Eurostat sleduje ceníky, ne ceny

Podle údajů Eurostatu byla průměrná cena elektřiny v ČR ve druhém pololetí loňského roku 9410 Kč za megawatthodinu (MWh). Elektřina v Česku tak podle toho byla čtvrtá nejdražší v EU. Ceny plynu pro domácnosti se pak podle Eurostatu loni ve stejném období zvýšily meziročně nejvíce ze všech zemí unie. Růst činil 231 procent na 4662 Kč za MWh.

Ceny energie v Česku uváděné Eurostatem, podle nichž ve druhém pololetí loňského roku patřila elektřina a plyn v tuzemsku k nejdražším v Evropě, vycházejí z tehdejších cenových nabídek dodavatelů na trhu. Data tak neodpovídají reálným platbám zákazníků. ČTK to řekl mluvčí Energetického regulačního úřadu (ERÚ) Michal Kebort. Podle analytiků tak drtivá většina odběratelů v ČR loni platila za energii výrazně méně, než uvádí Eurostat.

Komentář SH:

Tvorba ceny, to je dodavatelská alchymie a statistika je krásné dobrodružství. Je těžké vinit Eurostat z toho, že vychází s veřejně sdělovaných ceníků. Metodika, a to ani ta od ČSÚ, v tomto případě nevede ke zjišťování průzkumem přímo u odběratelů. Ovšem – pak je těžké věřit Eurostatu.

Eurostat ve vyjádření pro ČTK vysvětlil, že použil údaje Českého statistického úřadu (ČSÚ) a že konečná cena zahrnuje vládní opatření ke zmírnění dopadů vysokých cen energie na spotřebitele. ČSÚ k tomu uvedl, že data převzal od ERÚ a následně poslal Eurostatu. „Eurostat data na základě vlastní metodiky zpracovává,“ řekl Deníku N mluvčí Jan Cieslar. ERÚ podle Keborta statistickému úřadu zasílá data podle metodiky, kterou stanovil právě ČSÚ.

Kebort řekl, že data, ze kterých Eurostat vychází, odráží cenové nabídky dodavatelů ze sledovaného období. Byly určeny pro nové zákazníky. Přehled tak nereflektuje průměrné ceny, které zákazníci v tomto období platili ve skutečnosti. Reálné platby totiž vycházejí ze smluv, které byly často uzavřeny mnohem dříve a ceny energie v nich byly zcela odlišné, než je aktuální nabídka. Zkreslené podle něj může být porovnání i mezi jednotlivými zeměmi.

„Porovnání může být zkreslené různou strukturou dat, která reportují jednotlivé země. Metodika Eurostatu je v tomto poměrně volná, porovnávány tak mohou být průměrné skutečně hrazené ceny z jedné země, s ceníky platnými pro nové zákazníky z jiné země,“ říká Kebort u ERÚ. Úřad podle něj na nedostatky databáze Eurostatu upozorňuje dlouhodobě.

„Údaje o tom, kolik čeští zákazníci platili za energie, které nám předložili největší čeští dodavatelé, se výrazně liší od dat, která zveřejnil Eurostat,“ řekl ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (STAN). Spolu s ERÚ, ČSÚ a energetickými firmami chce hovořit o tom, jak situaci s odlišnými údaji řešit. Resort zároveň upozornil na to, že akviziční ceníky, z nichž Eurostat vycházel, měla ve sledovaném období naprostá menšina zákazníků a v současnosti už ceny energie klesají.

Analytik společnosti ENA a výkonný ředitel Asociace nezávislých dodavatelů energií (ANDE) Jiří Gavor upozornil na to, že rozdíl mezi daty Eurostatu a reálně hrazenými cenami je patrný ve vyúčtováních za elektřinu a plyn. V cenových rozdílech v cenících z druhé poloviny loňského roku se pak podle něj projevila odlišná míra státní pomoci, kdy cenové stropy byly v Česku zavedeny až od letošního roku. „Mnoho jiných států bylo v tomto ohledu rychlejší a štědřejší, včetně úlev na DPH,“ dodal Gavor.

Petr Lajsek z Purple Trading uvedl, že ceny uváděné Eurostatem platilo jen minimum zákazníků, kteří si sjednali nový produkt až v druhé polovině roku. „Tedy v tom nejnevhodnějším období,“ podotkl.

Analytik Capitalinked.com Radim Dohnal připomněl, že země, které do roku 2021 odebíraly plyn například z Alžírska nebo LNG, měly vyšší ceny už dříve. Proto u nich nebyl cenový nárůst tak výrazný jako v Česku, kde dříve levný ruský plyn byl nahrazen výrazně dražším LNG.

Přehled cen rozporuje také poradenská společnost EGÚ Brno. „ČR nevybočuje cenami z hlavního pelotonu EU, není pro to žádný důvod. Komodita je stejně drahá, marže jsou stejně vysoké jako v ostatních zemích EU,“ řekl ředitel strategie firmy Michal Macenauer. Podle něj je problémem metodika Eurostatu, která porovnává nesrovnatelné údaje.

„Data Eurostatu, která se objevují nyní v médiích, nepovažujeme z pohledu zákazníků ČEZ Prodej za reprezentativní, a nerozumíme, jak jsou zveřejněná čísla tvořena,“ řekl mluvčí ČEZ Roman Gazdík. Průměrná cena elektřiny od tohoto podniku byla podle něj ve druhé polovině loňského roku po započtení úsporného tarifu činila 4847 Kč za megawatthodinu (MWh), zatímco Eurostat uvádí 9410 Kč za MWh. Podobně hodnotí zprávu Eurostatu E.ON, podle něhož většina klientů platila ve druhé polovině loňského roku za MWh částku o 43 procent nižší, než uvádí Eurostat.

Podobně hodnotí zprávu Eurostatu innogy. „Dnes publikovaná statistika o nárůstu cen zemního plynu od evropského statistického úřadu je diplomaticky řečeno zavádějící,“ řekl mluvčí innogy Martin Chalupský. Plyn u společnosti podle něj v nejběžnějším tarifu stál 2989 Kč za MWh s DPH a meziroční nárůst ceny činil 76 procent.