Evropská média chtějí ochranu před špehováním novinářů

Ilustrační foto: Daniele Bianchini z Pixabay

Evropské zpravodajské mediální domy chtějí dosáhnout větší ochrany novinářských zdrojů v rámci zákona o svobodě médií, který před dvěma týdny přijal Evropský parlament. Návrh, který nyní čeká schvalování v tzv. trialogu, umožňuje v určitých situacích nasazení špionážních programů na sledování novinářů kvůli odhalování jejich zdrojů. Ve svém stanovisku to zmínila organizace News Media Europe, která sdružuje přední evropská zpravodajská média. Její zástupci se dnes setkali v Praze.

Podle předsedy Asociace online vydavatelů Libora Matouška se chce News Media Europe zasadit o maximální ochranu novinářů a jejich zdrojů. Situace definované v návrhu jako veřejný zájem nebo národní bezpečnost, za kterých lze špiónský software použít, považuje za příliš široké a požaduje jejich zpřesnění, respektive omezení jen na nejnutnější případy.

Nový evropský zákon rovněž zavádí povinnost zveřejňovat Informace o majitelích médií, které mají být k dispozici v nové celoevropské databázi vlastnictví médií. Ta má obsahovat nejen údaje o koncovém majiteli, ale i o jeho dalších oblastech podnikání.

Komentář SH:

Do zákona o svobodě médií se vloudila ustanovení o jejich nesvobodě. Podobné zákonné kličky známe u nás velmi důvěrně z dob komunismu. Návrh potvrzuje dvě vývojové zákonitosti. Za prvé, touha po špiclování vlastních občanů neutuchá, naopak sílí a rozlézá se. Pod záminkou bezpečnosti, ta je univerzální snad pro všechny režimy. A za druhé, jak jsme zde už mnohokrát podotkli: kdo chce plánovat ekonomiku, musí plánovat spotřebu, což nutně vede ke kontrole informací, myšlení, kontaktů a pohybu. Třetí fáze je na postupu.

Zákon také ukládá členským státům povinnost zajistit dlouhodobé financování veřejnoprávních médií a zároveň jejich nezávislé fungování. Vydavatelé požadují zajištění spravedlivé hospodářské soutěže a zajištění toho, aby veřejnoprávní média nevytlačovala soukromá média. To může být podle Matouška aktuální například v on-line prostředí, kde zákon stanovuje, že veřejnoprávní média musí mít dostatek financí na rozvoj nových obsahových a mediálních forem, což by mohlo znamenat neférovou konkurenci.

Vzniknout by také měl nezávislý orgán pro posuzování stížností v oblasti poskytování mediálních služeb. Tím má být v Česku Rada pro rozhlasové a televizní vysílání. Ta má ale v současnosti odbornost jen v oblasti rozhlasu a televize, a proto by jej měl doplnit expertní orgán pro tisk a on-line.

Návrh zákona představila loni v polovině září za Evropskou komisi (EK) eurokomisařka Věra Jourová, na začátku letošního října jej schválilo 448 europoslanců. Trialog, tedy dojednání finální podoby Evropským parlamentem, EK a Radou EU by měl skončit ještě v letošním roce.

News Media Europe zastupuje více než 2700 zpravodajských značek v tisku, on-line, rádiu a televizi prostřednictvím národních sdružení ze šestnácti zemí. Společně hájí klíčové zásady, jako je ochrana svobody tisku, boj za digitální budoucnost nebo zajištění řádné ochrany hodnoty obsahu.