Co by ukončení války na Ukrajině přineslo české ekonomice?
Ukončení války na Ukrajině se zdá nejblíže od jejího vypuknutí. Americký prezident Trump oznámil po rozhovoru s ruským protějškem Putinem okamžité zahájení jednání s cílem ukončit válku. Konkrétní podoba návrhu mírového uspořádání je v tuto chvíli nejasná, pravděpodobný je ale scénář ukrajinských územních ztrát výměnou za alespoň částečné bezpečnostní záruky ze strany Západu. Velký otazníkem je rozsah angažovanosti Spojených států amerických.
Jeden z efektů ukončení války na českou ekonomiku již zlehka pociťujeme, a to je silnější koruna. Ta by – podobně jako ostatní středoevropské měny – pocítila úlevu ve formě snížení geopolitické rizikové přirážky a mohla by rozšířit zisky pod úroveň 25,00 EUR/CZK. Samozřejmě za předpokladu, že nepřijde další negativní šok. Například v podobě amerických celních tarifů, jejichž zavedení se zdá vcelku pravděpodobné.
Zlevnit by mohla dovážená energie. Pokud dojde ke zrušení sankcí, na globální trh zamíří větší objem ruských exportů ropy, což bude tlačit její cenu směrem dolů. Výraznější úleva by teoreticky mohla nastat u plynu, který v posledních týdnech prudce zdražuje. V důsledku studené zimy a rychlého čerpání zásobníků bude navíc i jarní a letní doplňování dražší než obvykle. I proto podle Financial Times zaznívají v zákulisních jednáních maďarské a německé hlasy volající po obnovení ruských dodávek. Tento scénář si lze představit v jisté omezené podobě, rozhodně ne v předválečném rozsahu vedoucímu k silné závislosti. Anebo bude platit, že žádná chyba není tak velká, aby se nedala opakovat?!
Ukončení války by pocítil i tuzemský trh práce. V Česku zůstává 390 tisíc ukrajinských uprchlíků, přičemž zhruba 70 % z nich je zapojených na pracovním trhu. Podle zářijového průzkumu Ministerstva vnitra chce většina uprchlíků v Česku zůstat (přibližně dvě třetiny), s trvalým návratem na Ukrajinu počítá asi pětina. To by opět zvýšilo napětí na českém pracovním trhu. Zvláště u nízkokvalifikovaných profesí, které uprchlíci často zastávají, přestože to neodpovídá jejich kvalifikaci. Na druhou stranu, alespoň zčásti by se do Česka mohli vrátit ukrajinští pracovníci (typicky v sektoru stavebnictví), kteří museli narukovat na frontu. Rozhodnutí o návratu na Ukrajinu je každopádně výslednicí složitého souběhu faktorů, která je v každé uprchlické situaci jedinečná.
A konečně, obnova Ukrajiny bude velkou příležitostí pro české podnikatele. V tomto ohledu bude důležitá konkrétní podoba mírové dohody, resp. jakou míru stability si Ukrajina zajistí. Pokud budou investoři a exportéři vnímat Ukrajinu jako stabilní destinaci, o účast na její obnově bude velký zájem. Ukrajinský trh se totiž radikálně mění a nabídne velké obchodní příležitosti prakticky ve všech oblastech, namátkou v dopravě, energetice nebo zdravotnictví. Naše podniky mohou na startu těžit ze silné české podpory Ukrajiny, to však samo o sobě stačit nebude. Konkurenci totiž zostří účast firem z ostatních evropských států, zvláště pokud by měly přetrvávat aktuální problémy se slabým hospodářským růstem.
