Euro jako globální měna by EU pomohlo více se zadlužit
Tím, jak oslabuje americká ekonomika v důsledku hospodářsko-politických kroků prezidenta Donalda Trumpa, se otevírá možnost posílit euro na globální rezervní měnu. O tom je přesvědčena Francie a lobbuje mezi evropskými institucemi včetně Evropské centrální banky za „prozkoumání kroků k posílení mezinárodní role eura“.
Britský deník Financial Times, který zprávu přinesl, dává francouzskou iniciativu do souvislosti s ústupem investorů od amerických státních cenných papírů v obavách z rostoucího deficitu státního rozpočtu USA. Snaží se nyní najít pro své peníze bezpečnější přístav. Zároveň Evropská unie je rozhodnuta hluboce se zadlužit emisí společných unijních dluhopisů. Nabízí se jí tak možnost „obsloužit finanční trh“.
S Francouzi sympatizují i další předlužené členské země, např. Itálie a Španělsko. Pro ně by společné evropské dluhopisy otevřely cestu, jak ufinancovat všechny politické priority, mj. zvýšené výdaje na zbrojení, aniž by prohlubovaly deficity svých vlastních národních rozpočtů.
„Euro má velkou příležitost hrát globálně větší roli,“ prohlásila výkonná ředitelka Mezinárodního měnového fondu (MMF) Kristalina Georgievová na čtvrtečním setkání ministrů financí EU v Lucemburku. Nabídka kvalitních investičních nástrojů je podle ní omezená. „Není náhodou, že tolik aktiv je nyní uloženo ve zlatě,“ připomněla Georgievová s odkazem na údaje Evropské centrální banky (ECB), která ukazují, že zlato předstihlo euro v rezervách centrálních bank.
Prezidentka ECB Christine Lagardeová tento týden ve Financial Times napsala, že se jedná o „moment ‚globálního eura‘“. Eurozóna by se ale musela reformovat, aby toho využila, mimo jiné vytvořením dostatečné nabídky bezpečných aktiv. „Navzdory silné agregátní fiskální pozici s poměrem dluhu k hrubému domácímu produktu 89 procent ve srovnání se 124 procenty v USA nabídka vysoce kvalitních bezpečných aktiv zaostává,“ napsala Lagardeová. „Nedávné odhady naznačují, že nesplacené státní dluhopisy s ratingem alespoň AA představují v EU necelých 50 procent HDP, oproti více než 100 procentům v USA.“
Některé členské státy jsou ale proti vytváření společného dluhu, nejhlasitější mezi nimi je Německo.
Evropská unie se ještě nevypořádala se splácením společného dluhu 800 mld. EUR (19 856 mld. Kč), jimiž podpořila hospodářské oživení po pandemii covidu-19. Evropská komise odhaduje, že na splátky bude vynaloženo 30 miliard eur ročně, tedy pětina rozpočtu od roku 2028, pokud dluh nerefinancuje. Podle tzv. maastrichtských kritérií pro členské státy eurozóny je zadlužení přípustné do 60 % ročního HDP.