Inflace by mohla klesnout v červenci, bez války už by byla nižší
Inflace v České republice by podle ekonomů mohla klesnout v červenci. Za květen a červen by se mohla dostat nad 15 procent. Nebýt války na Ukrajině, mohlo být už lépe. Na jednociferná čísla se inflace zřejmě dostane až příští rok.
Situace by nemusela být výrazně lepší, ani kdyby se v ČR platilo eurem. V boji proti růstu inflace pomůže zvyšování úrokových sazeb, ale vláda by také měla zpomalovat růst mezd. Ekonomičtí experti to řekli v diskusním pořadu České televize Otázky Václava Moravce.
Spotřebitelské ceny budou podle předsedy Výboru pro rozpočtové prognózy Národní rozpočtové rady a hlavního ekonoma UniCredit Bank Pavla Sobíška pravděpodobně růst ještě v květnu a červnu. Zlom by mohl nastat v sedmém měsíci roku.
Člen bankovní rady České národní banky (ČNB) Tomáš Holub upozornil, že v druhé polovině roku bude postupně v hodnotách inflace působit statistický efekt, kdy se budou porovnávat hodnoty loňského roku, kdy už inflace rostla. „Nejvýraznější zpomalení přijde až v příští roce,“ řekl. Inflace by se podle něj mohla pohybovat kolem pěti procent, na konci roku nebo začátkem roku 2024 by mohla dosáhnout zhruba dvou procent.
V důsledku rusko-ukrajinského konfliktu je inflace podle Holuba o několik procent vyšší, než by byla za běžné situace, válka podle něj také prodloužila trvání růstu, uvedl. Europoslanec a bývalý viceguvernér ČNB Luděk Niedermayer (TOP 09) je přesvědčen, že inflaci do jisté míry „vyrobila“ předchozí špatná rozhodnutí vlády. Za jednu z příčin považuje nevhodně využitý pracovní trh, který není uzpůsoben například na kratší úvazky rodičů s malými dětmi.
Druhý problém vidí v „astronomické inflaci“ na trhu nemovitostí v důsledku dlouhého povolování staveb a následné velké poptávce. Jako třetí potíž zmínil, že stát nereguluje obchodníky s energiemi a po ukončení činnosti skupiny Bohemia Energy začaly ceny energií prudce stoupat.
„Euro nevytvoří ráj prosperity, má své výhody a nevýhody. Není to téma, na které bychom se měli v hospodářské politice upnout,“ řekl Holub. Doplnil, že na zajištění kurzu koruny je ročně využito kolem 0,2 až 0,4 procenta úrovně hrubého domácího produktu (HDP), což nepovažuje za závratné hodnoty. Připomněl, že nyní ČR nesplňuje podmínky k přijetí eura kvůli vysokému schodku rozpočtu a inflaci.
Deficit rozpočtu za letošní rok skončí letos podle Sobíška jistě nad 300 miliardami korun. Důležitější podle něj ale bude rozpočet pro příští rok, kde nevidí snahu vlády podpořit ho v příjmové části vyššími daněmi. „Mohlo by to být časově omezené (řešení). Bez toho budeme mít nadále schodky rozpočtu vysoké,“ řekl.
Ekonomové se shodli, že požadavek odborů na zvýšení platů ve veřejné sféře není překvapivý. Vláda by se ovšem měla snažit co nejvíce termín růstu odsunout. Sobíšek by za úspěch považoval, kdyby to nebylo v červenci, jak chtějí odbory, ale třeba až od října a v jednociferných částkách. Tento týden se ministři se zástupci odborů nedomluvili, další jednání mají naplánované na 7. června.
