ECB zvýšila úrok o 0,75 procentního bodu na 2 procenta

Evropská centrální banka (ECB) na dnešním zasedání Rady guvernérů podle očekávání zvýšila svou základní úrokovou sazbu o dalších 0,75 procentního bodu. Posunula ji tak na 2 procenta, což je nejvyšší úroveň od roku 2009. Zpřísňováním měnové politiky se ECB snaží dostat pod kontrolu inflaci. Banka dnes rovněž napsala, že do budoucna počítá s dalším zvyšováním úroků. Při rozhodování o nastavení sazeb bude vycházet z výhledu inflace a hospodářského růstu.

ECB zahájila zvyšování úroků v červenci. Tehdy základní sazbu zvýšila na 0,50 % z rekordního minima nula procent, na kterém ji držela od roku 2016. V září centrální banka základní úrok zvýšila o rekordních 0,75 procentního bodu na 1,25 procenta.

Meziroční růst spotřebitelských cen, jimiž se měří inflace, v eurozóně v září zrychlil na rekordních 9,9 % ze srpnových 9,1 procenta. Rychlý odhad říjnového vývoje inflace v eurozóně zveřejní statistický úřad Eurostat příští týden.

Inflace v eurozóně se nyní pohybuje vysoko nad dvouprocentním cílem ECB. „Inflace zůstává příliš vysoká a bude se nad naším cílem nacházet po delší dobu,“ prohlásila šéfka ECB Christine Lagardeová na tiskové konferenci po dnešním jednání.

ECB měnovou politiku zpřísňuje navzdory zhoršujícím se hospodářským vyhlídkám eurozóny. V září centrální banka snížila odhad růstu na příští rok v zemích používajících euro na 0,9 % z dříve předpokládaných 2,1 procenta. Lagardeová dnes řekla, že významným rizikem pro hospodářský růst v eurozóně zůstává válečný konflikt na Ukrajině, a poukázala na rostoucí hrozbu hospodářské recese.

„V posledních měsících vedly rostoucí ceny energie a potravin, problémy v dodávkách a oživení poptávky po pandemii k rozšíření cenových tlaků a růstu inflace. Měnová politika Rady guvernérů má za cíl snižovat podporu poptávky a poskytnout ochranu před rizikem setrvalého nárůstu inflačních očekávání,“ napsala centrální banka.

ECB dnes také zpřísnila podmínky programu zvýhodněných dlouhodobých úvěrů pro komerční banky TLTRO III. To by mohlo komerční banky motivovat k předčasnému splácení úvěrů, což by z finančního systému odčerpalo nadbytečnou hotovost.

„Během kritické fáze pandemie hrál tento nástroj důležitou úlohu jako protiváha rizikům pro cenovou stabilitu na straně poklesu. Dnes je vzhledem k neočekávanému a mimořádnému růstu inflace nezbytné změnit nastavení těchto podmínek, aby byl zajištěn soulad s širším procesem návratu měnové politiky k normálu,“ napsala banka.

„Vysoký rozdíl úroků mezi korunou a eurem vedl k tomu, že tuzemské firmy s příjmy v eurech začaly ve velkém přecházet na půjčky v (jednotné) evropské měně,“ řekl ČTK obchodní ředitel společnosti Ebury Tomáš Kudla.

Na konci letošního srpna měly podniky podle dat České národní banky (ČNB) půjčeno 566 mld. Kč v cizí měně, především v eurech. Objem dluhu v cizí měně vzrostl za rok o 200 miliard korun. „Ze strany exportních firem šlo o logický krok, který snižoval jejich náklady na obsluhu dluhu a také minimalizoval kurzové riziko. S dalším zpřísňováním měnové politiky se však tato výhoda může brzy ztratit,“ dodal Kudla.

„Kdyby k tomuto kroku ECB přistoupila před čtyřmi nebo dvěma roky tedy skutečně uprostřed doby covidové, jednoznačně bych jej považovala za dobré rozhodnutí,“ komentuje dnešní rozhodnutí ECB Markéta Šichtařová, ředitelka poradenské firmy Next finance. „Úrokové sazby ECB byly příliš nízké po příliš dlouhou dobu, a to bylo pro ekonomiku nejen eurozóny, ale zprostředkovaně celé Evropy extrémně špatně, protože ji to enormně přehřálo, nafouklo to ohromnou bublinu v cenách cenných papírů i nemovitostí a vyvolalo to větší díl dnešní inflace. Kdyby tedy ECB zvýšila své úrokové sazby dříve, znamenalo by to, že by zabránila přehřátí do dnešní naprosto extrémní podoby.“

Jenomže to se nestalo, ECB nechala ekonomiku přehřát, ceny nemovitostí i cenných papírů nafouknout, inflaci vyšplhat na 10 procent, a v ten okamžik začala úrokové sazby zvyšovat. A tak jako předtím byly úrokové sazby nízké do extrémních hodnot, tak také dneska je zvyšuje podobně extrémním tempem. „A v tento okamžik už hodnocení „dobře“ / „špatně“ není tak černobílé,“ říká Šichtařová. „Pokud totiž v této situaci ECB začne zvyšovat úrokové sazby, velmi tím přibližuje dluhovou krizi. Totiž situaci, kdy subjekty od domácností, přes firmy až po státy, které si nabraly v minulých letech mimořádně levné úvěry, nejednou přestanou být schopné tyto úvěry splácet. Nejen proto, že úroky z nich najednou vzrostou, ale také proto, že reálně chudnou, protože zisky firem a platy zaměstnavatelů nejsou schopné kompenzovat vysokou inflaci.“

Omezení výběru vkladů by v takovém případně Šichtařová považovala  za extrémní řešení krize. Může na ně ale dojít v některých zemích, které nemají euro za svou měnu, např. v ČR.

„Nakonec tak zůstává jediné hlavní poselství, které však už víme dlouho a není nové: Euro je vnitřně značně nepevnou měnou, která čelí důsledkům monetizace veřejných dluhů v eurozóně,“ píše Šichtařová. „Protože koruna po skončení intervencí ČNB nejspíš k euru oslabí a jelikož euro nejspíš oslabí k mnoha měnám světa, skutečně stabilní rezervní měnou zůstává dolar. A to je také odpověď na otázku, v jaké měně držet část úspor, pokud ne v domácí . A samozřejmě pořád tu je globální měna zlato,“ radí ekonomka.