Fed hodlá příští rok zvýšit sazby třikrát a skončit s nákupy dluhopisů

Nejsledovanější banka světa, americký Fed, řekla rozhodné slovo: v příštím roce hodlá 3x zvýšit své úrokové sazby a v březnu zřejmě zastavit nákupy dluhopisů. Rozhodla o tom na dvoudenním zasedání.

Výhled sazeb: v roce 2022 na 0,9 %, v roce 2023 na 1,6 % a v roce 2024 na 2,1 %

Znamená to, že zrychlí zpřísňování měnové politiky. Měsíční objem nákupu dluhopisů bude snižovat dvojnásobným tempem, než avizovala dříve. V březnu tento program patrně zcela ukončí. Banka dále očekává, že v příštím roce třikrát zvýší úrokové sazby, uvedla v prohlášení. Fed reaguje na oživování ekonomiky z útlumu způsobeného pandemií covidu-19 a na vysokou inflaci.

Komentář SH: Bude důležité, jak oznámení Fedu vyhodnotí analytici a investoři. Zda jako zklamání či naději, že se USA vrátí ke standardní měnové politice. Každopádně Fed hodil rukavici Evropské centrální bance, která s utažením měnové politiky váhá (téměř s jistotu lze říct, že kvůli zadluženým zemím jižního křídla Evropy). Ať již investoři čekali více (což by mohlo dočasně oslabit dolar, který již započal růst) či naopak budou překvapeni razancí amerických bankéřů, na středním až delším horizontu zvyšování amerických sazeb a skončení s nákupem dluhopisů podpoří americký dolar proti euru.

„Ekonomika už nepotřebuje zvýšenou podporu měnové politiky,“ řekl na tiskové konferenci šéf Fedu Jerome Powell. „Podle mého názoru rychle postupujeme k maximální zaměstnanosti,“ dodal.

Powell: Ekonomika už nepotřebuje zvýšenou podporu měnové politiky

Svou základní úrokovou sazbu Fed nadále drží v rozpětí nula až čtvrt procenta. Vzhledem k tomu, že inflace již nějakou dobu přesahuje dvě procenta, (měnový) výbor očekává, že „bude vhodné zachovat“ současné téměř nulové úrokové sazby, dokud se trh práce nevrátí k plné zaměstnanosti, uvedl Fed v prohlášení.

Centrální banka v něm začala důkladněji vymezovat „normalizaci“ měnové politiky po téměř dvou letech mimořádného úsilí o vyléčení ekonomiky z následků pandemie, napsala agentura Reuters.

K tomu, aby se inflace vrátila k dvouprocentnímu cíli centrální banky, odhadují představitelé Fedu, že základní jednodenní úroková sazba bude muset do konce roku 2022 vzrůst na 0,9 procenta, v roce 2023 bude nutné pokračovat ve zvyšování na 1,6 procenta a v roce 2024 na 2,1 procenta. Případné zvyšování sazeb bude podle Fedu nyní záviset na vývoji trhu práce.

Nevidíme brzký konec pandemie, proto nevíme, co je normální trh práce

Powell podotkl, že nevidí brzký konec pandemie, a proto je pro Fed obtížné vyhodnotit, co v takovém prostředí představuje normální trh práce. Pokud by pandemie byla pod kontrolou, pak by tvůrci měnové politiky měli lepší představu o tom, jak trh práce „může skutečně vypadat“, řekl Powell, ale „to se v dohledné době nestane“.

V nových ekonomických projekcích Fed odhaduje, že inflace v příštím roce dosáhne 2,6 procenta oproti 2,2 procenta, které předpokládala v září. Míra nezaměstnanosti podle Fedu klesne na 3,5 procenta.

Ačkoli vývoj ekonomiky je s ohledem na novou variantu koronaviru omikron nejistý, Fed nyní prognózuje, že růst amerického hospodářství by se měl příští rok pohybovat kolem čtyř procent, zatímco v září centrální banka odhadovala 3,8 procenta.

Třebaže není jisté, jaký dopad bude mít varianta omikron na inflaci, hospodářský růst a pracovní trh, Powell konstatoval, že lidé se na pandemii adaptují. „Myslím si, že jak jde vlna za vlnou, lidé se s tím učí žít,“ řekl.