ECB si dala pauzu se snižováním sazeb
Evropská centrální banka dnes podle očekávání ponechala svou hlavní sazbu na 3,75 procenta. Centrální banka si tak hned při první příležitosti vybrala pauzu v cyklu uvolňování měnové politiky. Směrem k zářijovému zasedání byla ECB extrémně úsporná – v rámci strategie „závislosti na příchozích datech“ se k žádnému konkrétnímu kroku nezavázala, ani trhům nevyslala jasnější signály.
Hlavním důvodem pro stabilitu sazeb je absence významnějších makro čísel od posledního zasedání. Ty dostupné jsou podle centrální banky v souladu s poslední prognózou, resp. střednědobým inflačním výhledem. Zatímco v květnu mírně vzrostla jádrová inflace v eurozóně z důvodů jednorázových faktorů, v červnu došlo k opětovné stabilizaci. Mzdová dynamika zůstává nadále zvýšená, její proinflační impuls je však tlumený poklesem ziskovosti podniků. Celkově jsou ale domácí cenové tlaky podle ECB stále významné, kvůli čemuž zůstane inflace nad 2% cílem po velkou část příštího roku.
Centrální banka tak zatím nemá důvod spěchat se sazbami směrem dolů. Je ale zřejmé, že v rámci Rady guvernérů panuje koncensus ohledně trajektorie sazeb, konkrétní kroky jsou však zatíženy vysokou mírou nejistoty. Před zářijovým zasedáním bude mít ECB k dispozici tři zásadní čísla – data k produktivitě (14. srpna), mzdy (22. srpna) a jednotkové pracovní náklady a zisky (6. září).
Našim základním předpokladem je 25bodové snížení sazeb v září, kdy bude mít Rada guvernérů k dispozici novou prognózu. Ta se s návratem k vpřed hledící měnové politice stává opět důležitým vodítkem pro rozhodování o kalibraci úrokových sazeb. Není to však jisté, zvláště pokud by negativně překvapila mzdová dynamika nebo inflace. Do konce roku by pak mohla centrální banka přidat ještě jedno standardní snížení sazeb, což je scénář, se kterým jsme v tuto chvíli zajedno s peněžním trhem. V první polovině roku 2025 očekáváme pokles depozitní sazby na námi odhadovou neutrální úroveň 2,75 procenta.
