ECB ponechala základní sazbu na 4 procentech

Rada guvernérů Evropské centrální banky (ECB) se na dnešním zasedání rozhodl ponechat základní úrokové sazby na dosavadních hodnotách. Mezní úrok na depozita tak i nadále činí 4 procenta, výpůjční úroky jsou na 4,50 a 4,75 procenta.

„Nové informace v zásadě potvrdily předchozí hodnocení střednědobého výhledu inflace. Stále se očekává, že inflace zůstane příliš vysoká příliš dlouho a domácí cenové tlaky zůstávají silné. Inflace zároveň v září výrazně poklesla, mimo jiné v důsledku silných srovnávacích efektů, a většina ukazatelů základní inflace se nadále zmírňovala. Minulé zvýšení úrokových sazeb Radou guvernérů se nadále silně promítá do podmínek financování. To stále více tlumí poptávku, a tím pomáhá stlačit inflaci,“ vysvětlila ECB ve své tiskové zprávě.

Pokud úrokové sazby zůstanou na dané úrovni, Rada guvernérů je přesvědčena, že v dohledné době klesne inflace ke 2 procentům, což je inflační cíl ECB, píše banka. Zároveň ujišťuje, že úroková sazba zůstane na dosavadní restriktivní úrovni, dokud to bude zapotřebí. „Rozhodnutí ECB o úrokových sazbách budou vycházet zejména z jejího hodnocení výhledu inflace s ohledem na přicházející hospodářské a finanční údaje, dynamiku základní inflace a sílu transmise měnové politiky,“ oznámila banka.

„Celková inflace v září klesla z meziročních 5,3 % na 4,3 %, nejnižší úroveň za poslední dva roky. Holubičím způsobem pro banku vyznívají i růstová data v eurozóně – ať již jde o další zhoršení podnikatelské nálady PMI v říjnu nebo slabší výkon ekonomiky ve třetím čtvrtletí, kdy podle našeho odhadu došlo k mezikvartálnímu poklesu o 0,1 procenta. Vyhlídky na hospodářský růst jsou navíc podle šéfky ECB Christine Lagardeové zatíženy spíše negativními riziky a poměrně významnou nejistotou,“ komentuje rozhodnutí ECB Dominik Rusinko, analytik ČSOB. „ECB signalizuje, že úrokové sazby jsou již dostatečně vysoko a na této úrovni setrvají po delší dobu. My máme za to, že prostor pro vyšší sazby se již vyčerpal. Odhadujeme, že hospodářství eurozóny bude ve zbytku letošního i na začátku příštího roku stagnovat. Stejně tak počítáme s pokračujícím desinflačním procesem, pozvolnějším v případě jádrové složky. Z těchto důvodů očekáváme, že depozitní sazba setrvá na 4 % až do druhé poloviny roku 2024, kdy začne pozvolný sestup směrem dolů.“

Efektu na spotřebitelskou poptávku si všímá hlavní analytik společnosti Citfin Tomáš Volf. „Spotřebitelské ceny v září vzrostly meziročně jen o 4,3 %, což přestavuje podstatné zpomalení tempa jejich růstu, takže důvodů pro utahování měnové politiky ubývá. Je dokonce možné, že evropští centrální bankéři vyčkají na další inflační data a ta mohou znamenat konec zvedání sazeb. Ve prospěch dalšího zpomalování růstu cen hovoří především vysoká srovnávací základna s loňským rokem,“ napsal ve svém komentáři. “ Konec růstu sazeb by pomohl i skomírajícím útratám v zemích platící eurem. Ty se podle nejnovějších dat za srpen meziročně snížily o 2,1 %, jedná se už o jedenáct měsíců v řadě, kdy Evropané utrácejí méně než před rokem.“