputovaném nájemném. Na druhé straně, řada služeb včetně pohostinství a hoteliérství nebo tržního nájemného si uchovává vysoké inflační momentum (5-7 %). Předpokládáme proto, že i když celková inflace byla v květnu výrazně pod prognózou ČNB (2 % versus 2,4 %), překvapení v jádrové inflaci tak výrazné nebude. Další zlevňování energie pravděpodobně v průběhu léta stlačí celkovou inflaci ještě níže pod cíl (dno očekáváme v srpnu v blízkosti 1,6 %). Ve druhé polovině roku bude postupně odeznívat pozitivní dopad potravin na meziroční inflaci a ta by tak přirozeně měla mířit výše – na konci roku ji předpokládáme mezi 2,5 až 3 procenty. Výraznou nejistotou jsou nadále rozkolísané ceny potravin, setrvačnost inflace služeb a další vývoj cen energií. Relativně příznivý inflační výhled pro nejbližší měsíce se aktuálně potkává se špatným výkonem průmyslu, který bude pravděpodobně nutit centrální banku přepsat výhled pro hospodářský růst na nejbližší kvartál směrem dolů. To vše může v bankovní radě s novou srpnovou prognózou vracet do debat opět otázku snížení sazeb o dalších 50bps. To sice považujeme za málo pravděpodobné, avšak s nižším inflačním a hospodářským výhledem je možné, že centrální bankéři budou pokračovat letos v uvolňování měnové politiky bez pauzy.“
Podle předběžných výpočtů harmonizovaného indexu spotřebitelských cen (HICP) v červnu v Česku meziměsíčně klesla inflace o 0,3 % a meziročně vzrostl o 2,2 procenta (v květnu o 2,8 %). Podle bleskových odhadů Eurostatu byla meziroční změna HICP v červnu 2024 za Eurozónu 2,5 % (v květnu 2,6 %), v Německu 2,5 % a na Slovensku 2,4 %. Nejvyšší byla v červnu v Belgii (5,5 %) a nejnižší ve Finsku (0,6 %). Podle předběžných údajů Eurostatu byla meziroční změna HICP 27 členských zemí EU v květnu 2,7 %, což bylo o 0,1 procentního bodu více než v dubnu. Nejvyšší byla v květnu v Rumunsku (5,8 %) a nejnižší v Lotyšsku (0,0 %).
