„Osobně očekávám, že k prvnímu zvýšení sazeb dojde kolem čtvrtého čtvrtletí tohoto roku… Normálně bychom sazby zvýšili o čtvrt procentního bodu, nemám důvod očekávat, že bychom udělali jiný krok,“ řekl šéf nizozemské centrální banky. Uvedl také, že druhé zvýšení úroků bude následovat krátce po prvním a přijde pravděpodobně v prvním čtvrtletí roku 2023.
Komentář SH: Fajn. Změna měnivé politiky má dopad od ekonomiky vždy se zpožděním, zvláště ta mírná. Zpravidla se hovoří o roce a půl. ECB neustále opakuje, že vysoká inflace je dočasným jevem. Zároveň všichni očekávají, že ve druhém pololetí letošního roku slabí. Takže načasování bude skvělé. No, už jsme si zvykli. Třeba je to o očekání, že nejdřív banka odepíše dluhy zemí jižního křídla, jejichž dluhopisy drží.
Knotovy poznámky přicházejí po čtvrtečním vyjádření prezidentky ECB Christine Lagardeové. Ta po zasedáni Rady guvernérů ECB nechala otevřené dveře pro zvýšení úrokových sazeb v letošním roce, ale řekla, že je to nepravděpodobné.
ECB nejprve musí ukončit svůj program pravidelných nákupů aktiv. Ten v současné době postupně snižuje až na 20 miliard eur (téměř 488 miliard Kč) měsíčně do čtvrtého čtvrtletí. Trh ale od čtvrtka promítl do ceny dluhopisů zvýšení úrokové sazby kolem čtyř desetin procentního bodu do prosince. Takový krok by podle agentury Reuters dostal depozitní sazbu ECB po letech v negativním pásmu blízko nule.
ECB je pod zvýšeným tlakem kvůli vysoké inflaci. Ta v lednu v eurozóně vystoupila na 5,1 procenta, což je rekord od zavedení eura před dvaceti lety a více než dvojnásobek inflačního cíle banky.
„Nejsme ve stejné situaci jako Spojené státy, kde je inflace způsobena interně,“ řekl Knot. „Většina inflace pochází ze zahraničí, s tím nemůžeme moc dělat,“ pokračoval. Bankéř očekává, že inflace v eurozóně zůstane po většinu letošního roku nad čtyřmi procenty.
