Flexinovela je vstřícná k zaměstnavatelům a nezaměstnaným
Novela pracovního zákoníku zvaná flexinovela, která prošla třetím čtením v poslanecké sněmovně, je první, která vychází vstříc zaměstnavatelům. Také výrazně zvýhodňuje nezaměstnané, kteří si aktivně hledají práci, nebo zaměstnané, kteří hledají jinou práci. Tyto změny mají za cíl rozhýbat pracovní trh, zvýšit produktivitu práce a tím také snížit výdaje státu na sociální programy, respektive zvýšit státní příjmy.
Celková roční míra fluktuace (změn zaměstnání v pracující populaci) se dlouhodobě v ČR drží kolem 15 %, zatímco průměr zemí EU je kolem 20 %, ve velmi konkurenceschopných ekonomikách (Dánsko, Nizozemsko, Švédsko) dosahuje 25 – 27 procent. Ukázal to výzkum madnárodní náborové a poradenské společnosti Alma Career. Z něj vyplynulo, že nějakou formu změny zaměstnání zvažuje až 44 % dotázaných. Reálně však nové pracovní příležitosti aktivně vyhledává pouze 14 % lidí, většina z nich poměrně málo intenzivně.
Mezi hlavními bariérami pro dobrovolnou změnu práce jsou jednak přímé finanční důvody, zejména potíže spojené s neúnosnými výpadky příjmů, a dále nedůvěra v možnost skutečně si polepšit a celková obava ze změny. Proto 44 % lidí vnímá dobrovolnou změnu práce jako riskantní krok s nejistým výsledkem. Ochota změnit práci je nejvyšší ve věku od 18 do 34 let, pak výrazně klesá. Nejnižší je ve skupině 45–54 let.
Až 61 % dotázaných uvedlo, že během poslední změny zaměstnání museli omezit své výdaje, z toho 23 % respondentů se muselo uskromnit výrazně.
V průzkumu 83 % lidí uvedla, že při poslední změně práce nedostali od zaměstnavatele žádnou finanční kompenzaci. Odešli buď z vlastní vůle, nebo při konci smlouvy na dobu určitou, případně dohodou se zaměstnavatelem.
Nejvíce lidí se bojí delšího výpadku příjmů, novela jim má pomoci
Největším strašákem je potenciální delší výpadek příjmů. Potvrzují to i údaje o disponibilních úsporách, které má k dispozici Alma Career. Žádné okamžitě dosažitelné finanční rezervy nemá 22 % zaměstnanců. Dalších 14 % má takové rezervy nejvýše na jeden měsíc, celkově 69 % zaměstnaných zvládne nejvýše tři měsíce výpadku příjmu.
Novela pracovního zákoníku zvyšuje podpory v nezaměstnanosti na 80 % průměrného předchozího čistého příjmu v prvním období. Nyní je to 65 % (pro ty, kteří dostali výpověď), nebo jenom 45 % (pro ty, kteří dali sami výpověď či odešli dohodou se zaměstnavatelem). První období bude pro osoby do 52 let trvat dva měsíce. Pro osoby nad 52 let tři měsíce.
V druhém období čerpání (2 měsíce, resp. 3 měsíce pro lidi nad 52 let) podpora ve výši 50 % průměrného předchozího čistého příjmu.
V posledním období čerpání (až 5 měsíců pro lidi nad 57 let, 2 měsíce pro věkovou skupinu 52–57 let, 1 měsíc pro ostatní) podpora v nezaměstnanosti klesne na 40 % předchozího průměrného čistého příjmu. Aktuálně činí 45 ptocent.
Zcela stejné podmínky pro podporu budou platit i pro ty, kteří odešli ze zaměstnání na základě vlastní výpovědi nebo dohodou se zaměstnavatelem (dosud jsou silně penalizování snížením podpory na 45 % již od prvního období).
Mění se pravidla podpory v nezaměstnanosti pro osoby bez předchozích příjmů (tedy například po ukončení rodičovské). První dva měsíce budou pobírat 40 % průměrné mzdy v národním hospodářství, tj. 16 971 Kč. Dosud to bylo pouze 15 %, absolutně 6365 Kč.
Podpora v rekvalifikaci bude činit 80 % předchozího průměrného čistého měsíčního příjmu a rozšíří se okruh možností doplnění, zvýšení či celkové změny kvalifikace.
Maximální dosažitelná výše podpory v nezaměstnanosti či podpory v rekvalifikacích stoupne na 80 % průměrné mzdy v národním hospodářství za uplynulé období, aktuálně by tedy šlo o 33 942 Kč. Současný strop je u podpory v nezaměstnanosti 58 % průměrné mzdy (24 608 Kč), u podpory v rekvalifikacích 65 % (27 578 Kč). Navýšení stropu poskytne adekvátní podporu při změnách práce i lidem se středními příjmy, nejen nízkopříjmovým.
Podmínky pro opakované čerpání podpory v nezaměstnanosti či její opětovné čerpání v plné výši se zpřísní.
Odborům vadí prodloužení zkušební doby, výpověď bez důvodu neprošla
Silný nesouhlas odborů a politické strany SPD vyvolaly změny o prodloužení zkušební doby zaměstnanců. V poslanecké sněmovně neprošel ani návrh na výpověď bez důvodu ze strany zaměstnavatele.
