Fed podle očekávání zvýšil základní úrok o 0,75 bodu
Měnový výbor americké centrální banky (Fed) na závěr dvoudenního zasedání zvýšil základní úrokovou sazbu o 0,75 procentního bodu do pásma 2,25 až 2,50 procenta. Zvyšováním úroků se snaží zpomalit inflaci, která je nejvyšší za čtyři desetiletí. V prohlášení Fed dodal, že navzdory důkazům o zpomalování americké ekonomiky plánuje další zvyšování výpůjčních nákladů.
Zvýšení úroků je v souladu s očekáváním analytiků. Stejným tempem rostly úroky i předchozí měsíc. Od počátku letošního roku již Fed zvýšil svoji základní úrokovou sazbu o 2,25 procentního bodu.
„Fed rychlým zvýšením sazeb dává jasně najevo, že je ochoten proti inflaci bojovat velmi tvrdě a odhodlaně. Rizikem utahováním měnové politiky je však hrozba recese. Pokud totiž bude Fed zvedat sazby a americká ekonomika mezi tím přestane růst a začne pomalu klesat, pak se centrální bankéři k růstu sazeb hned tak nedostanou. I to může být důvod proč včerejší zasedání přineslo prudké navýšení úroků,“ komentoval Tomáš Volf ze společnosti Citfin.
Šéf Fedu Jerome Powell se nedomnívá, že by se americká ekonomika v současné době nacházela v recesi. Řekl to na tiskové konferenci. Její výkon však zpomaluje a Fedu se tak zužují možnosti, aby svými kroky nestáhl ekonomiku do recese.
Základní úroková sazba se nyní nachází na úrovni, která má podle většiny představitelů Fedu neutrální ekonomický dopad. To v podstatě znamená, že Fed ukončil své snahy z pandemické éry, kdy podporoval výdaje domácností a podniků levnými penězi.
Powell prohlásil, že není dostatečně jasné, jakým směrem se bude ekonomika do budoucna vyvíjet. Vzhledem k tomu Fed nemůže poskytnout spolehlivé informace o dlouhodobějším směrování své měnové politiky a úrokových sazeb, jak činil v minulosti. Na příštím zasedání v září by však mohlo být nutné nové „neobvykle vysoké“ zvýšení sazeb. Zářijové rozhodnutí bude záviset na ekonomických ukazatelích, které budou do té doby zveřejněny, dodal Powell.
„Trh sází do konce letošního roku na pokračování poměrně svižného zvyšování úrokových sazeb. Úrokové sazby v USA by se letos v prosinci měly přiblížit až k metě 3,4 procenta,“ soudí Markéta Šichtařová, ředitelka poradenské společnosti Next Finance. „Rok 2023 by měl být podle investorů o postupném sešupu úrokových sazeb Fedu, a to ke konci roku 2023 až pod hladinu 2,8 %. Tohle očekávání by se dalo přeložit tak, že v letošním roce to bude z pohledu Fedu o krocení vzduté inflace. Naopak v roce 2023 už to bude o strachu z recese, o omezování útrat domácností a o opatrnosti firem při investicích.“
Poslední údaje ukázaly, že meziroční tempo růstu spotřebitelských cen v USA v červnu zrychlilo na 9,1 procenta z květnových 8,6 procenta. Inflace tak byla nejvýše od listopadu 1981. Podle Fedem preferovaného měřítka inflace dosahuje více než trojnásobku dvouprocentního cíle centrální banky.
