Evropské vlády budou pod tlakem vyššího zadlužení, hlavně Francie a Česko
Včera publikovaná data za třetí čtvrtletí potvrdila stabilizaci veřejného zadlužení v eurozóně. To se již více než rok drží na úrovni 88 % HDP, zhruba o pět procentních bodů výše než před začátkem pandemie a sérií následných šoků v čele s energetickou krizí. Napříč měnovou unií ale stále přetrvávají významné rozdíly, a to jak v celkové velikosti zadlužení, tak i samotném post-pandemickém vývoji.
Premiantem v konsolidaci veřejných financí je – pro někoho možná překvapivě – Řecko. Přestože jeho dluh zůstává stále nejvyšší v eurozóně, od konce roku 2019 kleslo řecké zadlužení o 25procentních bodů na 158 % HDP. Od covidových maxim v roce 2021 řecká vláda díky svižnému růstu ekonomiky a postupné fiskální konsolidaci snížila své zadlužení dokonce o 54 p.b.
Na opačné straně spektra se nachází Francie, která v důsledku vládního chaosu ani nezačala stabilizovat veřejné rozpočty. Celkové zadlužení se tak za posledních pět let zvýšilo o téměř 16 p.b. na 114 % HDP, což je třetí nejvyšší dluh v celé eurozóně. Vzhledem k neschopnosti francouzských politiků doručit potřebné rozpočtové škrty/navýšení příjmů navíc vážně hrozí další zhoršení fiskální situace. Toho se ostatně obávají i trhy. Svědčí o tom rozšiřující se spread mezi německým a francouzským desetiletým vládním papírem, který je nejvyšší od dob dluhové krize eurozóny.
V Česku došlo k nárůstu zadlužení v podobném rozsahu jako ve Francii. Skokové zvýšení z 29,6 % na 43,6 % HDP je výsledkem vyšších veřejných výdajů a nižšího daňového inkasa zejména kvůli zrušení tzv. superhrubé mzdy, které do rozpočtu zaseklo trvalou sekeru zhruba 120 mld. Kč. I s přispěním fiskálního balíčku se však podařilo veřejný dluh stabilizoval a ten tak zůstává jeden z nejnižších v Evropské unii.
V relativně krátkém čase budou evropské vlády čelit tlaku na další růst zadlužení. Americký prezident Trump dává vcelku jasně najevo, že mu nebude stačit 2% závazek HDP vynaloženého na obranu. Realisticky se můžeme pohybovat v rozmezí 3-3,5 % HDP. Evropa musí také více investovat, aby posílila svou inovační kapacitu a dlouhodobě nakopla hospodářský růst. Ten je totiž – i ve světle stárnutí populace a mizerné demografické křivky – nejlepší cestou, jak dlouhodobě stabilizovat zadlužení.
