Důvěra spotřebitelů v Německu roste, nálada podnikatelů se horší
Důvěra spotřebitelů v německou ekonomiku se dál zlepšuje, index institutu GfK na červen se zvýšil na minus 24,2 ze zpřesněné květnové hodnoty minus 25,8 bodu. Je to osmé zvýšení indexu v řadě, i když trochu mírnější, než čekali analytici. Norimberský institut o tom dnes informoval v tiskové zprávě. Index je teď na nejvyšší hodnotě od loňského dubna.
Ke zlepšení nálady mezi spotřebiteli přispívají podle GfK lepší vyhlídky na růst mezd. Lidé už nespoří tolik jako ještě před několika měsíci a domácnosti se tolik neobávají ztráty kupní síly v důsledku inflace.
Analytici s dalším zlepšením důvěry spotřebitelů počítali. V průměru se ale domnívali, že index vzroste až na minus 24 body, napsala agentura Reuters.
Podle Rolfa Bürkla, který má v GfK na starosti spotřebitelskou problematiku, ale nálada spotřebitelů nevykazuje jasný vzestupný trend. Stále se nachází pod úrovní z jara 2020, kdy ekonomiku ochromila pandemie covidu-19.
GfK vývoj důvěry spotřebitelů zveřejnil ve stejný den, kdy statistici oznámili, že německá ekonomika se v prvním letošním čtvrtletí propadla do recese. Podle zpřesněných údajů se hrubý domácí produkt (HDP) ve srovnání s předchozími třemi měsíci snížil o 0,3 procenta, zatímco podle předběžné zprávy růst v prvním čtvrtletí stagnoval.
To odpovídá zhoršení podnikatelské nálady, které ve středu signalizoval index institutu Ifo. Po 6 měsících růstu index v květnu prudce klesl z 93,4 na 91,7 bodu. „Za tímto vývojem stojí výrazně pesimističtější očekávání,“ upoztornil institut. Složka očekávání se propadla na na 88,6 (odhad 91,6) z 91,7 bodu.
Ve zpracovatelském průmyslu se index citelně zhoršil. Propadla se nejen očekávání pro příští měsíce, ale také hodnocení současného stavu. Toto odvětví rovněž zaznamenalo pokles zakázek.
V sektoru služeb vzestupný trend posledních měsíců skončil už v dubnu a v květnu se vývoj prakticky nezměnil. „Podnikatelé byli více spokojeni se současnými obchody, na příští měsíce ale hleděli pesimističtěji,“ uvedl Ifo.
V obchodě se index podnikatelské nálady výrazně snížil a ukazatel se poprvé po pěti měsících dostal do záporných hodnot. „Nálada se zhoršila zejména ve velkoobchodě,“ poznamenal institut.
Ukazatel podnikatelské nálady klesl i ve stavebnictví. Ifo za důvod označil horší hodnocení současné situace a pesimistická očekávání.
„V ekonomice probíhá nerovný vývoj, kdy je v útlumu průmyslový sektor, kterému chybí impulzy se strany poptávky. Na druhé straně si sektor služeb vede lépe díky postupnému rozvolňování úspor domácností. Výsledek Ifo indexu ukazuje na pouze pomalé oživení německé ekonomiky v letošním roce. Dobrý nebyl už ani uplynulý první kvartál roku 2023,“ hodnotí údaje David Vagenknecht, analytik Raiffeisenbank. „Zatímco hrozba ze strany nedostatku energie je německými firmami hodnocena jako nižší, výroba dále zaostává a negativně na firmy dopadá i rychlý růst úrokových sazeb.“
Na letošní rok německá vláda podle dubnové prognózy očekává růst hospodářství o 0,4 procenta, což je o 0,2 procentního bodu více než lednový odhad. Podle zpřesněných údajů se však hrubý domácí produkt (HDP) v prvním letošním čtvrtletí ve srovnání s předchozími třemi měsíci snížil o 0,3 procenta, zatímco podle předběžné zprávy růst v prvním čtvrtletí stagnoval.
Aktuální průzkum Německé průmyslové a obchodní komory (DIHK) uvádí, že německé firmy nadále považují za největší riziko pro své podnikání vysoké ceny energie a surovin, trápí je ale také nedostatek pracovních sil a růst mzdových nákladů. Německý vicekancléř a ministr hospodářství Robert Habeck proto navrhuje, aby měla vybraná odvětví od příštího roku do roku 2030 zajištěna dostupnou elektrickou energii, konkrétně za cenu šesti centů (1,40 Kč) za kilowatthodinu do výše 80 procent spotřeby. Do jara 2024 v Německu platí regulované ceny elektřiny, které pro průmysl činí nejvýše 13 centů (3,10 Kč) za kilowatthodinu do 70 procent předchozí spotřeby. Dodavatelům energie rozdíl v cenách hradí stát. Podle analytiků se tím dopouští nedovolené státní podpory podnikání podle pravidel EU.
