Důvěra spotřebitelů a podnikatelů v průmyslu se zlepšila
Souhrnný indikátor důvěry (indikátor ekonomického sentimentu), vyjádřený bazickým indexem, se meziměsíčně zvýšil o 1,1 bodu na hodnotu 91,4, při stejném vývoji obou jeho složek. Indikátor důvěry podnikatelů velmi mírně vzrostl o 0,1 bodu na hodnotu 91,1 a indikátor důvěry spotřebitelů se zvýšil o 5,9 bodu na hodnotu 92,7. Oznámil to dnes Český statistický úřad (ČSÚ) ve své pravidelné zprávě.
Mezi podnikateli se důvěra v ekonomiku po dvouměsíčním poklesu zvýšila v průmyslu (+2,9 bodu) a v obchodě (+1,7 bodu), snížila se naopak ve vybraných službách (-2,5 bodu) a ve stavebnictví (-4,2 bodu).
„Po dvouměsíčním výraznějším poklesu se v červenci zvýšila důvěra podnikatelů v ekonomiku v odvětví průmyslu. Podnikatelé očekávají v příštích měsících zvýšení tempa růstu výrobní činnosti i přesto, že přibližně třetinu z nich limituje nedostatečná poptávka. Nejen v průmyslu, ale i ve stavebnictví se výrazněji snížil počet podnikatelů, kteří jako bariéru růstu produkce uvádějí omezenou dostupnost vstupů,“ říká Jiří Obst, vedoucí oddělení konjunkturálních průzkumů ČSÚ.
Důvěra spotřebitelů v ekonomiku se meziměsíčně zvýšila. Počet respondentů očekávajících zhoršení celkové ekonomické situace v Česku v následujících dvanácti měsících se snížil. Počet domácností hodnotících svou současnou finanční situaci hůře ve srovnání s předchozími dvanácti měsíci se rovněž snížil a podruhé v řadě se také mírně snížil počet domácností, které se obávají zhoršení jejich vlastní finanční situace v příštích dvanácti měsících. Podíl respondentů, kteří se domnívají, že současná doba není vhodná k pořizování velkých nákupů, se meziměsíčně téměř nezměnil.
„Červencový meziměsíční výraznější růst spotřebitelského sentimentu byl zapříčiněn zejména mnohem menšími obavami lidí ze zhoršení celkové hospodářské situace v Česku. Pozitivní je i skutečnost, že stále více domácností hodnotí svou současnou finanční situaci lépe, než v předchozích dvanácti měsících,“ sdělila Anastasija Nejasova z oddělení konjunkturálních průzkumů ČSÚ.
„U firem šlo jen o velmi nepatrné zlepšení pohledu na budoucnost českého hospodářství – indikátor důvěry podnikatelů vzrostl pouze o 0,1 bodu na hodnotu 91,1. Tato opatrnost je více než na místě. I když firmy doufají v růst výroby, stále jsou svázané nedostatečnou poptávkou. Stačí se podívat na poslední známá čísla o průmyslové výrobě – v květnu ji k růstu pomohl tradičně jen sektor automobilové výroby, zatímco v ostatních odvětvích produkce meziročně klesala. Navíc hodnota nových zakázek meziročně klesla o 4,4 %, což je nejvíce od léta 2020,“ zhodnotil statistické údaje partner poradenské skupiny Moore Czech Republic Petr Kymlička. „Za růstem celkového indikátoru důvěry v českou ekonomikou stál především znovunalezený optimismus domácností. Jedním z důvodů může být psychologický efekt poklesu míry inflace pod 10 %, ale i růst nominálních mezd v řadě odvětví. Patrně i díky tomu podle indikátoru spotřebitelské nálady poklesl počet lidí očekávajících v následujících dvanácti měsících zhoršení celkové ekonomické situace v Česku a snížil se i počet domácností hodnotících svou současnou finanční situaci hůře ve srovnání s předchozími dvanácti měsíci.“
Naproti tomu ekonomická aktivita v Evropské unii, která je největším obchodním partnerem českých podniků nadále klesá. Souhrnný index nákupních manažerů (PMI), který sleduje aktivitu ve službách i v průmyslu a který je pokládán za ukazatel celkového zdraví ekonomiky, za červenec předběžně klesl na 48,9 bodu. „Ekonomika eurozóny se v nadcházejících měsících zřejmě posune dál k pásmu útlumu, protože sektoru služeb nadále dochází dech,“ říká hlavním ekonom finančního ústavu Hamburg Commercial Bank (HCOB) Cyrus de la Rubia.
