Celkové příjmy stouply meziročně o 11,8 miliardy korun na 1487,2 miliardy korun. Daňové příjmy včetně pojistného na sociální zabezpečení stouply meziročně o 35,4 miliardy na 1,29 bilionu korun. Celkové výdaje však vzrostly o 64 miliard na 1906,9 miliardy korun. Za nižším než plánovaným schodkem byly podle ministerstva financí především daňové příjmy. Plány překročily o 96,1 miliardy korun.
„Horší zacházení s veřejnými penězi tato země ve své historii nikdy dříve nezažila a pevně věřím, že už ani nikdy nezažije. Tento nezodpovědný hazard tandemu Alena Schillerová – Andrej Babiš naštěstí nástupem naší vlády skončil,“ uvedl dnes Stanjura.
Nové vládě podle něj nezbývá nic jiného, než se vrátit nohama na zem a hospodařit s takovými penězi, které opravdu má k dispozici, nebo je aspoň může reálně splatit. „Proto jsme nyní v rozpočtovém provizoriu, proto jsme odmítli další strašlivý rozpočet z pera mé předchůdkyně, a proto jsem začal hledat úspory okamžitě po svém jmenování ještě pro tento rok,“ dodal ministr.
Přes půl bilionu jen na obsluhu dluhu
Ve Strategii financování státního dluhu, kterou dnes MF zveřejnilo, není uvedena celková suma potřebná letos na financování dluhu. Stanjura uvedl, že předběžně úřad pracuje se zhruba 573,5 miliardy korun. Jde o 273,5 miliardy korun, které budou potřeba na letošní splátky dluhopisů, a očekávaný schodek rozpočtu maximálně 300 miliard korun. Konečnou částku ministerstvo zveřejní při aktualizaci dokumentu po vypracování státního rozpočtu na letošní rok.
téměř 7 % HDP
Loni splátky státního dluhu podle strategie činily 270,7 miliardy korun a celková potřeba financování byla 690,4 miliardy korun.
V rozpočtovém provizoriu, ve kterém Česká republika hospodaří od počátku letošního roku, dostanou jednotlivé kapitoly státního rozpočtu v každém měsíci peníze na výdaje do výše jedné dvanáctiny celkové roční částky v předcházejícím roce. Důvodem provizoria je fakt, že Sněmovna do konce loňského roku neschválila návrh státního rozpočtu. Předchozí vláda Andreje Babiše (ANO) jej navrhla se schodkem 377 miliard korun, nový kabinet chce deficit snížit pod 300 miliard Kč omezením výdajů. Zvýšení daní odmítá.
Bez bolavých a nepopulárních škrtů to nepůjde
Hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská na twitteru upozornila, že plánované snížení letošního schodku rozpočtu pod 300 miliard korun znamená hledat úspory za 120 miliard proti loňskému rozpočtu. „Bez bolavých a nepopulárních škrtů, revize programů státní pomoci proti dopadům covid-19 je schodek rozpočtu pod 300 miliardami pouhým přáním. Bohužel jeho další snižování ze současných téměř sedmi procent HDP ke třem procentům bude vyžadovat i zásahy na straně příjmů státu,“ uvedla.
Provizorium by mělo podle vyjádření ministerstva financí trvat do konce března a stát je na něj podle úřadu připraven. Vláda by o návrhu státního rozpočtu na letošní rok měla jednat podle MF ve středu 26. ledna. Stanjura upozornil, že návrh rozpočtu předchozí vlády neobsahoval letošní mimořádnou valorizaci důchodů kvůli inflaci za 12 miliard korun a výdaje související s úpravou pravidel pro příspěvek na bydlení za tři miliardy korun.
MF dnes také uvedlo, že ze státního rozpočtu na boj s pandemií koronaviru šlo od předloňského března do konce loňského roku 327,4 miliardy korun. Úřad přitom podle Stanjury výši pomoci přepočítal a zařadil tam jen položky, které prokazatelně souvisí s pandemií. Ještě na konci listopad MF uvádělo pomoc od předloňského března do konce listopadu 478,2 miliardy korun.