Zkušební doba by podle schválené novely měla trvat 4 měsíce až 8 měsíců. Nesnadno se také prosazovalo zkrácení výpovědní lhůty: výpovědní doba začne nově běžet již první den po doručení výpovědi, nikoliv až od 1. dne následujícího měsíce. Ve většině případů tak dojde k mírnému zkrácení výpovědní doby. Zároveň se sjednotí (zjednoduší) některé výpovědní důvody. Ve výjimečných případech možnost zkrácení výpovědní doby na 1 měsíc.
Nepřetržitý odvod do systému důchodového pojištění pro nárok na podporu se prodlužuje z 6 na 9 měsíců, zároveň zůstává podmínka 12 odpracovaných měsíců během dvou let pro vznik nároku.
„Flexinovela Zákoníku práce obsahuje mimo jiné velmi důležitý celkový redesign podpory v nezaměstnanosti a podpory v rekvalifikaci. Právě tyto úpravy mohou pomoci snížit finanční bariéry pro změny práce, včetně případného doplnění či změny kvalifikace. Mohou výrazně pomoci lidem, kteří v aktuálním zaměstnání už nemají příliš dobré podmínky a odhodlávají se k odchodu za lepší prací,“ říká Tomáš Ervín Dobrovský, analytik trhu práce, který se rovněž jako poradce ministra práce a sociálních věcí podílel na přípravě novely a byl jedním z přímých spoluautorů změn podpory v nezaměstnanosti. „Cílem novely zákoníku práce není dostat více lidí na úřady práce, ale zajistit, aby povinné pojištění v podobě podpory v nezaměstnanosti skutečně plnilo svou funkci pro všechny, včetně těch, kteří ji obvykle sami nechtějí využívat.“
Většina lidí stále mění zaměstnání bez potřeby vstoupit do evidence ÚP a zejména bez čerpání podpory. Týká se to více než dvou třetin všech případů. Funkčnější model podpory by však mohl motivovat více lidí k pružnější změně práce, případně i k sebevědomějšímu vyjednávání o podmínkách v současném zaměstnání, protože by odstranil obavu, že v případě nezdaru nebudou mít žádnou finanční oporu.
„Vyšší podpora v nezaměstnanosti v prvních dvou měsících, tj. pro období krátkodobé nezaměstnanosti, má dát prostor pro hledání adekvátního uplatnění za co nejlepších podmínek. Větší pokles podpory v dalších obdobích a poměrně silná podpora v rekvalifikaci má naopak rychleji motivovat k případnému posunu v zaměření, když se hledání práce v původní profesi nedaří. A co je za mě navíc naprosto zásadní: nový model podpory v nezaměstnanosti konečně přestane trestat lidi, kteří se rozhodnou odejít z vlastní vůle,“ říká Dombrovský. „Ve výsledku častější vyjednávání o podmínkách a vyšší mobilita na trhu práce prokazatelně přispívají k rychlejšímu růstu mezd. To se pak promítá i do vyšších odvodů na sociální a zdravotní pojištění, vyšších daňových příjmů, většího prostoru pro spotřebu domácností a lepšího financování potřebných veřejných služeb.“
Novelu přivítala i Hospodářská komora České republiky (HK). „Legislativní změna přináší vyváženější vztah mezi zaměstnanci a zaměstnavateli a je prvním reálným krokem k modernímu pracovnímu trhu v Česku. Výpověď bez udání důvodu ODS a TOP 09 neprosadily, jinak pro novelu hlasovala drtivá většina poslanců včetně opozičního hnutí ANO. Změny by měly také podle vlády zpružnit trh práce pro zaměstnance i zaměstnavatele,“ napsala HK ve svém komentáři.
„Byť to není úplná revoluce v narovnání vztahů mezi zaměstnavateli a nápravě nefunkčního pracovního trhu, určitou evoluci její znění přináší. Jestliže chce Česká republika držet krok s moderními ekonomikami, musí mít flexibilní pracovní trh, který umožní firmám lépe reagovat na měnící se podmínky. Pozitivně vnímáme i samotnou změnu přístupu – zatímco v minulosti se úpravy zákoníku práce soustředily téměř výhradně na ochranu zaměstnanců, tato novela konečně reflektuje i potřeby zaměstnavatelů,“ říká prezident Hospodářské komory Zdeněk Zajíček.
zaměstnanec nemůže ve zkušební době získat osobní ohodnocení ani jiné benefity
Odbory již dříve upozornily, že mnohé změny představují zásadní oslabení práv pracujících a zvýšení nejistoty na trhu práce. „Prodloužení zkušební doby povede k větší nejistotě pro pracující. Tři měsíce jsou dostatečné na to, aby zaměstnavatel zjistil, zda zaměstnanec splňuje jeho požadavky a dobře odvádí svoji práci. Prodloužení na čtyři měsíce je zbytečné,“ tvrdí Českomoravská konfederace odborových svazů (ČMKOS). Zdůraznila, že zaměstnanec nemůže ve zkušební době získat osobní ohodnocení ani jiné benefity.
Faktem je, že toho využívají někteří zaměstnavatelé k opakovanému propouštění a najímání zaměstnanců ve zkušební době, aby ušetřili na mzdových nákladech.
Česká republika má podle údajů Eurostatu a podle výzkumu CERGE jeden z nejvíce rigidních trhů práce v Evropě. To brzdí ekonomický růst i růst mezd.
